Na kolik loni přišly město Tábor výdaje v souvislosti s pandemií covidu?

Bylo to přes šest milionů. Za březen město poskytlo stoprocentní slevu na nájemném podnikatelům v městských prostorách, což představovalo částku 541 tisíc. Od dubna do června pak bylo toto nájemné ještě sníženo o 30 procent a to bylo dalších 168 tisíc korun. Poskytli jsme taky 368 jednorázových podpor podnikatelům po pěti tisících v celkové částce 1,84 milionu a úlevy na nevybíraných poplatcích za pobyt od ubytovatelů a za zábor veřejných prostranství celkem v hodnotě 1,3 milionu. Za dva miliony korun jsme nakoupili ochranné pomůcky a dezinfekci a 238 tisíc se dorovnalo do sbírky Táborská káď, z níž jsme pak částkou 418 tisíc podpořili místní neziskové organizace. Celkový součet je tedy 6,087 milionu korun.

Uvažuje vedení města i o pomoci s následky podzimní a zimní vlny?
Zatím nikoliv, spatřujeme tu úlohu státu. Jeho kroky jsou v této věci ale poměrně nepřehledné a neradi bychom se ocitli ve stejné situaci jako loni, kdy jsme se snažili pomoci s prominutím nájemného co nejrychleji už za březen a když pak stát po několika měsících přišel se svým programem, požadoval, abychom se na slevě nájemného znovu podíleli. Navíc máme problém s propadem sdílených daní. Kompenzace na hlavu občana sice v létě něco vykryly, ale teď nás zas čeká dopad daňového balíčku. Odhadujeme, že jen za rok 2020 město přišlo zhruba o 100 milionů korun a i rozpočet na letošní rok jsme proto koncipovali rovněž s předpokladem příjmů nižších o 100 milionů. Tento stomilionový výpadek vykryjeme padesátimilionovým úvěrem, 42 milionů pokryjí loňské kompenzace od státu, které jsme si uložili do fondu rezerv, a k tomu jsme našli osm milionů úspor v provozu města. Musíme se s tím vypořádat, a proto si myslíme, že další podpora firmám a živnostníkům je parketa státu. Kdyby se ale někdo individuálně ocitl v závažných problémech, lidé jistě vědí, že se nám mohou ozvat. Rád bych se v této souvislosti vyjádřil i k článku, který o rozpočtu města vyšel na vašem portálu JčTEĎ a v titulku zdůraznil, že Fond pokut má vydělat 2,7 milionu korun na poplatek za pořádání mistrovství světa v cyklokrosu v roce 2024. To bych rád dovysvětlil. Fond pokut tu existuje od roku 1996 a ročně se do něj vybere kolem pěti milionů. Vždycky tu byla snaha z těchto peněz zaplatit nějaké užitečné, spíš výjimečné věci. A když se zastupitelstvo rozhodlo, že tady mistrovství světa v roce 2024 chceme, tentokrát z fondu uhradíme zmíněný poplatek Mezinárodní cyklistické unii. Mimoto jsme ale z tohoto fondu ušetřili i dva miliony korun na rozšíření kamerového systému ve městě a dvě kamery budou v řádu dnů instalovány u pietního místa popraviště, jehož okolí opakovaně ničí vandalové svými graffiti.

Musely se kvůli loňské krizi některé investiční akce odložit?
Nic ze zásadních akcí se neodkládalo a ani menší akce jsme nemuseli brzdit. Snad s jedinou výjimkou, že na rok 2022 odkládáme vybudování hřiště v Náchodě, které původně už bylo na letošek v rozpočtu. Hřiště pro Náchod se připravuje už 15 let, místní chtějí, aby bylo u zálivu Jordánu. Hřiště má stát kolem 2,5 milionu korun, tak jsme z opatrnosti tuto akci ještě odložili. Paní předsedkyni místní samosprávy jsem o tom informoval.

