banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • O pejskovi a kočičce - činoherní pohádka

    pátek 20.9 15:00 - Písek, Divadlo Fráni Šrámka

  • Farmářské trhy

    pátek 20.9 13:00 - Strakonice - Šmidingerova knihovna

Zobrazit všechny události
 

Šéf blatenské kultury: Je důležité se soustředit na to, co bude, ne se trápit tím, co bylo

Edvard Oberfalcer , Autor: Pavla Maradová

Edvard Oberfalcer     Autor: Pavla Maradová

BLATNÁ – Ředitel Centra kultury a vzdělávání Blatná (CKVB) Edvard Oberfalcer (31) končí. Jeho doba působení ve funkci ředitele byla omezena mateřskými povinnostmi ředitelky, která se na svůj post vrací. Tato doba se z původně plánované trochu protáhla a ředitelku zastupoval několik let. Jak nahlíží na kulturu, co za dobu svého působení udělal a co se ještě udělat chystá? O tom je řeč v rozhovoru, který je zároveň rozloučením s blatenskou kulturou a možná i s Blateňáky.



Čím jste byl, než jste sedl na ředitelskou židli?

Původně jsem vystudovaný historik. Na Univerzitě Karlově jsem studoval soudobé dějiny, kdy jsem se zaměřoval na dějiny 20. a 21. století.

Jaké předchozí zkušenosti v kultuře jste měl?

Dalo by se říci, že než jsem nastoupil do vedení centra kultury, stál jsem na druhé straně barikády. Byl jsem klasickým konzumentem kultury, který navštěvuje výstavy, divadla, filmové přehlídky, knihovny a podobně. To probíhalo bez jakéhokoli zatížení myšlenkami nad tím, co obnáší příprava zmíněných akcí nebo provoz instituce. Několik let jsem se také věnoval historii naivního umění v Československu, ale jednalo se čistě o badatelskou práci. Na pozici ředitele CKVB jsem bezmála tři roky.

Jakou oblast kultury máte vy osobně rád? Na co se vypravíte ve volném čase?

Samozřejmě mám rád českou kulturu a z hlediska její soudobé historie mě baví například dějiny konzumu. Na fakultě jsme měli výborného přednášejícího docenta Martina France, který mě do tohoto tématu vtáhl. S tím je spojená i kinematografie a právě československé filmy natáčené v 60. letech mě stále baví sledovat. Kromě české kultury mně již od mládí imponovala kultura asijská, především oblast Japonska a Korei. Jejich historie a s tím bytostně spojená kultura je pro mě fascinující. A opět vypíchnu kinematografii a mé dva nejoblíbenější režiséry, kterými jsou Akira Kurosawa z Japonska a Kim Ki-duk z Jižní Korei. Především na filmy Akiry Kurosawy musíte čekat na to správné rozpoložení duše i mysli, abyste si následně mohli vychutnat jeho tříhodinové famózní filmy, které plynou podstatně pomaleji, než na co je dnešní běžný divák zvyklý. Také mám rád výstavy klasických světových malířů v kontrastu se soudobými umělci. Nesmím ovšem omylem narazit na novodobého konceptualistu, to pak rychle utíkám pryč, odmítám vnímat například psí exkrement v rohu prázdné místnosti jako umění. No a v neposlední řadě mě také baví kultura Nového Zélandu, kde jsem s manželkou strávil jeden krásný nezapomenutelný rok.

Co je podle vás smyslem kultury? 

Kultura je pro mě nositelem hodnot společnosti, ve které vzniká. Je krásné sledovat, jak každá kultura podléhá územním, chcete-li národním, či národnostním specifikům a dokáže být tak krásně pestrá. Pro společnost je svým způsobem zrcadlem a z hlediska historie lze období hodnotit i právě díky analýzám kulturních proudů, a to nejen těch mainstreamových.

Jaký úkol mají městem zřízené organizace pro kulturu?

Každá příspěvková organizace města má svojí zřizovací listinu, ve které je specifikované jejich poslání. Konkrétně CKVB má na starosti provoz muzea, knihovny, kina, divadla, komunitního centra, turistického infocentra a pořádání kulturních akcí. Každá z těchto oblastí má ve společnosti své opodstatnění a cílem města je, aby tyto služby byly co nejvíce přístupné široké veřejnosti. Samozřejmým posláním organizace našeho typu je vzdělávat a hájit kulturní hodnoty, které se zdají být těmi správnými.

Bylo něco, co jste chtěl změnit nebo čím jste chtěl obohatit kulturní dění ve městě, než jste šel do funkce ředitele?

