Soud zrušil regulační plán Černé v Pošumaví. Podle soudu se má koncepce záměrů rekreační zástavby posuzovat už v tomto stupni
ČERNÁ V POŠUMAVÍ – Krajský soud v Českých Budějovicích letos v lednu zrušil regulační plán, který pro lokalitu Radslav vydala v závěru roku 2024 obec Černá v Pošumaví. Na rozsudek upozornil spolek Lipensko pro život. Obec Černá v Pošumaví proti němu podala kasační stížnost.
I regulační plán musí zohledňovat vliv záměrů, řekl soud
„Regulační plán schválený zastupitelstvem obce Černá v Pošumaví v září 2024 počítal s výstavbou až 2 500 nových rekreačních lůžek v oblasti jihovýchodně od místní části Radslav, a to ve dvou stovkách budov. Projekt by svou rozsáhlostí překročil velikost nedaleké Horní Plané. Soud vyslyšel námitky občanských spolků, které v žalobě upozornily na závažné nedostatky plánu,“ uvedla předsedkyně spolku Pavla Setničková. Tento záměr má u Radslavi akciová společnost Landifer z Českých Budějovic. Spolek Lipensko pro život v tiskové zprávě varuje, že by zde vznikla výstavba větší než Horní Planá. Investor na druhé straně zdůrazňuje, že by kromě ubytovacích kapacit vznikla i občanská vybavenost včetně sportovišť pro veřejnost.
Obec vycházela z dosavadních postupů, kdy regulační plány, které stanovují limity území bez stavebních podrobností, nepodléhaly posuzování vlivů na životní prostředí EIA nebo posuzování vlivů koncepcí SEA. Stejně u soudu argumentoval také investor. Soud ale na základě nejnovější legislativy Soudního dvora Evropské unie konstatoval, že i regulační plán naplňuje znaky koncepce dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů a je proto třeba záměr tomuto zkoumání podrobit.
Dalšími námitkami navrhovatelů této žaloby – tedy Spolku chatařů a majitelů loděnic Radslavská zátoka a Spolku chatařů Radslav, se pak již soud nezabýval. Předpokládá se, že se budou podrobně řešit právě v procesech posuzování vlivů koncepce na životní prostředí. Námitky se týkaly řešení odpadních vod, vlivu na krajinný ráz, dopravní obslužnosti nebo nakládání s dešťovými vodami. Regulační plán počítal s umístěním čističky odpadních vod a kanalizace a žalobci namítali, že to není v první zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava možné.
V čištění odpadních vod počítá záměr se změnou
„Regulační plán počítal s odkanalizováním do lokální čističky odpadních vod (ČOV) s odvodem vody do Lipna. Vzhledem k tomu, že ČOV měla sloužit pouze pro tuto lokalitu s malým počtem napojených objektů, neměla mít stanoavené limity množství vypouštěného fosforu. To by představovalo další významný zdroj znečištění nádrže, kterou již nyní zatěžuje nevhodné řešení čištění odpadních vod,“ konstatuje ve své tiskové zprávě spolek Lipensko pro život. „Udržitelný stav nádrže vyžaduje centralizaci čištění se špičkovou technologií, nikoliv rozptýlení do desítek malých čistíren, které neodstraňují fosfor a jejichž provoz není dostatečně kontrolován,“ uvedla Dana Špatenková ze Spolku chatařů a majitelů loděnic Radslavská zátoka. Na druhé straně nízký stav vody v nádrži nyní odhalil desítky neznámých svodů vedoucích do přehrady, redakce JčTEĎ před časem některé fotografovala právě u chatové oblasti Radslav. Výsledky zjištěnými Povodí Vltavy se nyní budou orgány životního prostředí zabývat.