Dojde letos na kulturu, která se loni k 600. výročí města nemohla uskutečnit?
Dvakrát se loni rušila akce Tábor s párou, která byla naplánována s Českými drahami. Věřím, že třetí termín 17. dubna letošního roku už vyjde. Zrušen byl také koncert Ústřední hudby Armády České republiky, který se měl konat k Mezinárodnímu dni rodiny. Počítá se s ním tedy letos v květnu. Nemohla se také konat premiérová celodenní akce na plovárně s názvem Pára na Jordáně, kde se měly prezentovat modely parních lodí. I tady předpokládáme, že letos tato akce bude. Dvakrát se odkládala dvojvýstava k šedesátinám výtvarníka Teodora Buzu, i ta má svůj nový termín letos v květnu. Věříme také, že o letošních Táborských setkáních bude možné koncertní provedení nové podoby chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Přihlásil se nám symfonický orchestr Bolech, že by chtěl tuto symfonii pro 21. století nastudovat. Stejně tak se těšíme, že letošní Táborská setkání zahájí choreografie taneční skupiny Coda. Byla loni připravena k 600 letům Tábora, ale určitě se hodí i k 30. výročí Táborských setkání v roce 2021. Na letošní léto přesouváme i projekt Komedianti v ulicích rozšířený o zahraniční umělce, který se loni konat nemohl.

Víte o nějakém dalším využití moderních verzí husitského chorálu, které loni vznikly a vzbudily reakce od nadšení až po pobouření?
V kině Svět se jeden ze vzniklých motivů využívá jako znělka, umím si představit, že jazzová varianta chorálu by se mohla stát znělkou akce Jazzový Tábor. Husitské muzeum projevilo zájem o žánrové znělky, rockovou verzi jsem nabídl hokejovému klubu pro turnaj mládeže. Základní umělecké školy dostanou zdarma partitury a budou s nimi moci pracovat. Využití jsem nabídl i turistické oblasti Toulava pro její fotoseriál s Žižkou a nabídli jsme dílo také jako závěrečnou píseň k Jáklově velkofilmu o Janu Žižkovi. Tam ale zpětnou vazbu zatím nemáme.

Na posledním zastupitelstvu byla přijata nová pravidla pro prodej a pronajímání majetku města. Zastupitel Václav Ebert z KSČM je nazval „pomstou za kauzu Galerie Za Vrátky,“ která loni vzbudila pozornost. Proč vlastně pravidla měníte?
Tuto poznámku Václava Eberta jsem nepochopil a rád bych si to s ním vysvětlil. Pravidla se mění jen v několika málo pasážích, protože ta dosavadní nám přišla zbytečně komplikovaná. Jde o urychlení výběrových řízení na pronájmy lukrativních nebytových prostor a současně se snažíme zabránit určitému taktizování. Dosud se vyhlásil záměr, uchazeči projevili svůj zájem a my jsme jim teprve poté sdělili přesné podmínky. Oni se pak už třeba ani nepřihlásili. Podle nových pravidel se vyhlásí záměr s přesně definovanými podmínkami a zájemci už rovnou podají své nabídky do výběrového řízení. Ano, podle těchto pravidel nelze taktizovat, že někdo projeví zájem a pak se nepřihlásí. Zkrátka kdo se přihlásí, musí vytáhnout karty, jak chce daný prostor využít.

Opoziční zastupitelé se ale ptali, proč tato pravidla platí jen pro takzvané lukrativní prostory. Které to jsou? A pochybnosti zaznívaly i o tom, že se má posuzovat solidnost zájemce. Kdo a jak ji posoudí?
Odbor správy majetku má přehled, které prostory jsou lukrativní, protože o ty je tradičně největší zájem. Na vyhodnocování solidnosti zájemců se oproti dosavadním pravidlům nic nemění. Jde o běžnou záležitost, kdy úředníci před výběrem nájemce prověřují, zda není v insolvenci nebo městu nedluží.

Posuňme se tedy na Budějovickou ulici, do jejíž rekonstrukce se město po mnohaletých odkladech před třemi lety konečně pustilo. Jak bude probíhat závěrečná etapa a dojde i na takzvaný nultý úsek u Černých mostů?
Letos je před námi nejdelší úsek od polikliniky po Křižíkovo náměstí. Kdybychom do loňské druhé části druhé etapy nepřidali navíc takzvané anglické dvorky, tedy větrací šachty pod domy na úseku této poslední etapy, tak bychom třetí etapu nemohli za jednu stavební sezonu stihnout. Museli bychom ji opět rozdělit na dvě části a udržovat obyvatele města v tomto nekomfortu o rok déle. To jsme nechtěli. Anglické dvorky jsou tedy hotové, udělaly se už loni, a když teď začneme už od února, je tu naděje, že do konce října poslední úsek po Křižíkovo náměstí stihneme. Listopad máme jako případnou rezervu. Pokud jde o takzvanou nultou etapu od Finančního úřadu po první z Černých mostů, tak tento úsek se dá zvládnout za jednu sezonu a má i komfortnější objízdné trasy. Protože však souvisí s odkanalizováním do Údolní ulice, potřebujeme vidět projekt na řešení kanalizace v celé Údolní ulici. Projekt bude k dispozici na jaře a pak se rozhodneme, jestli na letošní etapu má navázat příští rok úsek u Černých mostů anebo začneme kanalizaci v Údolní řešit zdola a než dojdeme nahoru k Černým mostům, budou moci řidiči po Budějovické rok nebo dva bez komplikací jezdit.

