Útočník Yahor Hrakholski, úřadující krajský Hokejista sezony, si duel na Hluboké vychutnával a na konci se mohl s Milevskem B radovat z výhry 9:6. „Je to zážitek, poslední zápas na takhle hezkým místě, který má historii, s neuvěřitelným výhledem, podle mne možná nekrásnějším v celé republice!“ rozplýval se. „Chtěli jsme zde samozřejmě vyhrát. Za prvé, protože se tu hraje naposledy, za druhé zápas byl pro nás strašně důležitý s ohledem k play off! Chceme tam Božky dostat,“ pravil odhodlaně Yahor Hrakholski, sotva vysvlékl dres Božetic, k jejichž odkazu se Milevsko B jako nováček hlásí.

Na ledové ploše bylo po zápase živo. Oba týmy si udělaly společnou fotografii, památku na stadion, který už za několik dnů smetou stroje z povrchu. Na jeho místě začne výstavba nové arény, takže mobily vyndat, další příležitost nebude. Na hřišti se zdržel i autor dvou milevských branek, aby zapózoval s Jaroslavem Pouzarem mladším. Soupeře a parťáka z kádru vysokoškoláků Black Dogs Budweis si nevybral náhodou. „Pro mne to není kamarád, ale je jako můj brácha, o to důležitější to byl pro mne zápas,“ podotkl Yahor Hrakholski, jenž v závěru utkání dvakrát skóroval. Jako by zatloukl dva hřebíčky do stánku, který byl po čtvrtstoletí domovem hlubockých hokejistů. „Hlavně, že jsme vyhráli,“ poznamenal.

„Při prvním gólu se mi prostě jen povedlo přebruslit beka a dát to do prázdný brány. Při posledním gólu kluci z Hluboký už asi moc nebránili, zase to byl vyhozený puk, povedla se mi jedna klička a gól,“ líčil. O své parádě, kdy efektně obelstil obránce, skromně pomlčel. Zatímco slavil, domácí bek Dohnal naštvaně odjížděl na střídačku. Hrakholski chápal: „Emoce, to je tak vždycky, víte. Pro kluky z Hluboký je tady tahle prohra pětkrát horší, myslím, že každý tým by byl strašně naštvanej! Bohužel, takový je hokej. Pro nás je výhra o to sladší – dneska to vyšlo nám a zítra se uvidí,“ přemítal u kabin.

Hned v pondělí se vrátil na místo činu v dresu Black Dogs Budweis. Budějovičtí studenti při posledním Winter Classic na Hluboké zdolali VŠE Falcons Prague 5:4 po prodloužení i díky dvěma asistencím Yahora Hrakholskiho. „Jsem strašně rád, že můžu být součástí takových zápasů. Je to fantastický!“ liboval si. V čase 61:08 rozhodl večerní partii Jaroslav Pouzar ml. a byl v tom kus symboliky, protože Miroslav „Kuki“ Dvořák a Pouzar starší platili téměř za hokejová dvojčata. Podobných příběhů zažila Kuki aréna za 25 let, co u Vltavy stojí, spoustu.

Hokejista sezony zůstal v kraji

Jedna z hvězd krajské soutěže dala přednost startům za béčko Milevska před bojem o místo v kádru nováčka druhé ligy, který loni přetlačil v jihočeském finále právě Hlubokou a vybojoval v kvalifikaci postup. „Na rovinu jsem říkal, že druhá liga je pro mne strašně náročná. Pracuju jako trenér, většinu hodin mám obsazených a kraj mi naprosto vyhovuje,“ vysvětlil Hrakholski.

Ten se individuálně věnuje dětem v Crazy Hockey kouče Davida Oulíka a kromě toho trénuje v HC Mad Bull. „Rozhodoval jsem se, kde budu hrát. Manželka pochází z Milevska, stejně tam jezdíme na víkendy, takže Milevsko byla pro mne ta nejlepší varianta. Jsou tu neskuteční kluci a atmosféra, za nic bych to neměnil,“ dušuje se Hrahkolski, student VŠTE v Českých Budějovicích. Zkouškové období podle svých slov zvládá: „Díky Bohu, zatím dobrý. Očekával jsem to horší, ale jde to. Play off hrát můžu, to je nejdůležitější. Ještě rok a škola bude hotová, budu bakalář a půjdu na inženýra,“ plánuje hráč útok na titul, tentokrát ten akademický.