Společnost Jihočeské letiště České Budějovice, napůl ve vlastnictví kraje a napůl města České Budějovice, byla založena v srpnu 2005. Byla to tedy myšlenka garnitury ODS, která tehdy ovládala kraj i město. Předsedou představenstva se stal tehdejší budějovický primátor Juraj Thoma a předsedou dozorčí rady hejtman Jan Zahradník. Faktická činnost byla zahájena 1. ledna 2006 a oba podílníci vložili v tomto roce do firmy přes 8 milionů korun. 

Pak to postupně nabíralo obrátky. V roce 2008 se stal hejtmanem Jiří Zimola z ČSSD a podíl kraje už byl 36 milionů, v roce 2009 přes 37 milionů a v roce 2010 přes 105 milionů korun. Budějovice vkládaly podstatně méně, výsledkem ale bylo do konce roku 2015 přes 600 vynaložených milionů. Jen loni to bylo dalších 300 milionů. Kraj doufal, že zhruba miliardový projekt pomůže financovat Evropská unie, Evropská komise to ale v roce 2011 zamítla. Od té doby oba spoluvlastníci vynakládají peníze dál ze svého a jsou rozhodnutí věc dotáhnout do konce, byť má projekt mnoho kritiků i skeptiků. Od vedení kraje stále zaznívá, že plnohodnotný provoz letiště přinese zvýšení turistického ruchu, podnikatelský potenciál a Jihočeši budou létat na dovolenou z Budějovic. Zatím je letiště v neveřejném mezinárodním a veřejném vnitrostátním provozu. Rozkládá se na 300 hektarové ploše někdejšího vojenského letiště. Plnohodnotný mezinárodní provoz se předpokládá po roce 2020. 

Výběrové řízení na zhotovitele bylo loni napadeno u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Firma Hochtief dala nejnižší cenu 400 milionů, ale na kraji ji vyřadili. Vybrali si firmu Geosan Group a Habau CZ s cenou 418 milionů. Celé výběrové řízení pak prověřovala i policie. ÚOHS nakonec vrátil Hochtief do hry.

„Osobně si myslím, že zpočátku to byl možná dobrý nápad, tehdy také dostali vojenský areál zadarmo. Teď už se to ale celé posouvá do finančních poloh, které rozumné nejsou. Stát už chce za všechno zaplatit, bývalá kasárna v Plané se budou letos vykupovat za 143 milionů. Pak jejich demolice, sanace území, to budou další desítky milionů. K letišti se bude muset přivést doprava, železniční a dálniční napojení odhaduji minimálně na další miliardu,“ vypočítává Pavel Eybert. I on ale připouští, že zastavit celý projekt už nejspíš nejde. „Finanční návratnost je velmi nepravděpodobná, ale druhou otázkou je přidaná hodnota, která může být s letištěm spojena. Rozvoj turismu, podnikání,“ uznává Eybert. 

Naznačuje ale, že letiště nejspíš zůstane kraji a městu České Budějovice na krku a kýžený investor, který se nezjevil doposud, se těžko najde. „Ptal jsem se na stav v hledání strategického partnera, dostal jsem odpověď, že se hledá partner, který by převzal alespoň provozní náklady v průběhu dokončování. Vidím, že letos kraj i město dávají na provoz příspěvek po 19,5 milionech. A předpokládané výnosy ze stávajícího provozu jsou 15,225 milionu. Příští rok také tak. Hledejte pak někoho, kdo to bude chtít provozovat s roční ztrátou přes 23 milionů!,“ pochybuje o úspěchu v hledání partnera Pavel Eybert. 

A upozornil, že spuštění plnohodnotného provozu s sebou ještě přinese určité problémy. „Například vznik leteckých koridorů pro toto letiště omezí koridory pro letiště Hosín. A to ještě nemluvíme o hluku a emisní zátěži,“ dodává Eybert. Už nyní platí oba majitelé letiště obcím Lipí, Homole, Planá a Litvínovice v bezprostředním okolí kompenzace dohromady 850 tisíc korun každý rok.