Jak jste přijal druhé místo v projektu Nemocnice ČR 2021?
Určitě s radostí. Velmi si tohoto ocenění vážíme. Zasloužili se o něj všichni zdravotničtí i techničtí spolupracovníci z akciové společnosti Nemocnice Strakonice. Hodně mě také těší úspěch tří jihočeských nemocnic, se kterými se v rámci holdingu Jihočeské nemocnice dobře a konkrétně spolupracuje. Ocenění pro nás znamená ocenění za práci v minulém roce a také motivaci do další kvalitní péče o pacienty i zaměstnance.

Díky čemu podle vás nemocnice v celostátní konkurenci uspěla?
Anketa u nemocnic hodnotí jejich finanční kondici, míru bezpečnosti a také spokojenosti ambulantních i hospitalizovaných pacientů a zaměstnanců nemocnic. Zřejmě máme z těchto modalit dobře namíchaný koktejl. Mezi 150 nefakultními nemocnicemi v celé ČR jsme získali za hodnocení těchto oblastí celkově druhé místo. Nemocnice Strakonice opakovaně dosahuje na přední příčky v soutěži Nejlepší nemocnice v ČR. V letech 2019 a 2009 dokonce dosáhla absolutního vítězství mezi nefakultními nemocnicemi, v letech 2010 a 2011 byla na druhém místě. Je to ekonomicky zdravá společnost, která se dál rozvíjí a modernizuje. Zaměstnancům nabízí dobré zázemí, slušné finanční ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu. A od jejich spokojenosti se odvíjejí i spokojení pacienti. Po ekonomické stránce se nemocnici daří dobře, hospodaření pravidelně končí v černých číslech. Jsme držitelem prestižního ekonomického ocenění Czech Stability Award.

Celkově se na medailových pozicích umístily jihočeské nemocnice – České Budějovice, Strakonice, Písek. Čím je tento triumf podle vás dán?
Jak už zaznělo v předešlé odpovědi, jsou to ekonomicky zdravé nemocnice, které rozvíjejí a modernizují kvalitu péče o pacienty a jsou si vědomé toho, že kvalita se odvíjí od spokojenosti zaměstnanců. Myslím, že českobudějovická nemocnice mohla zaujmout také širokou škálou oborů a péče, které poskytuje. Strakonice a Písek jsou zase nemocnice okresního formátu, které nedisponují všemi obory medicíny, ale skvěle se doplňujeme. Ze Strakonic do Písku třeba jezdí pacienti na ortopedii nebo mamografii, opačným směrem zase písečtí jezdí k nám do Strakonic za plicní medicinou, do gastroenterologického centra nebo do centra péče o zrak. Neprovozujeme tedy všechna oddělení, ale za těmi, která máme, si stojíme. Samozřejmě „bedna“ obsazená nemocnicemi z jednoho kraje je velký úspěch jihočeských nemocnic.

V čem naopak cítíte rezervy, v jaké oblasti může být nemocnice ještě lepší?
Samozřejmě nechceme usnout na vavřínech. Medicína je obor, který se velmi rychle vyvíjí. Proto podporujeme zdravotníky, aby sledovali svůj obor a vzdělávali se. Zároveň se snažíme i o neustálou modernizaci a obnovu přístrojového vybavení.

Roky 2020 i 2021 jsou ve znamení covidu. Nakolik se po roce a půl, kdy tady pandemie je, tato nemoc projevila na chodu nemocnice a potažmo celého zdravotnictví?
Pandemie nás všechny prověřila, jak umíme rychle reagovat a řešit nastalou situaci. Naučili jsme se operativně řešit situace, kdy nakažených nemocí covid-19 přibývá a je nutné pro ně v nemocnici připravit více lůžek – reprofilizovat oddělení. A to tak, aby pokud možno nemusela být omezována neakutní péče o pacienty a nemusely být rušeny plánované zákroky.

Nakolik byl znát zásah do jednotlivých oddělení nemocnice kvůli covidu?
V současné páté vlně nemoci zatím nemocnice nemusela přistoupit k omezování plánované péče. To se, myslím, bude nyní v prosinci již z kapacitních důvodů měnit. Pacienti dál nastupují na plánované operace. A je pravda, že i loni v zimě a letos na jaře, kdy bylo v nemocnici přes 100 covid pozitivních pacientů, jsme operace odkládali. Jednalo se o operace, jejichž odložení neohrožovalo pacienta na životě. Posun těchto operací byl v řádech měsíců. Zajímavostí je, že se například kardiologové setkávali s pacienty, kteří mírnější srdeční nedostatečnosti, obtíže a bolesti prostě ze strachu z covidu přecházeli. Tím si ovšem uškodili do budoucna. Pacienty s akutními stavy naši lékaři ošetří a správně nasměrují vždycky.

Jaké „škody“ při omezení „zbytné“ péče covidová situace napáchala a jaký to bude mít vliv do dalších let ohledně zdraví lidí?
Myslím, že pandemie bude mít celkově dopad na zdraví lidí – izolovaností, stresem a obavami o budoucnost trpí jejich psychika. A někteří strádají i po fyzické stránce – nemohli se třeba věnovat svému oblíbenému sportu. Tím pádem můžeme očekávat nárůst duševních poruch a civilizačních chorob – cukrovky, vysokého tlaku, nadváhy, obezity a dalších.

Co konkrétně pro vás jako ředitele bylo největší poučení z pandemické situace?
Kolektiv zdravotnických i nezdravotnických spolupracovníků se semkl, řeší se především denní operativní situace. Máme prima tým spolupracovníků ve vedení nemocnice i jednotlivých primariátů, je spolehnutí na vrchní a staniční sestry a všichni táhnou za jeden provaz. Zdravotníci mají takovou profesní vlastnost, že se často identifikují se svým oborem – chirurg, internista, pediatr, gynekolog, plicař a další – a až poté se cítí býti zaměstnancem konkrétního zdravotnického zařízení. V covidové pandemii se to stírá, ruku k dílu bez ohledu na odbornost přikládají všichni, ať je to na intenzivní, standardní nebo následné péči.

Můj speciální obdiv mají všichni zaměstnanci laboratoří, jak zvládají přívaly vzorků. Do testovacího odběrového místa nejdou sestry s nadšením, ale nereptá nikdo, musí to být. A do OČKA, ať velkokapacitního nebo současného v budově lékárny, chodí do směn docela rádi. Skvěle se k OČKU postavily četné organizace i město, které nám poskytly své dobrovolníky. Bez nich si administrativní činnosti spojené s očkováním neumím představit.