V případě zmíněné žaloby krajský soud konstatoval, že vychází ze stavu, který byl v době vydání regulačního plánu. Starostka obce Černá v Pošumaví Irena Pekárková pro JčTEĎ uvádí, že mezitím nastala nová situace: „Ve vztahu k zamýšlené lokální ČOV došlo v průběhu jednání s investory k posunu. Nikdo v Černé nechce nekvalitní vodu v nádrži, byli bychom sami proti sobě. Proto investor přistoupil na napojení na své náklady na centrální čistírnu odpadních vod, která se postupně modernizuje. Tato změna napojení je nyní v procesu.“
Spolky chatařů z Radslavi namítaly také narušení krajinného rázu možnou kobercovou zástavbou s více jak 200 budovami o výšce až 17 metrů. Podle navrhovatelů by tím vznikla bariéra, která by zabránila volnému přístupu k vodě, navíc stávající komunikace nejsou na takový záměr připraveny. „Několikaletá výstavba by znamenala každodenní provoz těžké techniky po úzkých, jednoproudých silnicích a finálně přivedla do lokality stovky nových vozidel denně,“ formuluje předsedkyně spolku Lipensko pro život, co chatařům vadí.
„Hlavním důvodem zrušení byl však právní závěr soudu, že regulační plány nejsou pouze technickými dokumenty, nýbrž koncepčními nástroji podléhajícími posouzení vlivů na životní prostředí (SEA), stejně jako územní plány. Regulační plán RP.6 měl tedy být podroben SEA, což se nestalo. Soud se opíral o judikaturu Soudního dvora EU. Tento přístup zajišťuje, aby se významné vlivy na přírodu a krajinu posuzovaly na úrovni koncepce, nikoliv až při jednotlivých stavbách. Hlavní příčinou problémů Lipna jsou právě nekvalitní územní plány, nedostatečná infrastruktura čištění odpadních vod a předimenzovaná rekreační výstavba bez ekologických limitů. Toto ve spojení s globálním oteplováním pak vede k postupné degradaci nádrže,“ domnívá se Pavla Setničková, „byli bychom rádi, kdyby zastupitelé i investoři přistupovali k situaci konstruktivně – například změnou zaměření projektu, nebo zmenšením zastavěné plochy.“
Chataři nové rekreační komplexy u Lipna nechtějí
Milan Hladík, předseda spolku Spolek chatařů Radslav, k tomu dodává: „Je smutné, že řádného posouzení regulačních plánů a záměrů zaměřených na výstavbu rozsáhlých rekreačních komplexů procesem SEA nebo EIA, které vyhodnocují i kumulativní vlivy v souvislosti s dalšími již realizovanými nebo připravovanými záměry, se musí spolky domoci až na základě žalob, jejichž podání financují z peněz dárců. Měly by je ve svém zájmu vyžadovat samy obce nebo přinejmenším orgány ochrany přírody.“ V tomto případě soud přiznal oběma spolkům úhradu nákladů ve výši 13 292 korun.
Starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková ke vzniklé situaci říká: „Rozhodnutí krajského soudu samozřejmě akceptujeme, přesto obec podala kasační stížnost. Důvodem je – řekněme, uvedení věcí na pravou míru. Regulační plán nestanovuje počet budov, pouze dbá na dodržení maximální zastavitelnosti 35 procent z plochy, a to včetně chodníků, komunikací. Údaje uváděné v tiskové zprávě spolku mne poněkud překvapily. Ani my nevíme, kolik budov tam má stát a argumentace, že “projekt svou rozsáhlostí by překročil velikost nedaleké Horní Plané” je spíše strašením než realitou. Radslav je částí Černé, kde se od šedesátých let minulého století začaly stavět chaty jedna za druhou, takže jich je tam 253 a k tomu 85 loděnic. Dnešním parametrům 35 procent zastavitelnosti z pozemku minimálně 500 metrů čtverečních by taková zástavba chat vůbec neodpovídala a muselo by jich být o 112 méně. Je to rekreační oblast, kde žije jen jedenáct trvale hlášených obyvatel. Samozřejmě to neznamená, že obci je jedno, co se kde v katastru staví a jako první na Lipensku jsme již v roce 2023 přijali tzv. Zásady spolupráce s investory, kde jasně určujeme pravidla.“
Nyní bude Nejvyšší soud posuzovat kasační stížnost a tedy argument obce, že regulační plán neměl být zrušen. Pokud se rozsudek krajského soudu potvrdí, bude nutné zkoumat už koncepci regulačního plánu a soulad záměru společnosti Landifer s řešením vlivů na životní prostředí z pohledu odpadních vod, krajinného rázu, dopravy i dalších okolností.

Diskuse k článku