Zemědělci mohou aplikovat jed do nor. Ornitologové nicméně upozorňují, že jakékoliv použití jedu je pouze krajní řešení. Dodávají, že krajina již teď trpí intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž, zvláště v okamžiku, kdy populaci hraboše brzy čeká přirozený pád.

„Vítáme, že se podařilo plošnou aplikaci zrušit. Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem alespoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové. Hrozba pro ně se tak sice snižuje, ale rozhodně není nulová,“ prohlásil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který se pondělního jednání účastnil. Na něm mimo jiné zaznělo od hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové, že riziko přenosu chorob z hraboše na člověka je minimální, což byl jeden z hlavních argumentů pro plošnou aplikaci jedu.

Ornitologové považují trávení pouze za krajní řešení. „Argumentům zemědělců rozumíme a nijak je nezpochybňujeme. Myslíme si ale, že místo použití jedu existují i jiná řešení, která lze dělat průběžně a hlavně preventivně. Například hluboká orba, podpora predátorů hrabošů, udržování nízké vegetace v příkopech a na mezích v době gradace a postupná změna monokulturní krajiny na pestrou. Je to přirozené a dlouhodobé řešení, na rozdíl od jedu,“ vysvětlil Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Gradace hraboše polního je nyní na svém vrcholu a čeká ji přirozený strmý pád. „Jed je zásah do přirozeného procesu, zvýšenou populaci hrabošů naředí a její kolaps nebude tak razantní a následně může dřív dojít k její gradaci. I z tohoto důvodu považujeme použití Stutoxu II za zbytečné. Navíc, krajina již teď trpí intenzivní chemizací a aplikace jedu je pro ni další zátěž. Myslíme, že nyní je čas přehodnotit přístup a začít se chovat ke krajině jinak,“ upozornil Vermouzek.