CKVB fungovalo velice dobře, programy nabízené veřejnosti byly v porovnání s jinými městy na velice vysoké úrovni. Proto jsem se zaměřil především na ladění a posouvání dál již zaběhlých, případně i nových akcí. Byly to například vánoční trhy, nebo Reprezentační ples města Blatná. Je důležité říci, že pod CKVB nespadá jen kultura, ale od roku 2016 také cestovní ruch, což je zase oblast, která mě hodně baví a ve které jsem viděl možnosti ke zlepšení. Rozšířili jsme proto otevírací dobu infocentra a zaměřili jsme se na regionální produkty, které jsme v rámci prodeje začali návštěvníkům nabízet. Tisk stále nových propagačních materiálů je samozřejmostí. Také jsme se snažili Blatnou reprezentovat na akcích pořádaných Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, která může náš region významným způsobem podpořit.

Co se vám podařilo, z čeho máte radost?

Nejprve musím zdůraznit, že nelze hovořit v jednotném čísle. CKVB je složené z týmu velice schopných lidí a jakýkoli úspěch je výsledkem týmové práce. Zůstanu-li u infocentra, tak jsme například zorganizovali 1. konferenci cestovního ruchu na Blatensku, které se účastnily subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. V rámci tohoto setkání vystoupila starostka Blatné Kateřina Malečková, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek a zástupci Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity doktoři Petr Štumpf a Viktor Vojtko. Právě zástupci Ekonomické fakulty JčU představovali výsledky průzkumu návštěvnosti Blatné, který probíhal v hlavní turistické sezoně na naši žádost. Díky tomu jsme zjistili, kdo a odkud do Blatné přijíždí, kolik zde tráví času, kam v rámci svého cestování pokračuje, kolik zde utratí, nebo za čím přijíždí. Nám to následně hodně pomohlo při rozhodování, jaké propagační materiály tisknout, v jakém jazyce a nákladu. Konference byla přínosná i pro ubytovatele nebo majitele blatenského zámku. Za muzeum musím zmínit dílo našeho historika Petra Chlebce, který se zaměřil na budování stálé expozice, která nemá v širokém okolí obdoby. Nutí totiž návštěvníka muzea se dotýkat, kdo se nedotkne, téměř nic neuvidí. Návštěvníci tak bývají z počátku prohlídky v lehkém šoku, že se smí dotýkat, ale velice rychle si na to zvyknou a někdy u nás stráví i několik hodin. I díky inovativnímu přístupu jsme získali finanční podporu od ministerstva kultury a samozřejmě stojí na naší straně zřizovatel, tedy město. Rád bych zde jmenoval další úspěšné projekty, které jsme za poslední dobu realizovali, jako je například úspěšná autorská výstava Pavlíny Eisenhamerové Tajemnou krajinou Blatenska, nebo tematicky zaměřené měsíční programy v komunitním centru, které připravila Saša Kalousová, ale bylo by to na delší povídání.

Jde kultura v Blatné mainstreamovým, tedy většinovým směrem? V čem třeba ano a v čem ne?

Naší nabídkou kulturních programů oslovujeme mnoho cílových skupin. Snažíme se, aby ta nabídka byla co nejpestřejší a například i díky komunitnímu centru se nám to doufám daří naplňovat.
Zároveň se snažíme vzdělávat a i z toho důvodu děláme nemainstreamové věci. Posledním takovým nemainstreamovým projektem je blatenský poeziomat, což je takový jukebox na básně, který svým periskopickým vzhledem oživuje veřejný prostor a zároveň přibližuje krásu poezie široké veřejnosti, která by jinak cestu k poezii nehledala. Na poeziomatu jsme pracovali s básníkem Michalem Štěpánkem a bude umístěný v následujících týdnech v prostorách parku před blatenskou školou J. A. Komenského.

Jak a v čem spolupracujete nebo podporujete místní spolky, které se věnují kultuře?

V Blatné je několik spolků, se kterými pravidelně spolupracujeme. Aktuálně připravujeme s fotoklubem KAMFO Blatná Blatenský fotofestival, který vypukne 14. září. V průběhu roku jsme také v kontaktu s nízkoprahovým zařízením Station 17, kdy nám pomáhají se zajištěním programu například na Studentském dni nebo na vánočních trzích. Další akce připravujeme například ve spolupráci se Svazkem obcí Blatenska, ZUŠ Blatná a dalšími. Úzkou spolupráci máme také s majiteli blatenského zámku. Majitelka zámku Jana Germenis Hildprandtová je partnerkou a zároveň patronkou Jihočeských klavírních kurzů, které pořádáme vždy první dva týdny v červenci a v rámci kterých jsme letos připravili slavnostní benefiční koncert na podporu Nadace profesora Pavla Pafka, kde vystoupila mezzosopranistka Dagmar Pecková, klavírista Miroslav Sekera a houslista Roman Patočka. Se Stephanosem Germenisem, synem majitelky zámku, zase například spolupořádáme vánoční trhy na zámeckém nádvoří.

Podle čeho vytváříte dramaturgický plán? Je na to nějaký klíč?

