Čtvrteční akce pod názvem Otevřeně o dospívající intimitě byla určená studentům druhých ročníků středních škol. V táborském divadle, v kině Svět a v kulturním domě Střelnice vystupovali odborníci jako například psycholožka Kristýna Študlarová s tématem Sebepoškozování, aneb Jak se vidět pozitivně, gynekoložka Tereza Šmrhová mluvila na téma Gender a zdravá sexualita, psychiatr a psychoterapeut Jan Homola nabídl téma životních cílů, pro které stojí za to žít a seznámil s aktivizačními antistresovými technikami. Psychoterapeutka Petra Bradová mluvila o nelátkových závislostech, jak jim čelit a nepodlehnout. Veronika Dušáková ze Studia jógy seznámila mladé posluchače s meditačními dechovými technikami.

V kině Svět se promítaly dva filmy zaměřené na problematiku sebevražd a Me too, o kterých pak psycholožka Kristýna Študlarová s diváky debatovala. Celkem se ve třech sálech zúčastnilo 960 studentů. Akce se konala už třetím rokem a zájem o ni stále narůstá.

Téma sexuality odstartovalo video o pornu

V sále Střelnice čtvrteční den začínal tématem Gender a zdravá sexualita. Gynekoložka Tereza Šmrhová z táborské ordinace Gynpraxe otevřela téma videem o pornografii, která je běžně všude dostupná a ovlivňuje představy lidí. Upozornila, že v reálném životě není všechno tak, jak ukazují sociální sítě. Video, které znázornilo, že ne každý penis vypadá jak velká salátová okurka, hned upoutalo pozornost.

Největší část přednášky věnovala Tereza Šmrhová antikoncepci, ale nejprve nabídla historický exkurs – jak se bránili otěhotnění lidé už v pradávných dobách a jak se měnilo poznání. Protože nejde jen o zajištění potomstva, v sexu jde také o příjemno. Teprve ve 30. letech minulého století vědci prokázali, že pohlaví dítěte ovlivňují chromozomy X a Y a je to výhradně záležitost muže. Přitom kolik bylo do té doby zatraceno žen za to, že nedokázaly dát manželovi syna…

První antikoncepční hormonální tablety se začaly používat ve Spojených státech v roce 1960 a v Evropě o rok později. „To odstartovalo doslova revoluci, ženy si mohly regulovat svůj život, studium, kariéru. Antikoncepce byla pro ně osvobozující,“ zmínila lektorka.

Připomněla také zákon, který od roku 1957 v bývalém Československu umožnil umělé přerušení těhotenství. Až do roku 1986 musely ženy předstupovat před komise, kde zdravotníci, ale i úředníci rozhodovali o tom, jestli jim přerušení těhotenství povolí. „Bylo to ponižující,“ řekla Tereza Šmrhová. Osobně je zastánkyní hormonální antikoncepce, která je dnes bezpečná – obsahuje mnohem nižší dávky hormonů než dříve. Kampaň, která se proti této antikoncepci rozpoutala na sociálních sítích, považuje gynekoložka za dezinformační. Riziko obtížného otěhotnění podle jejích slov souvisí hlavně s věkem, nikoliv s užíváním hormonální antikoncepce. Dříve ženy poprvé rodily mezi 20. a 25. věkem, dnes je průměrný věk prvorodiček 31 let a hodně žen poprvé rodí až po 35. roce. „Tělo je starší a tím může vznikat víc komplikací,“ upozornila lektorka – i s dovětkem, že muži jsou naproti tomu plodní až do smrti a mohou mít děti i v sedmdesáti nebo osmdesáti letech. Přidala i příklady známých celebrit.

Co studenty zajímalo

Přestože posluchači v sále mohli otázky anonymně chatovat, moc jich nepadlo. Například – co když je muž impotentní? Tereza Šmrhová zmínila, že může jít o tělesný problém, například následek chorob, ale stejně tak o záležitost psychiky. A přidala i další rady. Další dotaz zněl, zda je etické požádat partnerku, aby brala antikoncepci. Gynekoložka řekla, že to je vždy zodpovědnost a dohoda páru, ale žena si musí uvědomit, že nechtěné těhotenství zkomplikuje situaci hlavně jí. Na úhradě nákladů antikoncepce by bylo dobré se v páru podílet. Padla i otázka, jak řešit menstruační bolesti. Lékařka řekla, že většinou zmizí s prvním porodem, ale jinak platí hlavně nejíst v tomto období pálivé věci, nekouřit, neponocovat, pomoci může hořčík nebo i Ibuprofen. A také hormonální antikoncepce tento problém odstraňuje. Řeč přišla i na pohlavní choroby. Nějaký vtipálek poslal moderátorovi Adamu Řehořovi sdělení, že jeho vzor je Adolf. Otázku neměl.

Oslovené studentky po přednášce řekly, že se dozvěděly i nové informace, ale tato témata by bylo určitě dobré probírat s mládeží už dříve. Podle dívek tak nejpozději v osmé třídě základní školy. To si myslí i Tereza Šmrhová. Překvapilo ji, že nepadl žádný dotaz na otázky transgenderu. „Jsou lidé, kteří vnímají svou identitu jinak od narození, od přírody, ale v poslední době se šíří i vlna, kdy je to otázka psychiky, mladí lidé nevědí, co se sebou,“ podotkla gynekoložka. Myslí si, že to je i určitá módní vlna, jak na sebe upozornit. Proto je podle ní je dobře, že současná legislativa nevyžaduje, aby před úřední změnou pohlaví člověk podstoupil i operační změnu pohlavních orgánů. Protože může později dospět i k jinému rozhodnutí.

Potratů nepřibývá, ubývá sexu

Hlavním partnerem debat Otevřeně je Nadace ČEZ. V sále byli i zástupci dalšího významného partnera – firmy Richter Gedeon, konkrétně ředitel české pobočky tohoto maďarského výrobce léků Luděk Oliva a zástupkyně Irena Šimáková. „Jsme i výrobcem hormonální antikoncepce, takže se snažíme přispívat k osvětě. Strašení hormonální antikoncepcí není na místě,“ řekl Luděk Oliva. „Například v zemích Beneluxu používá hormonální antikoncepci kolem 60 procent žen starších 15 let. U nás je to kolem 27 procent – a toto procento klesá. Bývalo to kolem 45 procent,“ dodal Oliva. Považuje to právě za vliv sociálních sítí. Může to znamenat, že pak u nás přibývá potratů? Odborníci v této diskusi přidali další překvapivou informaci – potratů nepřibývá, ubývá spíš sexu. A to nejen mezi mladými lidmi, ale i mezi dospělými, kteří jsou pracovně přetížení a žijí ve stresu.

Terezie Vondráčková ze spolku Témata řekla, že v předchozích ročnících se debaty v sálech odehrávaly pouze pro studenty a s pedagogy debatovali odborníci zvlášť. „Letos jsme pozvali do sálů studenty i pedagogy společně, aby získali učitelé představu, co mladé lidi zajímá,“ dodala.

Jihočeské týdeníky přiblíží v příštím vydání i další téma, které se na akci Otevřeně probíralo.