V budoucí čtvrti Dvorce si nyní město směňuje pozemky s firmou AXR, která už tu postavila první bytový dům. Proč k tomu dochází?
Firma AXR koupila od státu zaoblený rohový pozemek vedle ulice Kapitána Jaroše včetně dvou bývalých budov kasáren při této ulici. Snažila se co nejvíc využít své území a k rekonstrukci dvou budov měla v plánu postavit ještě třetí osmipatrový objekt u zdi oddělující Popraviště. Do tohoto prostoru se podle projektu AXR vedla úzká obslužná komunikace, protože bylo potřeba k těmto třem obytným domům vybudovat i co nejvíc parkovacích míst. Nabídli jsme tedy firmě AXR, aby řešila své území společně s městem jako součást budoucí čtvrti Dvorce. Tím můžeme ulici kolem nyní opraveného domu do prostoru Dvorců rozšířit, udělat kolem ní chodníky i zeleň a 19 parkovacích míst, která se pak už na plochu společnosti AXR nevejdou, posunout na nynější pozemky města. Navržené směny také umožní odsunout plánovaný osmipatrový objekt dál od zdi Popraviště. Plochy pozemků směňujeme téměř 1:1, náš podíl je jen nepatrně větší a za ten firma AXR doplácí 1500 korun za metr čtvereční.

O parkovací místa v budoucích Dvorcích se při veřejném projednávání hlásili také obyvatelé sousedního Náchodského sídliště. Zaznělo ale, že není zájem udělat ze Dvorců jedno velké parkoviště a že město pro toto sídliště vybuduje parkovací místa podél okružní Náchodské ulice. Jak daleko je tento plán?
Probíhají směny pozemků a rodí se projektová příprava. Napřed vznikne prověřovací studie, která zjistí, kolik parkovacích míst se tam vejde. Předpokládáme desítky. Podle první skici by šlo o příčná stání. Předpokládáme, že do fáze stavebního povolení bychom mohli dospět letos a na realizaci by mohlo dojít v roce 2022. Tím se obyvatelé sídliště každopádně dočkají dřív, než dojde na výstavbu Dvorců.

Platí to i pro skatepark, který se stal jedním z vítězných projektů participativního rozpočtu a měl letos vzniknout v parku u popraviště?
Z participativního rozpočtu bylo na tuto akci určeno půl milionu korun a je jasné, že to nestačí. Je vhodné, aby někde v těchto místech skatepark vznikl, nikdo s tím nemá problém a myslíme si, že ideální místo je před zimním stadionem. Problém tkví v tom, že kdybychom tam teď skatepark začali projektovat, tak nikdo neví, jak do toho zasáhne urbanistický workshop pro řešení budoucí čtvrti Dvorce. Dohodli jsme se tedy, že soutěžícím na jaře plochu před zimním stadionem vymezíme se zadáním skateparku. Jakmile tam bude začleněna, může se začít projektovat a skatepark by mohl být k užívání nejdříve na jaře 2022.

Jak to vypadá s náklady silničního propojení Chýnovská – Vožická, které staví kraj? Bude muset město zaplatit 10 milionů za přeložku elektrického vedení nebo se teď se dvěma táborskými radními v radě kraje podaří návrat k původnímu příslibu, že kraj půlku uhradí?
S novým vedením kraje jsme zatím tuto otázku neotevírali. Respektovali jsme, že po zvolení mělo nově zvolené vedení kraje šibeniční termín na to, aby sestavilo rozpočet na letošní rok. Je ale také pravda, že ten příběh začal v prosinci 2018 těsně po mém zvolení do funkce, kdy nám tehdejší zástupci kraje říkali – dotáhněte to a my vám na realizaci půlku dáme. Po první covidové vlně nám ale řekli, že kraj všechny akce zastavil a jestli o přeložku stojíme, tak ať si to zaplatíme celé. Loni v červnu táborské zastupitelstvo souhlasilo s tím, že po krajských volbách se o tom znovu budeme bavit. Předpokládám, že během prvního čtvrtletí se s našimi zástupci v radě kraje Jiřím Fišerem a Olgou Bastlovou domluvíme, aby tuto otázku na kraji otevřeli.