Dramaturgický plán reflektuje několik věcí. Vždy jsou akce, které se pravidelně opakují, jako jsou Jihočeské klavírní kurzy, Mezinárodní kontrabasová soutěž Františka Simandla, masopust, Reprezentační ples města Blatná, Jazz Day, Studentský den, Kruh přátel hudby a další. Počítáme s tím, že se akce bude každý rok opakovat a každý rok přemýšlíme nad tím, jak akci zlepšit či obměnit, aby to pro návštěvníky nebylo nudné. Pak samozřejmě musíme reflektovat významná výročí. Minulý rok to byla oslava 100 let od vzniku Československa, letos to bude 30 let od sametové revoluce, kterou si připomeneme unikátním koncertem, v rámci kterého vystoupí Smetanovi filharmonici Praha společně s místní populární kapelou Anča Band. Při sestavování dramaturgie reagujeme na podněty a přání našich návštěvníků, od kterých dostáváme různé tipy. Dále sledujeme aktuální trendy, ale také například organizace podobného tipu, od kterých se inspirujeme.

Na jaké akce se doplácí a které jsou výdělečné?

Začnu těmi výdělečnými, a to jsou především takové akce, které cílí na co nejširší publikum, v rámci vystoupení se objeví minimálně jedna obecně známá persona a samozřejmě musíme vybírat vstupné. To jsou potom například akce, jako jsou divadla, některé koncerty, ale nesmíme zapomenout i na kino. Naopak doplácíme především na projekty, které se konají ve veřejném prostoru bez výběru vstupného, jako jsou právě akce reflektující výročí nebo třeba Studentský den, zkrátka takové akce, které chce město veřejnosti dopřát zadarmo.

S jakým rozpočtem hospodaříte a kolik máte v CKVB zaměstnanců a na jaké úvazky?

CKVB má celkem 16 zaměstnanců, přičemž úvazků je 13 plných a tři částečné. Celkový rozpočet na provoz v roce 2019 včetně investic a odpisů je 13 868 000 korun.

Je něco, co byste rád v kultuře místním lidem dopřál a třeba to z nějakého důvodu nejde?

Jsou projekty, kterých se z důvodu nákladnosti buď vzdáte, nebo je musíte rozdělit do několika fází a dělat to postupně. V našem případě se jedná například o již zmíněnou stálou muzejní expozici, která vzniká od roku 2016 a kompletně bude dokončena v příštím roce. Pak jsou aktivity, na které nemáme zdroje, ale bez kterých veřejnost i my přežijeme a realizujeme je až v té chvíli, kdy jsou podpořené například dotací nebo soukromou sférou. Každopádně když něco chceme lidem dopřát, tak děláme vše pro to, aby to bylo. Aktuálně například modernizujeme prostory divadelního sálu, čímž opět zlepšíme naše služby. Jsem realista, a proto nejspíš nemám v hlavě nějaký vzdušný zámek, který bych chtěl, ale nemohl ho v Blatné postavit.

Jak se vám pracovalo ve funkci ředitele? Co pro vás byla největší zkušenost nebo překvapení?

V každém případě to pro mě byla životní zkušenost k nezaplacení, která mě z hlediska dovedností posunula hodně dopředu. Často jsem se dostával do nekomfortních situací, ve kterých jsem musel rychle reagovat a pokud možno učinit správné rozhodnutí. Přesto jsem zažil jednání, ze kterých nebylo možné odcházet s dobrým pocitem, protože se zkrátka nedá vždy zavděčit všem. V průběhu mého působení mě mile překvapovala a těšila pozitivní zpětná vazba od veřejnosti na projekty, které jsme s kolegy realizovali, a stejně tak mě překvapovala i kritika, která nás buď posunula dál a my se tak díky ní vyvarovali opakování stejných chyb anebo nás pouze lehce demotivovala, protože byla objektivně neoprávněná. Díky skvělým kolegům, ale i podpoře ze strany města jde vše zvládnout a je důležité se soustředit na to, co bude, a ne se stále dokola trápit tím co bylo.

Kam se chystáte po svém odchodu z funkce?

Vždy mám rád možnost volby a ta přichází i s mým končícím obdobím, kdy se do CKVB vrací zpět z mateřské dovolené Broňa Winklerová, kterou jsem ve funkci ředitele zastupoval. Následující období ale není pouze o mně, ale také o mé manželce a dětech, se kterými hledáme vlastní bydlení a i to rozhodne, kde budeme dál působit. Pevně věřím, že se mi opět povede najít zajímavé a naplňující zaměstnání, ve kterém budu moci zúročit zkušenosti získané v CKVB. Blateňákům přeji, ať při venkovních kulturních akcích neprší, ať si dále co nejvíce užívají skvělých akcí a služeb, které pro ně připravuje tým CKVB a ať mají na radnici stále uvědomělé zastupitele, kteří fandí kultuře, neboť bez jejich pochopení a podpory by CKVB nemohlo své projekty realizovat.



Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace