Když se před časem odstěhovala z městských prostor v Čechově ulici posilovna, začalo město řešit, jak s nimi naloží dál. Jednou z variant byla i přestavba prostor na byt pro děti z místního dětského domova. Vedení domova a zástupci města si pak při setkání s obyvateli domu vyslechli rozdílné názory. Zatímco některým lidem nápad nevadil, jiní z něj nadšení nebyli. Téma tak zůstalo otevřené s tím, že pokud by byli někteří místní proti, nebyl by tento prostor pro projekt zřejmě ideální. Jenže o několik měsíců později se obyvatelé Čechovy ulice dozvěděli, že Jihočeský kraj v tichosti koupil jeden z bytů nad posilovnou od soukromé osoby a vznikne v něm rodinný domov. Dětský domov teď zorganizoval sousedské setkání, na kterém obyvatelům detailně představil celorepublikový projekt a současně dostali místní prostor pro své otázky.

„Změny se dějí v devíti krajích v České republice, týkají se zhruba 60 objektů, které nakoupily kraje právě proto, aby tam mohly přestěhovat rodinné skupiny z dětských domovů. V těch je 30, 40 dětí pohromadě, a i když jsou rozděleny do skupin po osmi, není tam dost prostoru, aby se jim mohli vychovatelé věnovat individuálně. Nevypadá to jako jako rodinné prostředí, o které děti ne vlastní vinou přišly. Další nevýhodou velkých dětských domovů je to, že tam platí spousta vyhlášek, pravidel, která znemožňují, aby mohly třeba osmileté děti nakrájet nožem mrkev, pomáhat více s vařením, úklidem, měly režim jako doma. V České republice se teď historicky poprvé objevila investiční příležitost, kterou tvoří prostředky z Evropské komise. Šlo tak nakoupit objekty a připravit stěhování. Není vůbec jednoduché sehnat objekt odpovídající podmínkám a parametrům, které Evropská komise nastavila. Byt v Čechově ulici je splňuje. Budeme v něm mít ideální podmínky, abychom děti připravili na budoucí život,“ vysvětlila zástupkyně Nadace J&T Kristina Jůzová Kotalová.

Do bytu v Čechově ulici se nastěhuje skupina šesti dětí různého věku, v rozmezí od tří do 18 let. „Většinou se jedná o věkově bližší, ale odstupňovanou skupinu, aby to bylo jako v rodině, kde také nejsou všechny děti stejně staré. Děti se tak učí starat se také o sebe navzájem, pomáhat si, zdokonalují si samostatnost. V bytě jsou s nimi vychovatelé, střídají se přes den a v noci. Děti nikdy nejsou samy. Denní režim je stejný jako v rodině. Ráno vstanou, jdou do školy, na kroužky, pak si dělají úkoly, pomáhají s vařením, úklidem. Jsou ale pod mnohem přísnější kontrolou, než v běžné rodině,“ přiblížila Jůzová Kotalová.

Hned v začátku diskuze pak obyvatelé upozornili na fakt, že v domě je nový výtah a vyjádřili obavu, aby při stavebních úpravách bytu nedošlo k jeho přetížení v souvislosti s dopravou těžkého materiálu. Architekt Martin Zborník ale ujistil, že přestavba bude minimální, nepodléhá ani stavebnímu povolení a nic podobného tím pádem nehrozí.

Hlavně během léta se obyvatelé Čechovy ulice potýkají s chováním mládeže ze sídliště Portyč, která si lokalitu oblíbila. V okolí kina Portyč a řeky dělá mládež nepořádek, pohazují nedopalky i lahve a plechovky, křičí, zpívají a na napomínání reagují vulgárně. Není tak výjimkou, že místní volají na pomoc městskou policii. I na tento problém přišla řeč. „Děkujeme za tuto informaci, budeme s ní pracovat a děti i vychovatelé se na ni před nastěhováním připraví. Naše děti nebudou mít prostor, aby se dostaly do kontaktu s těmito dětmi. Kamarádit se s nimi určitě nebudou,“ ubezpečila Jůzová Kotalová. „Dětský domov je partner, který spolu s obyvateli může vést jednání s městem, městskou policií, aby se tu zajistilo bezpečí. Bude o argument víc, proč to řešit. Děti jsou tu nové, jsou zranitelné..,“ dodala ředitelka Dětského domova Písek Václava Tůmová.

Další obava sousedů se týkala samotných rodičů dětí. „Co když je budou chtít v domě navštívit? Nechci zažít situaci, že otevřu vchodové dveře a tam natrefím na zdrogovaného nebo opilého člověka, který se bude chtít dostat za každou cenu dovnitř,“ řekla jedna z obyvatelek. Dostalo se jí ujištění, že k takové situaci dojít nemůže. „Rodiče musí komunikovat s vychovatelem, nemohou jen tak přijít za dítětem a jít s ním na vycházku, musí mít souhlas Orgánu sociálně právní ochrany dětí,“ vysvětlila Kristina Jůzová Kotalová.

Na setkání přijela i starostka obce Skály Pavla Poláčková, která se podělila o své zkušenosti s fungováním podobného zařízení. „Funguje u nás už řadu let a o dětech ani nevíme, žádné problémy jsme řešit nemuseli,“ uklidňovala starostka. „Vychovatelé za ně zodpovídají, současně se zodpovídají svému zaměstnavateli, tedy dětskému domovu. Jakmile se řeší s dětmi, že zlobily, třeba křičely na chodbě nebo něco provedly, máte jistotu, že to s vámi vychovatelé budou řešit na 200 procent. To je přidaná hodnota. Když budou zlobit děti z běžné rodiny, mnohdy se může stát, že to s vámi rodiče řešit chtít nebudou,“ doplnila Kristina Jůzová Kotalová.

Děti se do bytu nastěhují příští rok v květnu. Dětský domov do té doby naplánuje ještě další setkání, při kterém se budou moci seznámit sousedé s nimi i vychovateli. „Věříme, že soužití bude zcela bezproblémové,“ shodli se zástupci nadace i dětského domova.