Podle starosty města Víta Fialky sahají kořeny problému do roku 2023, kdy město sjednocovalo vztahy k pozemkům v lokalitě. „V ulici měli lidé různé smlouvy, a tak jsme se rozhodli je sjednotit,“ popsal. Původní pachtovní smlouvy tehdy město nahradilo smlouvami nájemními, které lépe právně podchycují užívání pozemků.

Právě tento krok je podle Šárky Bouškové klíčový. Tvrdí, že při výběru nájemců město postupovalo nerovně. „Tu diskriminaci spatřuji v tom, že město vybralo paní Valekovou, přestože porušovala předchozí pachtovou smlouvu,“ uvedla na zastupitelstvu. „To má být nějaký vzkaz porušujte pravidla, zákon, smluvní pravidla a město vás vybere?“ dodala Boušková. Zástupci města to ale odmítli s tím, že nešlo o výběr nového nájemce, ale o zmíněné sjednocení smluvních vztahů v lokalitě.

Na situaci následně Boušková reagovala podáním oficiální stížnosti. Město na ni reagovalo místním šetřením, které na zastupitelstvu přiblížila Alice Špetláková. Úředníci provedli ohledání přímo na dotčených pozemcích a setkali se s nájemci, manželi Valekovými.

Stížnost: Přístup k vodě, kamery a úpravy pozemků

Boušková ve své stížnosti poukázala na několik konkrétních problémů. Jedním z hlavních je přístup k vodoměrné šachtě s hlavním uzávěrem vody, ke kterému chodí přes sousední pozemek.

Podle města je přístup zajištěný – při ohledání zjistili, že na místě není branka ani jiná pevná překážka. Boušková ale namítla, že průchod bývá omezený různými předměty. Zmiňovala například dekorace, zahradnické potřeby nebo šicí stroj, které tam podle ní byly umístěny. Nájemcům proto město doporučilo odstranit například květináče nebo nádrž na vodu.

Dalším sporným bodem jsou kamery na pozemku manželů Valekových, které směřují na cestu, kudy město vytyčilo Bouškové cestu k uzávěru vody. „Zajistit přistup k uzávěru vody je zásadní. V okamžiku, kdy se stane havárie, nehodlám se paní Valekové ptát, zda můžu jít k uzávěru vody,“ sdělila, přičemž tím poukazovala na doporučení města, aby se se sousedkou domluvila na vypínání kamer při průchodu tímto místem.

Zároveň Boušková upozornila na údajné porušování pravidel ze strany sousedů – například oplocení pozemku bez souhlasu města nebo umístění staveb v rozporu s podmínkami. „Já, která jsem žádná pravidla neporušila, se cítím diskriminována,“ dodala.

Na tato tvrzení reagovala Alice Špetláková, která argumentovala, že porušování pravidel se podle města týká i samotné stěžovatelky. Poukázala například na každodenní parkování vozidel na městském pozemku, které podle ní omezuje průjezd k sousední nemovitosti manželů Valekových.

Podle starosty navíc nejde o systémový problém. „Nevidím tam nic diskriminačního. Jádrem jsou mezilidské vztahy,“ uvedl. Dodal, že podobné spory se v lokalitě objevují opakovaně a souvisejí s tím, že sousedé sdílejí společný prostor.

Město: Část problémů je soukromoprávní

Podle zástupců radnice ale námitky nespadají do pravomoci města. Upozornili, že jde především o soukromoprávní spor mezi sousedy, který musí řešit jiné instituce. „Paní Boušková by chtěla, aby město zasahovalo do sporu občanů mezi sebou. To ale nejde, nemáme ty pravomoci,“ uvedl starosta města.

Boušková na závěr upozornila, že podle ní město dlouhodobě odmítá řešit také další podněty. „Když se na ně obrátím s nějakým problémem, tak oni od toho dávají ruce pryč. Kamery, ruce pryč. Požární bezpečnost, ruce pryč. Porušování stavebního zákona, ruce pryč,“ řekla. Zároveň zdůraznila, že ačkoliv město označuje spor za soukromoprávní, odehrává se podle ní na jeho pozemcích. „Pokud město toleruje monitorování svých pozemků třetími osobami, je tu Úřad pro ochranu osobních údajů,“ dodala na dotaz, zda plánuje podniknout další kroky.

Nakonec připomněla také starší případ, kdy se odvolávala proti rozhodnutí městského stavebního úřadu. Ten původně umožnil sousedům zasáhnout do jejího vlastnického práva, kraj ale podle ní následně rozhodnutí zrušil. „Město nemůže nikomu měnit vlastnické právo,“ dodala.

Zastupitelstvo tak řešilo případ, ve kterém se střetávají dva odlišné pohledy. Zatímco Boušková mluví o nerovném přístupu města a opakovaném porušování pravidel bez postihu, radnice situaci interpretuje jako dlouhodobý sousedský spor, kde její pravomoci končí. Další vývoj tak bude záviset na tom, zda se spor podaří vyřešit mezi samotnými účastníky, nebo se přesune k dalším institucím.