Na podzim jste získali 34 z 39 možných bodů. Dá se vůbec mluvit o něčem jiném než o maximální spokojenosti?

Určitě můžeme být spokojení. Zároveň to ale nebereme jako samozřejmost. Věděl jsem, že máme kvalitní tým, ale že to až takhle sedne – to mě příjemně potěšilo. Spokojenost ano, ale zůstáváme nohama na zemi.

Čím si tento výrazný vzestup vysvětlujete? Naznačila už jarní část minulé sezony posun směrem vzhůru? Sehrála roli i úspěšná generační obměna?

Jarní část určitě naznačila, že jdeme správným směrem. Změnili jsme celý systém hry, přizpůsobili tréninky a zařadil jsem i video. Na mladých hráčích je znát, že pravidelně trénují a dávají tomu něco navíc. Kádr si sedá skvěle – ambiciózní mladí kluci se chytili a starší jim dávají stabilitu a klid.

Body jste ztratili pouze dvakrát – ve Štěkni po porážce 2:4 a ve Vacově po bezbrankové remíze. Jak moc tyto ztráty mrzely?

Ve Štěkni nás to mrzelo asi víc, tam jsme si to prohráli sami vlastními chybami. Tento zápas beru ovšem na sebe, jelikož jsem nebyl. Vacov byl naopak poctivý, bojovný zápas, kde jsme sice chtěli vyhrát, ale remíza odpovídala průběhu. Když ztrácíte tak málo, každé klopýtnutí zamrzí, ale i tyhle zápasy nás posunuly dál.

Většinu ostatních soupeřů jste výsledkově jasně přehráli, často i s čistým kontem. Vybral byste utkání, které považujete za nejlepší?

Za mě asi domácí utkání s Bělčicemi 5:0. Tam jsme hráli opravdu organizovaně, ve vysokém tempu a s minimem chyb. Ukázali jsme sílu celého týmu – od obrany po útok. To byl výkon, který bych si přál vidět co nejčastěji. Všechny branky padly po secvičených akcích nebo standardních situacích. Byl to skvělý zápas pro naše fanoušky.

Vaší hlavní devizou je obrana – během třinácti zápasů jste inkasovali jen devět branek. Jak velkou zásluhu na tom má brankář Lukáš Lízal, jehož kvality úroveň soutěže jednoznačně převyšují?

Lukáš má obrovský podíl. Jeho jistota a klid nám dávají možnost hrát sebevědoměji a výš. Ale zároveň je fér říct, že je to práce celého týmu – kluci poctivě pracují bez míče, vracejí se, blokují střely. Všichni, kdo fotbal sledují, vědí, že Lukáš je nadstandard, ale stojí za ním kvalitní týmová defenziva.

Chtěl byste ještě někoho z týmu zvlášť pochválit? Udělal někdo výrazný výkonnostní skok?

Nerad jmenuji jednotlivce. Řekl jsem to i hráčům na dokopné, že musím moc pochválit Filipa Sokola, který zvládl přechod z dorostu neskutečně – a to jak na hřišti, tak v kabině. Celkově každý hráč přidal něco navíc, a proto jsme tam, kde jsme. Nerad bych vyzdvihoval jednoho na úkor ostatních, fungujeme jako celek.

Vnímáte i u mladých hráčů posun díky tomu, že dostávají herní prostor v áčku? Jsou na nich minuty z nejvyšší krajské soutěže znát?

Rozhodně. Je na nich vidět větší jistota v situacích pod tlakem, rychleji se rozhodují a jsou mnohem odolnější v osobních soubojích. Zápasy v áčku je posunuly mentálně i herně. To je přesně ta cesta, jak bychom to chtěli mít nastavené dlouhodobě.

Jak bude vypadat zimní přestávka? Chystáte společnou přípravu áčka a béčka, nebo se budou oba týmy připravovat odděleně?

Poprvé, co ve Strakonicích působím na pozici trenéra, bude příprava oddělená. A to ze dvou důvodů. Celkově je přes 40 hráčů a trénovat dohromady by nešlo. Druhý důvod je, že jak já, tak Honza Zušťák chceme v zimě trénovat něco jiného. U nás to bude hodně o kondici, hře v bloku a standardních situacích. Nicméně všichni hráči se budou potkávat i nadále a to propojení, které funguje, chceme jednoznačně udržet.

Dojde přes zimu ke změnám v kádru, nebo plánujete pokračovat ve stejném složení?

Kádr, který mám k dispozici, je pro mě nadstandardní. A není důvod do něj sahat. Zároveň, jako každý rok, mám od vedení úkol zapracovávat mladé hráče do mužského fotbalu. Samozřejmě se to celé odvíjí od áčka. Nedávalo by mi smysl tahat cizí hráče, když můžeme použít naše vlastní mladíky.

Strakonice B a 6. liga – jak by podle vás toto spojení fungovalo? Přihlíželi byste k případnému postupu, pokud by se vám podařilo soutěž vyhrát?

Máme mladý tým, který roste, a určitě se ještě je kam posunout. Důležitá je pro mě parta, která je neskutečná. Pokud soutěž vyhrajeme, určitě se budeme bavit o postupu. Nicméně na to je ještě brzy, jsme teprve v půlce a čeká nás ještě hodně práce. Věřím, že když poctivě odmakáme zimní přípravu, půjde naše hra ještě nahoru.

Koho vnímáte jako hlavního konkurenta v boji o prvenství? Může vás ještě někdo z trojice Štěkeň – Bělčice – Vacov výrazně potrápit?

Všechny tři týmy mají kvalitu a už na podzim ukázaly, že umí brát body každému. Štěkeň má výborný útok, Bělčice zkušenosti, jelikož ten tým spolu je už dlouho, Vacov je doma extrémně nepříjemný (někdy až moc…). My se ale díváme hlavně na sebe. Pokud udržíme disciplínu a zdraví, budeme na jaře ještě silnější.