Donedávna se za řešení nepříznivých dopadů spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a plynu, považovala náhrada biomasou. Jenže při spalování biomasy se podle vědců tvoří dehtové obláčky, které mohou dosáhnout velikosti několika stovek nanometrů a ohrozit zdraví. Články na toto téma byly publikovány i v našem tisku. Leckteré vědecké výstupy podle nich svědčí o tom, že spalování dřeva a dřevěných pelet může být pro globální klima horší než spalování uhlí a plynu. Evropská unie by tak chtěla toto spalování zpřísnit a už chystá změnu pravidel.

Jak třeba na Táborsku?
Ukončení výroby tepla z uhlí oznámila před nedávnem společnost C-Energy Planá, která zásobuje horkovodem nejen Planou nad Lužnicí a Sezimovo Ústí, ale i část Tábora. Do roku 2024 hodlá zbývající uhelné kotle úplně odstavit a nahradit je zařízeními na spalování biomasy. Společnost počítá do budoucna, že ročně spálí 142 tisíc tun štěpky a tři tisíce tun kalů z čistíren odpadních vod. „Diskusi o omezení štěpky nejen v teplárenství jsme samozřejmě zaznamenali. Předpokládám, že nikdo není natolik omezený, aby štěpkoval zdravou kulatinu pro teplárenství. To by se nevyplatilo ani ekonomicky. V našem případě budeme používat kromě kalů především odpadní štěpku z okolních pil, takže odpadá i vzdálenější dovoz. Předpokládáme, že odpadní štěpky se případné evropské regulace týkat nebudou,“ říká tiskový mluvčí C-Energy Planá Miroslav Beneš. Upřesnil, že počítají s třetinou štěpky odpadu z pil, třetinou z odpadního dřeva jako jsou staré palety, nábytek a podobně a zbývající třetina budou prořezy z okolních lesů.
Jinou cestu volí lázeňská Bechyně. Ta naopak přechází z biomasy na vytápění plynem. Byla to velká sláva, když před jedenácti lety přestavěla firma Erding plynovou kotelnu na biomasu. Tou se stala sláma. Impulsem bylo tvrzení, že plyn bude jen zdražovat, kdežto ekologicky příznivější slámy je nadbytek a za lepší cenu. To se ale má změnit. „O změně topného média rozhodli zastupitelé na základě doporučení pražské poradenské firmy ENACO. Zatím pořád topíme slámou, ale pro plyn jsme se rozhodli už dřív, než byly známé aktivity Evropské unie směrem ke spalování biomasy. Při topení slámou si lidé stěžovali na prašnost, někdy také na zápach a pohyb těžké techniky, která slámu dovážela. Navíc je tu snaha ministerstva zemědělství spalování slámy zakázat. Bude se prý muset zaorávat na polích jako kdysi,“ komentoval plánovanou plynofikaci kotelny starosta Pavel Houdek. Termín přechodu na plyn upřesnit nemůže vzhledem k probíhajícím jednání o dalším vývoji bechyňského teplárenství.

Češi sází na pelety
Pesimisté očekávají v souvislosti s aktivitou Evropské unie například ukončení podpory prodeje kotlů na biomasu například v programech podobných tuzemským kotlíkovým dotacím. Také se hovoří o ceně pelet, která by mohla zvýšením daně vzrůst. Právě pelety představují ale přechod od uhlí na biomasu u domácností a stát je podporuje. Mnoho obyvatel si tak kotle na spalování dřevěných pelet pořídilo právě s vidinou nižších nákladů do budoucna, ale i ekologie domácího topení.
Dopad připravovaných opatření EU na domácnosti ale pro Týdeník Táborsko vyvrací Vladimír Stupovský, předseda asociace Česká peleta. „Konstrukce některých novinářů na toto téma v tisku nelze považovat za bernou minci. Pokud určité regulace nastanou, budou se týkat jen velkých energetických podniků jako jsou teplárny a elektrárny. Některé země, nejen Holandsko a Německo, v nich postupně přecházejí od uhlí na štěpku a jiné druhy biomasy, což se Evropské unii samozřejmě nelíbí. Jednak se likvidují evropské lesy a zbytek potřeby se dováží z USA. Mám zato, že i pokud budou tato opatření schválena, domácností a malých spotřebitelů se určitě nedotknou,“ je názoru předseda Stupovský.
Jen v České republice tvoří biomasa podle dat ministerstva průmyslu a obchodu podíl až 41,16 % celkové obnovitelné energie v domácnostech a 25,11 % energie z obnovitelných zdrojů mimo domácnosti. Díky tomu biomasa v současné době stojí za výrobou velké části obnovitelné energie v Česku. To by ale v budoucnu mohla změnit nová pravidla EU.