Záměr počítá s instalací 19 větrných elektráren typu Vestas s celkovým výkonem 136,8 megawattu. Lokalita leží v těsném sousedství Novohradských hor a zasahuje do území, které odborníci označují za významné z hlediska výskytu chráněných druhů a migračních tras živočichů. Projekt proto prochází procesem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), do kterého vstupuje také Česká republika kvůli možným přeshraničním dopadům.

Proti výstavbě se dlouhodobě staví jak část odborné veřejnosti, tak spolky a iniciativy. Kritici upozorňují především na rizika pro ptactvo, netopýry či velké savce a na zásah do krajinného rázu jedné z nejzachovalejších přírodních oblastí regionu. Proti tomuto záměru vznikla také petice, která v současnosti čítá přes 3 700 podpisů. Psali jsme ZDE.

Nově se k tématu vyjádřila občanská iniciativa Sandl, která rozeslala tiskovou zprávu doplněnou o rozhovor s rakouským etologem Kurtem Kotrschalem, který již dlouhodobě upozorňuje na dopady lidské činnosti na volně žijící živočichy. Rozhovor s odborníkem iniciativa zveřejnila i s českými titulky.

Kotrschal v rozhovoru varuje zejména před dopady na ekosystémy a mluví velmi ostře. „Pouhá přítomnost těchto zařízení má mnohem větší dopad, než si lidé myslí. […] Tyto oblasti se prakticky stávají nevyužitelnými jako biotopy pro mnoho druhů,“ říká. Zároveň dodává: „Žijeme v době kolapsu biodiverzity“ a „zapomínáme, že se vlastně nacházíme na pokraji ohrožení sebe sama.“

Podle něj by měl Freiwald patřit mezi takzvané tabu zóny, kde by se podobné stavby neměly vůbec realizovat. „Z opravdu bohaté přírody nám už mnoho nezbylo. Tyto zóny musí zůstat nedotknutelné,“ uvádí. Kriticky se vyjadřuje také k motivaci projektů: „Důvodem pro výstavbu větrných elektráren nesmí být místní ekonomické zájmy. Příroda má v tomto případě skutečně prioritu. Tečka.“

Iniciativa v materiálu uvádí, že projekt kritizuje vedle ní například také hornorakouský ombudsman pro životní prostředí, organizace BirdLife Rakousko či Svaz ochrany přírody Horního Rakouska.

Občanská iniciativa zároveň zdůrazňuje, že podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie, odmítá ale konkrétní umístění projektu. Navrhuje proto širší kombinaci opatření, která by podle ní mohla zajistit výrobu energie, která by byla šetrnější k přírodě. Patří mezi ně například větší využití fotovoltaiek na střechách budov a parkovištích, rozvoj agrovoltaiek, modernizace stávajících energetických zařízení nebo přesun větrných elektráren do méně citlivých lokalit, například průmyslových zón či oblastí podél dálnic.

Iniciativa zároveň upozorňuje na další možnosti, jako je rozvoj vodní energie bez nutnosti výstavby nových přehrad, větší využití biomasy, geotermální energie nebo akumulace energie v bateriových systémech. Zmiňuje také potřebu posilování elektrických sítí, rozvoje vodíkových technologií či podpory energetických komunit a úspor energie. Cílem má být kombinace opatření, která sníží tlak na dosud nenarušené přírodní lokality.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí pokračuje. Investor nyní zapracovává připomínky z prvního kola a připravuje upravenou dokumentaci pro další fázi hodnocení. Následně se znovu otevře prostor pro veřejnost, která může k záměru podávat připomínky.

Do řízení vstupují nejen rakouské úřady, ale také česká strana v rámci přeshraničního posuzování podle mezinárodní úmluvy. Další etapa EIA tak bude klíčová – rozhodne o podmínkách projektu a napoví, zda bude nutné jeho opětovné přepracování, nebo zda spor kolem záměru ještě zesílí.