Strašidla v Nadějkově vyhnala zkorumpovaného místostarostu. Ochotníky nezastavil ani výpadek proudu
NADĚJKOV – Sál hostince U Jandů v Nadějkově doslova praskal ve švech. Místní divadelní a osvětový spolek Fikar zde v pátek 13. a v sobotu 14. listopadu uvedl dvě premiéry komedie Obecně prospěšná strašidla od autora Petra Tomšů. Příběh o partě hradních strašidel, která se společně s lidmi postaví chamtivému místostarostovi a úředníkům, diváky pobavil. Sobotní představení navíc zpestřil nečekaný technický zádrhel, se kterým si ale herci poradili s přehledem. V Nadějkově tradičně bývají premiéry místního divadelního spolku Fikar dvě. Na jedno představení by se všichni zvědaví diváci z řad sousedů, kamarádů a vůbec příznivců divadla do sálu nevešli.
Lukáš Vach, který ztvárnil roli místostarosty, odpověděl po druhé úspěšné premiéře na pár otázek.
Divadelní spolek Fikar má v Nadějkově tradici. Jak dlouhou?
Pravidelné ochotnické divadlo má v Nadějkově kořeny už v roce 1862, kdy se začalo hrát na místní faře u vlasteneckého faráře Antonína Čechoslava Fikara, na jehož počest nese náš spolek jméno. Letos tak slavíme už 164. rok divadelní tradice v obci. Novodobou historii jsme ale začali psát po revoluci v roce 1998, kdy spolek obnovili Jarda Souček, Jirka Jiroutek, Zdeněk Černý a několik dalších nadšenců. Od té doby tu divadelní šňůru táhneme nepřetržitě už dvacet osm let. V současné době nás je v souboru aktivních kolem pětadvaceti.
Proč padla volba právě na hru Obecně prospěšná strašidla?
Hru vybíral Jarda Souček, který je jedním z našich dlouholetých členů. Společně s Jirkou Jiroutkem se v divadelních kruzích pohybují už poměrně dlouho, takže mají skvělý přehled a přesnou představu, co by mohlo fungovat. Když Jarda tento scénář přinesl, všichni jsme si ho přečetli a jednomyslně jsme s ním souhlasili.
Čím vás příběh zkorumpovaného místostarosty zaujal?
My hrajeme výhradně komedie, protože chceme lidi především pobavit. Tato hra nás okamžitě zaujala tím, že je od začátku do konce nabitá skvělými dialogy, vtipnými hláškami a dvojsmysly. Už při prvním čtení nám bylo jasné, že tohle přesně sedne našemu publiku a že se hra bude líbit.
Jaký ohlas měla páteční premiéra a jak se vám hrálo v sobotu?
Lidi se smáli, bavili a přesně proto to děláme – aby měli dobrou náladu. Herci se navíc v sobotu skvěle popasovali hned dvakrát s výpadkem proudu, kdy zhasla hlavní světla. Máme tady naštěstí pracovní osvětlení, takže se to dalo dohrát i s nimi. Při takových situacích se vždycky bavím. Ne že bych se smál neštěstí druhých, ale víme přesně, jak to na jevišti chodí, k tomu různé přeřeky, nápověda… Všichni chápeme, jak to funguje, a o to víc si vzájemně vážíme toho, jak to kolegové zvládnou.
Co plánujete dál?
Teď si dáme zhruba dva měsíce pauzu, abychom si trochu odpočinuli. A od ledna plánujeme s touto hrou vyrazit na zájezdy. Jsme zvyklí jezdit hlavně po menších vesničkách v okolí a odehrát zhruba kolem deseti repríz.
Celý rozhovor přinesou Týdeník Táborsko a Milevské noviny. Proč i Milevské? Protože do roku 1990 patřil Nadějkov do okresu Písek a vazby dodnes přetrvávají…
Milá tečka za premiérou
O dojemný a úsměvný závěr celého sobotního večera se postaral čert Luciáš. Během závěrečné děkovačky oznámil publiku, že má ve třetí řadě kamaráda jménem Hugo, a pozval ho na jeviště. Prozradil, že už si za sebe našel nástupce, kterým by v budoucnu mohl být právě Hugo. Ozval se velký potlesk plného sálu.
Lucie Hablovičová

Diskuse k článku