Podle Prušáka se výrazně změnilo především sportovní zázemí. Městské hřiště dnes slouží veřejnosti prakticky každý den v týdnu. „Došlo k velikému zlepšení. Hřiště je dnes oplocené, postarali se o to místní příznivci nohejbalu a volejbalu. Od pondělí do pátku je využívané každý den. Pondělí a středa patří volejbalu, ostatní dny převážně nohejbalu. Hřiště je městské a volně přístupné do deseti hodin večer. Nejde o žádná velká sportovní utkání, ale hlavně o běžné sportování a setkávání lidí,“ uvedl.

S rozvojem sportoviště podle něj souvisí také oživení restaurace Myslivna, které pomohlo otevření nové cyklostezky i lávky přes řeku. „Restaurace otevírá a zavírá přibližně ve stejnou dobu, kdy jsou na hřišti lidé. Vyhovuje to sportovcům i cyklistům, kteří se tu zastavují na občerstvení. Otevření lávky i cyklostezky tomu jednoznačně pomohlo,“ řekl předseda osadního výboru.

Jeden kritik?

Největší problém podle Radka Prušáka nepředstavují samotné akce, ale dlouhodobé spory s jedním z místních obyvatel, který podle něj proti aktivitám opakovaně vystupuje. „Je škoda, že jeden člověk bojkotuje akce, které jdou podle mě Dražejovu jednoznačně ku prospěchu. Místo dalšího rozvoje hospody nebo pořádání svateb a větších akcí jsme dnes limitovaní. Některé pozemky byly odebrány a provozovatel už nemůže dělat všechno, co dříve,“ uvedl. Naopak město podle něj místním aktivitám vychází vstříc. „Město nám pomáhá. Máme možnost využívat městské pozemky i hřiště, podporuje nás finančně a díky tomu můžeme pořádat každý měsíc nové akce,“ řekl Prušák.

Podle předsedy osadního výboru se výrazně změnil také společenský život v Dražejově. „Dříve sem lidé do restaurace tolik nechodili, protože se tu prakticky nic nekonalo. Dnes pořádáme akce každý měsíc. Zhruba sedmdesát procent je pro děti, třicet procent pro dospělé. Jezdí sem spousta lidí i ze Strakonic, hlavně rodiny s dětmi,“ popsal.

Vedle dětských programů se podle něj pořádají také tradiční gastronomické akce, například zabijačkové hody, masopust nebo svatomartinské menu. „Není jednoduché takové akce uspořádat a splnit všechny hygienické podmínky. Jsem rád, že nám s tím provozovatel restaurace pomáhá,“ dodal.

Součástí kompromisů po předchozích sporech bylo také zrušení posezení před restaurací. „Dnes mají před většinou městských hospod zahrádky, ale tady už ne. Pro cyklisty to bylo ideální místo, mohli si nechat kola vedle sebe a posedět venku. Dnes musí hosté za hospodu a lidé nám to vytýkají,“ uvedl Prušák. Připomněl, že zanikl také prostor vedle restaurace, kde dříve stávaly velké stany pro svatby a větší společenské akce.

„Je to škoda. Když přijde více lidí, dnes je už nemáme kam umístit. Uvnitř hospody se vejde maximálně osmdesát lidí, a to už je opravdu plno,“ řekl Prušák s tím, že hospoda tak přišla o možnost pořádání větších akcí. O to vnímá jako ústupek po dřívějších stížnostech některých místních.

Časté kontroly

Na zastupitelstvu zazněly výtky, že hluk z restaurace a sportoviště nikdo neřeší. Předseda osadního výboru ale tvrdí, že opakované kontroly městské policie i další prověřování žádné porušení pravidel nepotvrdily. „Zápisy z kontrol jsou na městské policii a všechny vyšly v náš prospěch. Nikdy nebylo prokázáno překročení hlukových limitů ani nic, co by potvrzovalo, že tady dochází k nějakému závažnému rušení,“ uvedl.

Podle něj probíhaly kontroly velmi často. „Městská policie sem loni jezdila prakticky každý den v různých časech. Někdy přišli i pěšky, aby je nikdo neviděl dopředu. Občas se přijel podívat i pan starosta. Nikdy nikdo nezaznamenal nic, co by potvrzovalo stížnosti,“ řekl Radek Prušák, který připouští, že pohyb lidí v lokalitě je dnes výrazně větší než v minulosti. Důvodem ale podle něj není nadměrné pořádání akcí, nýbrž rozvoj celé oblasti. „Frekvence lidí se samozřejmě zvýšila. Máme každý měsíc nějakou akci a velký vliv má i nová cyklostezka. Lidé sem prostě chodí rádi. Nemyslím si, že bychom měli všechno rušit kvůli jednomu člověku, když si nikdo jiný nestěžuje,“ uzavřel předseda osadního výboru.

Podle Radka Prušáka jsou stížnosti dlouhodobě spojeny pouze s jednou domácností. Tvrdí, že od ostatních obyvatel podobné výhrady nezaznamenává a většina místních naopak vítá, že se v Dražejově opět rozvíjí společenský život.