Je úterý, 21. června, krátce po sedmé hodině ráno. K železničnímu přejezdu v Protivíně přijíždí tmavé Volvo. Přesto, že je vybavený akustiským a světelným zařízením a závory pomalu klesají, protože se blíží vlak, přejíždí auto přes koleje. V tu chvíli se řidička ocitá v pasti. Aby se z nebezpečné situace dostala, musí závory prorazit. „V souvislosti s tímto případem opět upozorňujeme všechny řidiče, aby se pozorně věnovali řízení. Hlasitá hudba a další ruchy ve vozidle mohou přispět k nebezpečným situacím a přehlédnutí důležitých značení i aktuálních problémů na silnici,“ apeluje mluvčí písecké policie Kamila Čuřínová Ingrišová.

Právě nepozornost řidičů může i podle Správy železnic (SŽ) za velkou část srážek aut s vlaky. „Z celkového počtu 62 střetů, které letos v České republice prozatím evidujeme, stáli řidiči za 44 nehodami. Za poslední dva roky jsou navíc viníky všech nehod na přejezdech účastníci silničního provozu. Na vině je nejčastěji nepozornost při řízení nebo nerespektování výstražné signalizace,“ potvrzuje mluvčí SŽ Jan Nevola a dodává, že SŽ investuje do modernizace a zvýšení zabezpečení železničních přejezdů jednotky miliard korun ročně, což se projevuje i v počtu nehod na přejezdech. „Vzorovým byl rok 2020, kdy došlo k nejméně střetům vlaků a vozidel od roku 2003, tedy od vzniku dnešní Správy železnic. Loni se počet nehod sice nepatrně zvýšil, zemřelo ale při nich téměř o třetinu méně lidí než v předešlém roce,“ popisuje.

V Jihočeském kraji loni SŽ navýšila zabezpečení u šesti vlakových přejezdů. Letos jich plánuje upravit dvacet. Závory tak přibudou mimo jiné například u přejezdů v Blatné, Bělčicích, Mirovicích, Vyšším Brodě, nebo Jindřichově Hradci. „Rizikové přejezdy jsou vytipovány ve spolupráci s policií a samosprávami. Jde především o ty, kde v minulosti opakovaně došlo k nehodám, nebo na kterých výrazně narostla intenzita silničního či železničního provozu,“ vysvětluje Nevola.

Současně SŽ některé přejezdy ale také ruší. V loňském roce k takovému kroku přistoupila u přejezdu v Čížové, u Starých Hodějovic, u Sedlic, v Malšicích a u Chýnova. „Rušení nebo nahrazování přejezdů je velmi individuální záležitost. Neděje se hromadnou formou, ale naopak se každý takový krok musí řádně projednat se všemi dotčenými složkami. Správa železnic přistupuje zvlášť ke každému případu, cílem je vždy dohodnout se na podmínkách s vlastníky a uživateli předmětných komunikací,“ říká Nevola.

Ke snižování počtu úrovňových křížení dochází na málo využívaných komunikacích, především na polních a lesních cestách, kde je možné nalézt adekvátní a zákonem přijatelné objízdné trasy, případně vybudování náhradní komunikace. „Optimalizací počtu přejezdů se posiluje bezpečnost drážního provozu. Obecně platí, že nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd,“ podotýká Jan Nevola.