Na cestě měli několik zastávek. Historičky se střídaly a přednesly postupně historické skutečnosti ohledně osvětlení Tábora, zásobení města elektřinou a výstavbě dráhy z Tábora do Bechyně.

Pro posluchače měly sestry Vandrovcovy hodně obrazového materiálu. Například ukázaly všechny typy lokomotiv, které na trase jezdily. Nyní jsou v majetku Národního technického muzea. Všechny jezdily na stejnosměrný proud a měly svá jména. Kromě Elinky, Bobinky se jedné říkalo žehlička. Na stejnosměrný proud se na této dráze jezdí dodnes. Elinku a Bobinku mohou zájemci vidět v akci v letní sezóně.

Železniční most přes řeku Lužnici v Táboře má dva mostní oblouky. Jeden je 30 metrů dlouhý, druhý měří dvojnásobek, tedy 60 metrů. Most se má opravovat. V bývalé dráhové elektrárně na břehu Lužnice má být také kavárna i s terasou. Ta bude na místě, kde se dříve skladovalo uhlí, které se tehdy shazovalo z vlaku dolů.

Nejprve fungovalo v Táboře osvětlení petrolejovými lampami. Táborské Staré a Nové město bylo zásobeno stejnosměrným proudem. Do nově vznikajících městských části pak již proudil střídavý elektrický proud dodávaný z Mydlovar. Tam se vyráběla elektrická energie z lignitu. Před elektrárnou v Mydlovarech fungovaly v regionu elektrárny pouze v Táboře, Soběslavi a ve Stádlci.

Dráha na trase Tábor Bechyně byla slavnostně otevřena 21. června roku 1903. Slavnosti se zúčastnil vynálezce František Křižík a další významní hosté z Prahy, kteří přijeli rychlíkem. Vlak s pasažéry vyjel do Bechyně z táborského nádraží a na všech stanicích ho vítala spousta lidí.

Vynálezce a podnikatel František Křižík se narodil v Plánici u Klatov v roce 1847, ve stejném roce jako Thomas Alva Edison. Rodina se po několika letech přestěhovala do Klatov, aby chlapec mohl navštěvovat klatovskou reálku.

Při studiích v Praze si František Křižík přivydělával. Například doučoval tři děti svého domácího, a pak mohl u něj bydlet zdarma. Do Prahy za synem pravidelně putovala paní Křižíková pěšky, aby mu vždy dopravila vše, co potřeboval. Cesta jí trvala tři dny.

František Křižík se oženil s dívkou, se kterou se poznali v tanečních. Měli spolu sedm dětí, ale čtyři jim zemřely. Zůstal syn Jan a dvě dcery. František Křižík zemřel v roce 1941 ve Stádlci, v nedožitých 94 letech. Pohřben je na Slavíně v Praze. V Bechyni dodnes žijí jeho potomci.

Příští vlastivědná výprava Sobotníků se uskuteční 20. května. Nese název Okupace v Táboře 1943. Sraz bude tentokrát na náměstí Mikuláše z Husi.