Přestože byly žaloby zamítnuty, brněnský a českobudějovický soud konstatovaly, že jde o obcházení zákona a kandidátky jsou koaliční. Soudy však vzaly v úvahu, že volby jsou již blízko a podobná praxe tady byla i v minulosti. I tyto dva soudy žaloby zamítly. S jejich argumenty se nyní Volt Česko obrátil na Ústavní soud. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa se vyjádřil, že stížnost Voltu se bude řešit prioritně a vše ostatní se odsune. Jak ale v médiích komentují právní experti, není pravděpodobné, že to na volby samotné bude mít vliv.

Krajský zastupitel za Stačilo! a českobudějovický právník Vojtěch Filip již do Poslanecké sněmovny nekandiduje. Jaký názor má na celou věc?

„V každém případě tady Ústavní soud ingeruje do pravomoci Nejvyššího správního soudu, protože věci politických stran a ministerstva vnitra má primárně na starosti Nejvyšší správní soud. Takže v tomto ohledu to vnímám spíš tak, že rozhodnutí do voleb by bylo předčasné a pokud by Ústavní soud zasáhl do volebního procesu, tak by vyvolal obrovskou nevoli občanů.“

Jaké rozhodnutí může padnout? Že tyto kandidátky vůbec neměly být podány? Nebo že musí získat vyšší procento hlasů?

„Ústavní soud těžko může rozhodnout tímto způsobem, pokud k tomu není stanovisko Nejvyššího správního soudu, protože ministerstvo vnitra tyto politické strany a jejich stanovy zaregistrovalo, a když se podívám na KSČM nebo tradiční stranu KDU-ČSL, tak ve stanovách mají, že se souhlasem základní organizace nebo okresního výboru, případně centra, může jejich člen kandidovat na kandidátní listině jiné politické strany. Takže toto nejsou koalice. Koalice je smlouva, kdy se dvě nebo tři politické strany dohodnou na nějaké široké spolupráci, i programové, ale zde pokud vstoupí člen jiné politické strany nebo hnutí na kandidátku jiné strany, je to rozhodnutí, které mu umožňují stanovy vlastní strany a stanovy té druhé strany nebo hnutí. V tom případě by Ústavní soud zasáhl i do procesu, který schválilo Ministerstvo vnitra registrací stanov těchto politických stran.“

Co tedy očekáváte, že se stane?

„Já spíše očekávám, že Ústavní soud nebude chtít vyvolat protesty občanů, kteří už ve volební kampani preferují v průzkumech tyto strany, a protože jsou povoleny jak politické strany, tak politická hnutí, tak těžko může Ústavní soud říct, že toto není politické hnutí, že to je koalice. Politické hnutí není klasická politická strana. Proto v zákoně stojí, že jsou politická hnutí povolena a pokud jsou povoleny i stanovy, kdy člen může se souhlasem své strany vystupovat v jiném politickém hnutí, tak s tím lze těžko něco dělat. To by v podstatě byl útok na to, jak postupovalo Ministerstvo vnitra. Jestli mohu říct své právní stanovisko, tak Ústavní soud může říct, že do určité doby bude muset nový parlament zpřesnit zákon o politických stranách.“