Pro Janu Tláskalovou, která Canto v roce 1992 založila a vede ho dodnes, nebylo vystoupení v sobotu 3. října běžným koncertem. Rozhodla se oslovit bývalé sboristy napříč generacemi. Vedle současných studentek tak stanuly ženy, jejichž gymnaziální léta už dělí od dnešní školy několik desetiletí. „Pro mě to byla taková odměna. Takový splněný sen, že jsme se zase sešli,“ popsala sbormistryně své dojmy.

Přípravy začaly už v březnu hledáním kontaktů. Přes prázdniny si se zpěváky dávala vědět a posílala jim e-mailem noty. Společně se na koncert připravovali při jediné zkoušce v sobotu 5. září, další trénování zvládali doma. Krátce si zazpívali ještě v den vystoupení. Přestože některým účast znemožnila nemoc, podařilo se dát dohromady mimořádně početnou sestavu.

Učitelé se přidali ke studentské hymně

Koncert zahájila studentská hymna Gaudeamus igitur, jejíž úvod lze přeložit jako Radujme se tedy. Ke zpěvákům se při ní připojilo více než deset pedagogů, mezi nimi také Roman Hajník. „Tohle vystoupení bylo mimořádné, protože při příležitosti výročí se vystoupení pěveckého sboru Canto zúčastnili i učitelé, kteří si chtěli zazpívat,“ uvedl Hajník.

Pedagogové dostali předem text a domluvili se na první a čtvrté sloce známé hymny. Jejich společné vystoupení se omezilo na úvodní skladbu, další přibližně hodinový program už patřil sboru. K někdejším členům, kteří přišli současné zpěvačky podpořit, náleželi i tři muži. Některé skladby tak zazněly ve čtyřhlasé, jiné v trojhlasé úpravě.

Hajník se sborem spolupracuje i mimo letošní oslavy. Pravidelně s ním vystupuje na předvánočním koncertě v kostele Navštívení Panny Marie na vimperském náměstí. „Nezpívám jako součást sboru, ale většinou mám sólo a sbor mě doprovází,“ vysvětlil.

Od lidových písní po Rudolfinum

Za čtyřiatřicet let existence se Canto několikrát proměnilo. Původně dívčí sbor postupně přijímal také chlapce a působil jako smíšený. Jak ale Tláskalová upřesnila, po odchodu maturantů před dvěma lety se vrátil k dívčímu složení. Získávat nové zpěváky podle ní není snadné, zvlášť chlapecké hlasy dnes scházejí.

Repertoár sboru sahá od lidových písní přes skladby domácích i světových autorů od renesance po současnost až ke spirituálům, gospelům a jazzu. Canto pravidelně vystupuje pro školu i veřejnost, připravuje adventní koncerty a účastní se soutěží a přehlídek.

Už v počátcích získalo dvakrát stříbrné pásmo na krajské přehlídce v Písku. Na Mezinárodním sborovém festivalu hudebního romantismu ve Vlachově Březí obdrželo v roce 2006 Cenu Junior pro nejlepší studentský sbor a v roce 2019 Cenu Junior za pozoruhodný sborový výkon. V celostátním kole soutěže Gymnasia cantant v Brně získalo roku 2014 zvláštní cenu za mimořádně kultivovaný hlasový projev a dramaturgii.

Vedle ocenění přineslo zpívání studentům také příležitosti vystoupit na místech, kam by se se školním sborem běžně nepodívali. Canto koncertovalo ve Valdštejnské zahradě v Praze, při oslavách v Pasově nebo na Národní třídě v rámci festivalu Festa academica. K výrazným zážitkům patřily v roce 2018 čtyři koncerty s Českou filharmonií ve Dvořákově síni Rudolfina v projektu Čtyři kroky do nového světa a provedení Orffovy Carminy burany. O rok později sbor zpíval také před Rudolfinem při připomínce třiceti let od sametové revoluce.

Po covidové přestávce se vrátil ke koncertování i festivalům. Nejbližší další společný zážitek nyní zpěvačky čeká ve Vlachově Březí, kde se Canto chystá znovu zapojit do festivalového programu i závěrečného vystoupení s dalšími sbory a orchestrem.

Poděkování přicházela i po koncertě

Sobotní setkání bylo součástí oslav devadesáti let školy, která letos připomíná také další výročí své sportovní, programátorské a mezinárodní tradice. Pro členy Canta však mělo především podobu návratu ke společnému zpívání.

Podle Tláskalové jí po vystoupení děkovali rodiče i další posluchači. Odezva od někdejších sboristek pokračovala ještě následující den. „Děvčata mi ještě dneska psala, že děkují za ten zážitek, že to pro ně byl výjimečný svátek,“ uvedla.

Za společnou prací stojí také její manžel Jan Tláskal, který ji od začátku působení na škole doprovází jako klavírista a korepetitor. I díky této dlouholeté spolupráci se mohou měnit ročníky i obsazení, zatímco Canto zůstává místem, kam se bývalí studenti rádi vracejí. Tentokrát se jejich návrat dal nejen vidět, ale také slyšet.