Středoškolský domov mládeže za 250 milionů změní i podobu Třeboně. Projekt už se rozbíhá
TŘEBOŇ – Novostavba za čtvrt miliardy se na první pohled zdá být skoro luxus, třeboňská střední škola je ovšem svého druhu kolos. Letos poskytuje vzdělání celkem 630 studentům a učňům. Zajistit internátní ubytování je přitom nutnost, škola otevírá i unikátní obory, kam míří děti z celé republiky.
„Patnáct až dvacet procent studentů přichází z jiných regionů. Hlásí se někdy až z Ostravy, měli jsme také slovenského studenta,“ uvádí ředitel Petr Káninský. Vzdělávací ústav s poněkud divokým názvem Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště totiž nabízí pestré programy od opraváře zemědělských strojů nebo automechanika, přes podnikání v cestovním ruchu, až po obory umělecké. Jde o modelářství a návrhářství oděvů nebo uměleckořemeslné zpracování skla včetně malby, broušení a rytí. Pro své studenty škola provozuje hned dva domovy mládeže, ten umístěný v části třeboňského zámku však musí opustit.
Národní památkový ústav hledá pro historické prostory nové využití, ale důvod stěhování domova mládeže má logiku i z hlediska školy. „V roce 2023 vyrostly ceny energií a provoz stojí příliš, protože v zámku se topí akumulačními kamny. Netěsní okna, takže v zimě musejí pomáhat i deky v oknech a podobně,“ říká Petr Káninský. V kritické sezoně vyšly energie na 1,5 milionu korun. I to byly důvody, proč se škola a Jihočeský kraj, který vše financuje, pustily do nového projektu.
Areál prospěje i dalším školám a městu
Bývalý velkostatek Nový Dvůr v těsné blízkosti autobusového nádraží po dlouhá léta nedělá městu dobrou reklamu. Až v nedávných letech prošla rekonstrukcí alespoň dvě křídla, kde našla sídlo základní škola praktická. Druhou polovinu panského dvora má do roku 2028 proměnit nový domov mládeže určený 110 studentům, ale i pro další aktivity.
Projekt už začal demolicí, severní křídlo šlo k zemi a na jeho místě vyroste novostavba propojená s křídlem východním. To je silně zdevastované, podléhá však památkové ochraně a čeká ho zásadní rekonstrukce. Zachovány zůstanou například historické klenby, přestože uberou převážnou část jednoho patra.
„V nové budově plánujeme výhradně ubytování – pokoje s buňkovým systémem, to znamená, že vždy dva dvoulůžkové pokoje budou mít společné sociální zařízení,“ ukazuje ředitel Káninský návrh z dílny studia Alfaplan. „Oproti ubytování na zámku tam bude víc prostor pro trávení volného času, včetně posilovny, cvičebního sálu, herny pro stolní hry nebo výtvarné dílny.“
V rekonstruované historické budově najde místo kuchyně s jídelnou o úctyhodné kapacitě pět set jídel, kde by se měli stravovat i učitelé a studenti blízkého gymnázia. „V horní části vznikne ubytování pro výměnné pobyty zahraničních škol a aula, sál s kapacitou zhruba sto lidí určený pro přednášky, semináře a podobně,“ říká Káninský. Už z projektové dokumentace je zřejmé, že celý areál kultivovaně doplní městskou zónu mezi sportovišti, autobusovým nádražím a přiléhajícími školami.
Internáty praskají ve švech
Kapacity ubytovacích zařízení pro mládež jsou v Třeboni zcela vytížené. „Momentálně studují silné ročníky, takže zájemce musíme odmítat. Letos jsme nenašli místo pro patnáct lidí. Krom toho mě bombarduje paní ředitelka z gymnázia i ředitel rybářského učiliště, kteří také hledají místa pro své žáky,“ komentuje situaci ředitel Káninský. „Kdybychom už měli nový domov, spokojené by byly všechny tři školy.“
Silné ročníky se promítají v rostoucím zájmu o studium. „Při počtu 630 dětí máme naprosto nabitou kapacitu. Před pěti lety jsme mívali jen 450 žáků,“ říká Petr Káninský. Při rozhodování, na koho se dostane ubytování v domově mládeže, platí systém předností. „Ubytujeme děti z větší dálky a dále mají přednost ti, kterým není osmnáct. Další ale mohou mít potíže s dopravou,“ upozorňuje ředitel. „Stačí bydlet ve vesničce pár kilometrů za Jindřichovým Hradcem a už je problém se do Třeboně dostávat. Obtíže mají také dojíždějící od Trhových Svinů i od Borovan.“
Projekt se v současnosti mírně opožďuje kvůli hledání pozemků pro parkování. „Projektant ho nechce umístit do dvora, kde by měla být odpočinková zóna, takže se s městem dojednávají jiné pozemky. Teoreticky se mělo kopat už letos v květnu, ale ještě se bude vybírat dodavatel,“ podotýká Káninský. Pro letošní rok počítá rozpočet Jihočeského kraje s částkou 50 milionů korun na projektování a zahájení stavby, odhad celkových nákladů se pohybuje mezi 200 a 250 miliony korun.
Pestrá historie školy
Školní konglomerát známý dnes také pod zkratkou OA, SOŠ, SOU dnes působí v několika objektech. Vznikal postupně i v důsledku politických a průmyslových proměn v regionu. Původní Živnostenská pokračovací škola v Třeboni zahájila výuku v roce 1938, po roce 1948 se však namísto výchovy podnikatelů soustředila na technické obory jako strojní zámečník nebo traktorista-opravář, později opravář zemědělských strojů a automechanik.
Když v roce 2004 zavřela provozy sklárna v Chlumu u Třeboně, fatálně to dolehlo na výuku sklářských oborů v jižních Čechách. Tehdy pomohla právě odborná škola v Třeboni, v roce 2006 vzala pod křídla i oděvní průmyslovku a v roce 2012 v rámci optimalizace také obchodní akademii.
„Dvě třetiny našich absolventů odcházejí na vysoké školy,“ poznamenává ředitel Petr Káninský. Týká se to i sklářů či oděvních modelářů, kteří pokračují na UMPRUM nebo na Technické univerzitě v Liberci. „Víme o lidech, kteří se sklářskou nebo oděvní tvorbou úspěšně živí a jsou uznávanými osobnostmi. Například náš bývalý žák ve sklářském oboru František Jungwirth má v Praze i galerii.“
Škola však nezapomíná zdůraznit, že rozšíření záběru neohrozilo původní programy, jimž dosud věnuje pozornost – tedy zejména opravárenství zemědělských strojů a automobilů.

Diskuse k článku