Ředitel pobočky Paměti národa v Jihočeském kraji Tomáš Trantina připomněl, že Paměť národa představuje třetí největší pamětnický kmen na světě. Fantastické příběhy zajímavých lidí dokáží podle jeho slov nacházet i studenti.

Hosty v sále byli náměstek hejtmana Pavel Klíma (TOP 09), který vyjádřil úžas nad tím, že přestože organizace Post Bellum pracuje už od roku 2001, zajímavá témata ke zpracování se stále nacházejí. Starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020) vidí v této práci brzdu proti šíření dezinformací ve společnosti.  

Žáci z komunitní školy při Evangelickém sboru v Soběslavi s učitelkou Silvií Dračkovou připravili nejen dokument o životě dnes 95 leté Jaroslavy Melicharové z Klenovic u Soběslavi, ale sehráli i vtipnou pantomimu, kterou reagovali na momenty z vyprávění pamětnice. Třeba o tom, jak se chodili všichni sousedé dívat na první barevnou televizi. Jaroslava Melicharová vyprávěla, jak se vyučila v Baťově podniku ve Zlíně, vystudovala tam i obchodní školu a pak se vrátila domů do Klenovic. Na pořadu se podíleli Mikoláš Csirka, Šimon Csirka, Jáchym Dračka, Lajla Dračková, Táňa Matoušková, Viktorie Němečková a Antonie Plátová. 

Studentky Gymnázia Pierra de Coubertina Julie Caisová a Leona Švecová pod vedením učitele Miroslava Velíka zachytily příběh rodačky z Tábora Jany Kučerové, která dnes žije v Praze. Jejího otce Ladislava Poláčka popravili nacisté za odbojovou činnost v červnu 1942 na táborském popravišti den poté, co oslavila své druhé narozeniny. Jana Kučerová v dokumentu vyprávěla svůj životní příběh a vyznala obdiv nejen své mamince, která sama vychovala dcery, a při řešení různých životních křižovatek vždy připomínala, jak by se k věci stavěl táta, kdyby byl naživu. 

Další studenti táborského Gymnázia Pierra de Coubertina zpracovali příběh Josefa Třeštíka z Milevska. Popisuje, že se v 60. letech přidal ke křídlu KSČ, které se pokoušelo stranu reformovat. Po roce 1968 však byl ze strany vyloučen a stal se zájmovou osobou pro Státní bezpečnost, která ho pravidelně vyslýchala. Po roce 1990 začal pomáhat s obnovou sociální demokracie a stal se jejím členem. Na tomto příběhu pracovali studenti Hynek Hák, Ema Olivová a Ema Straková pod vedením pedagoga Jiřího Kálala. 

Skupinka žáků ZŠ v ulici Čs. armády ve Veselí nad Lužnicí vyzpovídala Vladimíra Bartoše, který byl vysokoškolákem v době Sametové revoluce. Václav Novák, Radek Václavík, Adam Veselý a Adam Zelenka imitovali tiskovou konferenci, kde se ptali na život za socialismu. „Prý si lidi dělali z režimu srandu,“ zněla jedna z otázek. A dozvěděli se třeba o akcích tehdejší Společnosti za veselejší současnost. Vylepený plakátek, že po Vltavě připlave modrá velryba přilákal na nábřeží nejen davy zvědavců, ale vyvolal i zájem Státní bezpečnosti. Chlapci pracovali pod vedením učitelky Marie Bumerlové. 

Studenti z Táborského soukromého gymnázia Sabina Čápová, Tadeáš Dohnal, Petr Junek, Ester Měřínská, Lukáš Smrž a Beáta Svobodová přiblížili příběh Miluše Voborové z Tábora. Jako dcera kulaka nemohla studovat, nastoupila do práce a díky tomu mohla podporovat rodiče, kteří odmítali vstoupit do JZD. Celým životem ji provázela láska k veršům, zarecitovala i autorům dokumentu. S nimi pracovala učitelka Markéta Duchoslavová. 

Na závěr zazněl ještě příběh Mileny Šatavové, dcery soudce, který vynesl rozsudky nad táborskými kolaboranty. Milena Šatavová pracovala ve zdravotnictví, popisovala svůj příchod do táborské nemocnice, kde tehdy ještě působily řádové sestry. Bratrem její matky byl Karel Mareš, který za války sloužil u britského královského letectva, ale doma v Československu po válce upadl v nemilost. S Milenou Šatavovou přijela na slavnost i dcera generála Mareše Dagmar Jungmannová. Příběh zdokumentovaly studentky Gymnázia Pierra de Coubertina Michaela Enns, Johanka Dlabová, Barbora Hrabáková, Tereza Hrabáková a Klára Skučková s učitelem Miroslavem Velíkem. 

Po prezentaci všech příběhů mladí tvůrci předávali přítomným pamětníkům květiny a se zvědavostí se čekalo na verdikt poroty, v níž i letos zasedli historička z Husitského muzea Jitka Vandrovcová, mediální koordinátor táborské radnice Luboš Dvořák a pedagožka Marcela Dončenko z táborské ZŠ na náměstí Mikuláše z Husi. Porota nakonec neurčovala pořadí nebo vítěze. Okomentovala všechny zpracované příběhy, některé i s vtipem – když si třeba povšimla, že jeptišky v podání studentek překvapivě měly minisukně. 

Od poroty zaznělo, že příběhy mapující historii 20. století nemusí vždy pracovat s těmi nejdramatičtějšími historickými událostmi. A každý z pamětníků nemusí být hrdina, za zaznamenání stojí i příběhy lidí, kteří v těžkých dobách zůstali slušnými lidmi.