„V principu se stížnost týká zákazu politické agitace ve Zpravodaji města. Konkrétně Změně pro Strakonice byla cíleně zakázána již dohodnutá propagace. To samé se týká i výlepu plakátů na městské výlepové plochy,“ vysvětluje Karel Janský. Kvůli politické reklamě se živě diskutovalo i na zářijovém zastupitelstvu před volbami. Bylo to právě kvůli rozhodnutí rady města z 5. září, měsíc před volbami, o zákazu komerčních výlepů na městské výlepové plochy. Ty podle usnesení primárně slouží k propagaci akcí městského kulturního střediska či městského úřadu.

Karel Janský celou předvolební situaci pro krajský soud zanalyzoval na třech stránkách. Mimo jiné píše: „Před komunálními volbami byla hrubým způsobem narušena svobodná soutěž kandidujících politických subjektů za rovných podmínek, protože politické hnutí Strakonická Veřejnost měla přístup z titulu své účasti na vedení města (starosta a místostarosta) ke Zpravodaji města Strakonice, Strakonické televizi ve vlastnictví města a ke komerčním médiím právě z titulu své účasti ve vedení města s nadpoloviční většinou v radě města. Na závěr je třeba uvést následující závažnou skutečnost. Starosta města za Strakonickou Veřejnost Břetislav Hrdlička v předstihu deklaroval, že v rámci voleb bude umožněna ze strany města politická propagace všem kandidujícím subjektům. Stalo se tak na 8. zastupitelstvu města konaném dne 21. října 2015. O to více Změnu pro Strakonice zaskočil dodatečný a náhlý zákaz politické propagace.“

Strakonická Veřejnost sice svůj vlastní zákaz neporušila, oficiální reklamu ve zpravodaji ani na výlepových plochách neměla, ovšem využila zpravodaj pro hodnocení své práce za čtyři roky a ta byla jen v superlativech. Kdekoho také praštily do očí křiklavě barevné plakáty vyvěšené na stožárech veřejného osvětlení, které jsou v majetku města. Podle vyjádření místostarosty Rudolfa Oberfalcera ale mohl o pronájem tohoto místa požádat každý.

Udělal to například bývalý místostarosta Milan Jungvirt se svým novým uskupením Společně pro Strakonice. Dokonce na jednom stožáru visel Jungvirtův plakát společně s plakátem Strakonické Veřejnosti, což evokovalo, že volby nejsou o nevraživosti a antipatiích. Druhý den už to tak nebylo a každý stožár měl pouze jeden plakát se sliby pro voliče.

K napadení voleb došlo ve Strakonicích také v roce 2010. Tehdy chtěli prošetření průběhu voleb manželé Hana a Karel Roudničtí, kteří byli dva dny před volbami vyškrtnuti z kandidátky 4vize, aniž by to včas věděli. Podle nich tak bylo porušeno právo volit a právo být volen. Krajský soud ale námitku neuznal a volby se tak opakovat nemusely.

„Jestli jsou volby platné či nikoliv musí posoudit soud. Podat námitku je legitimní,“ říká k tomu lídr uskupení Společně pro Strakonice Milan Jungvirt a pokračuje: „Nicméně si myslím, že tady u nás je opravdu dost věcí k vysvětlování. Proč se radnice zachovala ohledně politické reklamy, tak jak se zachovala? Jak je možné, že starosta napíše stejný pochvalný článek do říjnového zpravodaje i do předvolebního časopisu Strakonické Veřejnosti? A nikoho to nezarazí? Navíc se některé z uvedených pochval nezakládají na pravdě. Například o kontrolách z krajského úřadu. Ano, nenašel žádné závažné a hrubé chyby, ale na jedničku to také nebylo. Nebo že město skončilo na 28. místě ze 6200 obcí a měst v transparentnosti zadávání zakázek. Mělo by se dodat, že toto umístění získaly Strakonice v kategorii měst téže velikosti a těch bylo 59. Také tvrdili, že se za Vondryse výlepové plochy nepronajímaly. To také není pravda. Za Vondryse mělo město snad dvě výlepové plochy, o zbytek se staraly soukromé firmy odjinud. Za nás se tyto smlouvy rušily právě kvůli tomu, aby nebyly preferovány některé strany, jako se to dělo u společnosti Rengl, která byla přívržencem ODS.“

Lídr KDU-ČSL Vladimír Hanáček na to reagoval: „Zpochybnit průběh voleb je běžné a legitimní. Zákonná úprava předvolební kampaně je totiž poměrně volná. Parametry kampaně v ní nejsou nijak striktně upraveny. V paragrafu 30 je například napsáno, že starosta může vyhradit plochy pro vylepení plakátů deset dnů před volbami. Ale je tam slůvko může, tedy nemusí. Není ani specifikováno, jak má vypadat před volbami obsah městského zpravodaje. Rovnost by podle mě měla být zachovaná, i zpravodaj by měl fungovat jako platforma různých názorů, nikoliv jako hlásná trouba radnice. Bohužel si myslím, že zpochybnění voleb nemá šanci na úspěch. To ale neznamená, že bych s podaným podnětem konkrétně na nespravedlivou kampaň v některých věcech nesouhlasil. Kampaň Strakonické Veřejnosti byla poměrně mohutná z pozice lidí ve vedení města. Volební soutěž byla ve Strakonicích nerovná. V jiných městech dostávají strany prostor k výlepu plakátů na betonové skruže. Využití městských výlepových ploch ve Strakonicích mělo být rozhodně větší. Pak se reklamy umísťovaly, kam se dalo – na ploty, na budovy. Nicméně se stejně domnívám, a mluvil jsem o tom i s lídry z jiných uskupení, že výsledek voleb nerovnou kampaní ovlivněn nebyl.“

Krajský soud měl rozhodnout do 5. listopadu. Většina stížností tohoto typu se řeší, jak se říká, od stolu. Nikoliv však v případě Strakonic. Soudkyně nařídila na 14. listopadu hlavní líčení s dokazováním a výslechy svědků. Informaci potvrdila mluvčí krajského soudu Ivana Vobejdová. Předvolány byly Strakonická Veřejnost, Městský úřad Strakonice, ODS, TOP 09, Jihočeši 2012. Svou stížnost bude obhajovat také lídr Změny pro Strakonice Karel Janský.

Dokud kauzu soud neuzavře, nemůže být svoláno ani ustavující zastupitelstvo. Pokud bude možnost odvolání, pak poběží další zákonné lhůty. Reálně tak hrozí, že město Strakonice, bude-li se počítat s černým scénářem, nestačí v prosinci schválit rozpočet na příští rok