Milan Šaršok v kategorii M60 a Pavel Mrkvička v kategorii M65 sice bojovali srdnatě, ale jejich výsledky v základních skupinách tentokrát na hlavní soutěž nestačily a následné boje už absolvovali v soutěži útěchy.
Třetí z Oseckých, písecký Václav Kozma nastoupil v kategorii M70. Po bojích v základní čtyřčlenné skupině, z které dva nejlepší postupovali do hlavní soutěže, druzí dva do útěchy, k ní také neměl daleko. O pořadí na prvních třech místech rozhodovalo skóre tří hráčů, když vzájemné zápasy měli stejné. Hráč Oseku nakonec skončil rozdílem jediného setu druhý a postoupil do osmifinále hlavní soutěže. Tam hned potkal aktuálně druhého hráče průběžného republikového žebříčku Jaroslava Hofmana z Prahy, který na předchozím klání v Praze skončil pátý a na úvodním turnaji sezony v Havířově bral bronz. Kozma vyhrál pro mnohé překvapivě po boji 3:1 na sety a ve čtvrtfinále ho čekal strakonický Josef Jungvirt. Ten odešel s poměrně jasnou prohrou 0:3. V tom okamžiku už měl Kozma medaili, kterou berou oba poražení semifinalisté. V semifinále se utkal s pozdějším vítězem Ivanem Studeckým z Vrchlabí, který zastavil jeho cestu za ještě lepším výsledkem. Studecký je vítězem loňského turnaje mistrů, který se hraje na závěr sezony po sedmi Velkých cenách a právo účasti si vybojuje osm nejlepších z konečného žebříčku. Loňský mistr porazil po boji v libereckém finále Romana Kratochvíla z Nového Jičína 3:2 na sety. Stejným poměrem prohrál Kratochvíl v základní skupině i s Kozmou, ale díky výše uvedeným kritériím skončil před ním ve skupině těsně první. Tím měl ve vyřazovacích bojích i lehčí los a postup do finále snadnější. Na to se však historie neptá…

„Na třetím svém turnaji jsem podal asi nejlepší výkon. Třetí místo je sice hezké, je to pro mě taková vlaštovka, ale jak praví české přísloví, jedna jaro nedělá. Navíc, jak víme ze školy, za tři je jenom dobře. Tím chci ve vší skromnosti říct, že s bronzem nemůžu být spokojený. Nechci, aby to znělo nabubřele, ale mířím výš, i když to bude v této konkurenci, mnohdy i bývalých ligových hráčů, hodně těžké. A když chci hrát na mistrovství světa, nemůžu s kdekým prohrávat doma v Čechách. Na šampionát do Koreje letím v červnu a už jenom pro svůj dobrý pocit, že tam budu alespoň trochu konkurenceschopný, chci doma patřit k nejlepším. Netvrdím však, že to tam bude v konkurenci, nejen spousty Asiatů, něco platné. V neposlední řadě cítím i jakýsi závazek ke svému sponzorovi firmě Podlahy Pokorný, aby věděl, že své prachy nevyhazuje úplně zbytečně. Nesnáším, když nějaký sportovec, který např. skončí na 47. místě, v televizi vypráví, jak si tu olympiádu hezky užil… Netvrdím, že ještě někdy něco vyhraju, ale určitě budu bojovat tak, abych z toho měl dobrý pocit a kdybych vyhrál, pak si to teprve budu užívat, protože historie zná jen vítěze a nějaké třetí, natož xté místo nikoho nezajímá!“ zhodnotil liberecký turnaj bronzový Václav Kozma