„Před každou upravovanou částí vodního díla musíme napřed vybudovat tzv. ochranné jímky a až potom můžeme provádět stavební úpravy či osazovat technologii. Třeba před plavební komorou se přitom pohybujeme v hloubce 17 metrů. Obecně pod vodou dokážeme dělat téměř vše jako nad hladinou, jen je to časově náročnější a platí zde pravidlo desetkrát měř a jednou řež. Pod vodou běžně vrtáme, řežeme, vlepujeme kotvy, bouráme, odsáváme, čistíme, utěsňujeme i betonujeme. V českých vodách je ovšem viditelnost běžně do 30 centimetrů, takže jsou zapotřebí zkušenosti, dobrý hmat a velká představivost,“ sdělil Jan Prokeš, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav.

První etapa aktuálně probíhající rekonstrukce by měla být dokončena již v létě, kdy stavbaři zprovozní jeden z přelivů. V následující druhé etapě upraví dolní ohlaví plavební komory a druhý přeliv. Dílo by mělo být kompletně dokončeno a předáno investorovi Povodí Vltavy v polovině příštího roku.

Rekonstrukce vodního díla Hněvkovice umožnila firmě vrátit se na známou adresu. Před čtyřmi lety zde velmi podobný tým stavbařů přebudoval polovinu původního pevného jezu na moderní vodohospodářské dílo s pohyblivým jezem, plavební komorou a víceúčelovým koridorem pro migraci ryb, převádění povodňových průtoků a průjezd vodáků. Díky projektu se prodloužila délka splavného toku Vltavy o 13 kilometrů a po několika desetiletích se obnovil provoz menších lodí po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy.

Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v 80. letech 20. století čistě pro potřeby jaderné elektrárny Temelín, konkrétně k zadržení chladicí vody. Z toho vyplývá nezbytná podmínka pro veškeré pozdější stavební úpravy: neohrozit bezproblémové dodávky chladicí vody do elektrárny. Později zde vznikla malá vodní elektrárna a až v novodobé historii se přehrada přizpůsobuje pro plavební, protipovodňové a ekologické účely.