S fotoaparátem jsme zachytili atmosféru na startu v Písku a na zámku v Blatné.

„My jsme s touhle akcí začínali úplně od začátku, kdy to byla jen myšlenka pár kamarádů, že mají stará auta a pojedou se projet,“ vrací se Petr Štěpánek k úplným počátkům. Tehdy ještě ani nenesla dnešní název a šlo spíše o neformální setkání nadšenců. „Až z toho dneska vznikly takhle velké podniky. To je na tom nádherné – lidi o to mají zájem a ta auta pořád žijou,“ říká. Současný ročník podle něj jen potvrzuje rostoucí popularitu: „Dneska je tady 150 aut na startu, takže víme, že ty lidi to chtějí a baví je to.“

Pro samotnou posádku však není hlavní soutěžní stránka, ale společný zážitek. „Ten smysl je čas strávený s přáteli. Já jedu s manželkou, takže máme čas pro sebe a jsme mezi lidmi v nádherném prostředí s krásnými auty,“ popisuje atmosféru. Právě spojení společenského rozměru a jízdy historickými vozy považuje za největší kouzlo celé akce.

Výběr vozu nebyl náhodný. Manželé sáhli po stylovém italském kabrioletu z konce 70. let. „Řekli jsme si, že když veterána, tak kabriolet. Aby to mělo styl a nostalgii. Ta sundaná střecha je naprosto úžasná věc,“ vysvětluje Štěpánek.

K motorsportu má přitom blízko i z jiné strany. „Já jezdím i rallye se soudobými vozy, takže ten motorsport máme doma,“ říká. Vášeň pro historické automobily ale podle něj vznikla částečně i díky jeho ženě. „Možná to přišlo víc z její strany,“ přiznává Petr Štěpánek.

To potvrzuje i Lucie Štěpánková. „Můj tatínek byl velký autař, takže jsem byla už od čtrnácti let v dění. Tenkrát to byly ladovky a sama jsem jednu měla jako první auto,“ vzpomíná. K veteránským soutěžím si našla cestu postupně, mimo jiné i během předchozích ročníků. „South Bohemia Classic jsem jela i bez manžela, kdy ho zastupoval syn. Jeli jsme to asi třikrát a syna to taky bavilo,“ říká.

Na podobných akcích ji ale nejvíce přitahuje atmosféra. „Baví mě ten tým, ta parta, ti nadšenci. Je to krásná soutěž a krásný podnik,“ dodává. Přestože její manžel závodí i v rychlých vozech, společné jízdy ve veteránu mají podle ní jiné kouzlo. „Takhle si to užíváme a využíváme to jako čas, kdy můžeme být spolu sami.“

Speciální význam má pro posádku i letošní trasa. „Nejvíc se těšíme na úsek na Strakonicku, odkud pochází můj tatínek a dědeček. Pojedeme kousek od jejich bývalé chalupy, takže to pro nás bude velká nostalgie,“ uzavírá Petr Štěpánek. Právě podobné momenty podle něj dělají ze Spring Classic víc než jen automobilovou soutěž.