• Lucie Tomečková, oddíl atletiky TJ Sokol Jistebnice:
Naším společným snem je, že bychom chtěli jako družstvo postoupit do republikového finále Sazka olympijského víceboje – odznaku všestrannosti, které se koná každoročně začátkem září v Brně a vybojovat tam co nejlepší umístění, ideálně do Top 10. Jsme dobrý tým, který drží pohrmadě, na závodech si fandíme a podporujeme se.
• Romana Pilařová, Borotín:
Pracuji na ZŠ a MŠ Borotín dlouhá léta jako vychovatelka školní družiny. Snažím se vždy děti zaujmout a zapojit do různých aktivit, především však sportovních a pohybových. K těmto činnostem využíváme sportovní náčiní a pomůcky – různé varianty míčů, házecí a pingpongové pálky, skákadla, chůdy, obruče, skákací gumu, frisbee, balanční desky a další. Při téměř denním pobytu venku na hřišti (fotbalovém, posilovacím, s prolézacími a herními prvky) bych chtěla s dětmi dosáhnout toho, aby braly sport a pohyb opět jako každodenní samozřejmost a radost, nebály se zkoušet své pohybové možnosti, rozvíjely se po všech fyzických stránkách.
• Iveta Stuchlíková, Dražice:
S holkama v Dražicích se pravidelně scházíme na volejbal a naším společným cílem je hlavně se tím bavit.
• Miroslav Zachariáš, Tábor: Já toho již ve sportu kvůli nevyléčitelné nemoci moc nemohu. Jezdím ale s klienty závody horských kol Kolo pro život, kde chceme letos obhajovat dva tituly.
• Tereza Švecová, Jistebnice: Velké cíle nemám. Od mala miluji volejbal. Jako dívka jsem hrála za Tábor. Nyní mi bude 40 let a volejbalu jsem se nevzdala. Je to má vášeň. Hraji 2x týdně s muži. Jelikož jim je většinou tak mezi 60-70 let, tak jsou mé cíle a přání, aby vydrželi hrát co nejdéle. Jsme úžasná parta. Neumím si život bez nich, míče a adrenalinu při hře představit.