Pro Táboráky napojené na centrální vytápění je určitě dobrou zprávou, že se zlevňuje teplo. To, že v Teplárně Tábor zůstaly po přepojení na plánskou společnost C-Energy odpojené kotle a zařízení, do kterých se investovaly stovky milionů v době, kdy město bylo téměř polovičním akcionářem, asi nesvědčí o dobrých manažerských rozhodnutích?
Pod tím je podepsané tehdejší představenstvo Teplárny a byl tam i souhlas zastupitelstva s těmito investicemi. Nakonec se dokonce postavil kotel s vyšším výkonem. Energetický regulační úřad vydal opakovaně rozhodnutí, že tehdejší vedení Teplárny tvořilo cenu tepla podivným způsobem a byla předražená, ovšem ERÚ tvrdí, že neumí definovat, o kolik kdo byl poškozen. Tím tedy dají Teplárně pouze pokutu. My tvrdíme, že vyčíslování škod nepřísluší nám, takže pokud stávající stanovisko ERÚ bude neměnné – a my finální rozhodnutí zatím neznáme, tak zbývá jedině soud. Na obdobném případu z Českých Budějovic uvidíme, jak se to vyvine. Já jsem ale spíš pro to dívat se do budoucnosti, než se ohlížet do minulosti s nejistým výsledkem. Dnes máme smluvně zajištěnou lepší cenu tepla, fixaci na dvacet let, to považuji za podstatné. Tím, že vlastníme rozvody, máme v rukou možnost změnit médium třeba na plyn, kdyby to bylo nutné. Nejsem si jist, jestli by nám vymáhání škod z dřívější chybné kalkulace cen tepla přineslo efekt. Ale občané s tím jistě mohou pracovat z pohledu důvěryhodnosti politiků, kteří u toho tenkrát byli.

Asi se dá pochopit, že se městu do soudů moc nechce, když má na krku jiný spor s dodavatelem podzemního osvětlení na náměstí TGM, které od rekonstrukce plochy za celé roky ještě nezačalo fungovat?
Dodavatelská firma Blauwe Tulp z Brna, která osvětlení vyvinula a dodala, namítá, že chybu udělal subdodavatel, kterým byly táborské Technické služby. Problém má spočívat v nedostatečné ochraně před vlhkostí. Město odstoupilo od smlouvy, ale zatím se žádné soudní jednání neuskutečnilo, protože první soud byl na podzim zrušen kvůli náhlému úmrtí našeho právního zástupce.

Ještě v roce 2000 měl Tábor 36 981 obyvatel, v roce 2018 o dva a půl tisíce méně. Lidé se hodně stěhují do okolí. Máte nějaký plán, jak zabrzdit vylidňování města?
My nechceme rozšiřovat Tábor do krajiny vznikem satelitních městeček, které už tu jsou na Svaté Anně, v Čelkovicích nebo v Klokotech. Vidíme možnosti pro novou bytovou výstavbu spíš uvnitř města. Až 500 bytů se plánuje v nové čtvrti Dvorce v bývalých kasárnách a zrovna nedávno jsme se zabývali otázkou autobusového nádraží. To dnes nepotřebuje celou stávající plochu a jelikož Jeronýmova ulice měla kdysi oboustrannou zástavbu, mohli bychom o tom znovu uvažovat. To si ale žádá změnu územního plánu, protože autobusové nádraží je v něm dopravní plocha. Otázkou jsou také pracovní místa. Stojíme před rozhodnutím, jestli dobudovat průmyslovou zónu na Vožické, protože tamní pozemky by bylo potřeba odvodnit. Rozhodnutí jsme zatím odložili. Dnes už není ambicí přivést do Tábora nějakou velkou továrnu, rádi bychom se zaměřili na sofistikovanější pracovní nabídku, například kreativní průmysl.

Na závěr ještě osobní otázka. Necháte se očkovat proti covidu?

Členové krizových štábů mají být očkováni ve druhé vlně. I já se nechám naočkovat. Rád bych na závěr popřál všem čtenářům nadějný nový rok 2021 prožitý především ve zdraví. Neklesejme na mysli.