Docent Vít Fábera vyhlíží na ČVUT studenty z milevského gymnázia

Pedagog Ústavu aplikované informatiky v dopravě Fakulty dopravy Českého vysokého učení technického, docent Vít Fábera mezi lety 1989 až 1993 studoval na milevském gymnáziu. Jeho třídní učitelkou byla Jana Beránková. Pro rozhovor jsme za ním jeli do Prahy, kde se věnoval studentům naší školy na výstavě studentských prací Stretech.

Kdo byl váš nejoblíbenější učitel nebo učitelka na milevském gymnáziu?
Tak samozřejmě z učitelů musím jmenovat pana učitele Školníka, který se mi věnoval a kterému děkuji za všechny své první znalosti informatiky. Tomu patří první velký dík. A z ostatních učitelů vzhledem k mému zaměření to byli učitelé matematiky a fyziky. Pokud mám konkrétně jmenovat, pak na fyziku to byli paní profesorka Ivana Jelínková a pan profesor Vladimír Jiroušek, na matematiku pan profesor Evžen Jiroušek. Samozřejmě vážím si i naší třídní paní profesorky Jany Beránkové a určitě bych nemohl opomenout paní profesorku Resslovou – češtinářku.

Jaké byly vaše nejoblíbenější předměty?
Jak jinak než matematika, fyzika a informatika.

Za vašich studií už probíhala i praktická cvičení?
Samozřejmě, byla laboratorní cvičení z fyziky, z chemie a z biologie. Vypracovávaly se referáty, díky čemuž jsem měl dobrý základ pro zpracovávání referátů z měření na elektrofakultě.

Myslíte si, že vás milevské gymnázium na budoucí studia dostatečně připravilo?
Milevské gymnázium mě z hlediska matematiky, informatiky připravilo perfektně. Přijímací zkoušky na ČVUT jsem nedělal, dostal jsem se bez přijímaček. A co se týká připravenosti, tak to bylo vynikající, protože bych dokonce řekl, že jsem na tom byl lépe než například absolventi pražských gymnázií. Neměl jsem vůbec potíže s matematikou, fyzikou. Naopak připadalo mi to skoro lehké, protože u mých úplně prvních zkoušek z matematiky mě překvapilo, že ty příklady byly vlastně typizované. Na což jsem nebyl zvyklý. Pan profesor Jiroušek byl při výuce matematiky neskutečně kreativní, co se týče písemek. Milevské gymnázium mě tedy z technických předmětů připravilo dobře.

Kdy jste naposledy gymnázium navštívil?
Nedávno, kdy jsem byl u maturitních zkoušek. Oponoval jsem maturitní práci studenta Matouše Větrovce.

Změnila se nějak výrazně škola?
Obměnil se zčásti učitelský sbor. Všiml jsem si, že byly samozřejmě provedeny nějaké opravy. A loni mě pan ředitel Petr Barda provedl rekonstruovanými laboratořemi chemie, fyziky a biologie. Také jsem se podíval do počítačové učebny, která se změnila.

Myslíte si, že je škola plně vybavena?
Přiznám se, že toto nemohu úplně hodnotit. Počítačovou učebnu jsem viděl jen krátce a už si to přesně nevybavuji.

V jakých předmětech by vás studenti budoucí studenti ČVUT mohli potkat?
Učím více předmětů, někdy možná až moc. Většinu předmětů z programování, základní v prvním ročníku a pokročilé ve vyšších ročnících a některé z elektrotechniky.

Jak probíhají vaše přednášky?
Snažím se o interakci se studenty, hlavně ve cvičeních, kde je to primární. A občas se snažím říct něco z praxe, nějakou historku. A někdy i nějakou průpovídku, snažím se oživit výklad, aby to nebyla nuda. Občas i cituji Švejka.

Potkáváte absolventy naší školy na fakultě?
Přiznám se, že se vždy ptám, zda někdo není z milevského gymnázia. Ale momentálně vím pouze o studentovi elektrofakulty Karlu Bartůňkovi.

Probíhá na vaší fakultě právě teď nějaký zajímavý projekt?
Určitě, spolupracovali jsme s ústavem aplikované matematiky na projektu VEXA (koncept autonomní vlak). Na našem ústavu řešíme výzkum komunikace mezi vozidly a dopravní infrastrukturou, tzv. kooperativní systémy, které mají za cíl poskytovat dopravní informace vztahující se k aktuálnímu místu a času, například upozornění na blížící se kolonu, přijíždějící sanitku anebo námrazu na vozovce.. Aktuálně spolupracuji na projektu, která řeší problematiku inteligentního konce vlaku a detekci celistvosti vlaku. Provádíme také ve zkušební laboratoři pro zákazníky zkoušky některých zabezpečovacích zařízení na železnici. Hodnotíme bezpečnost softwarů pro drážní vozidla a železniční zabezpečovací zařízení.

Jaký máte názor na využití moderních technologií ve výuce? Měly by se využívat méně, nebo studenty, kteří si zapisují poznámky do počítače či tabletu, podporujete?
Já myslím, že u poznámek by měla být forma kombinovaná. Respektive začít klasicky – do sešitu – a pak přejít na počítač. Vidím to i z mé pedagogické praxe na fakultě, kde učím především programování a poté předměty ze základy elektrotechniky a další. Považuju za dobré, když si studenti vyzkouší ještě vzít do ruky tužku a papír a zkusí si to napsat, nakreslit ručně, aby poznali některé detaily. Pak, když už mají určité zkušenosti, lze využívat moderní techniku. Vyzkoušet si to postaru, alespoň na začátku, považuji za dobrou věc. Kolikrát studentům radím, aby si při řešení problému vzali papír a tužku, ale oni tyto věci často už ani nemají. Sám při řešení problémů v oblasti programování kolikrát používám hlavně jen papír a tužku.

Co se týče elektromobilů, mají podle vás potenciál do budoucna?
Zatím jsou tu veliké problémy s bateriemi, s jejich cenou, recyklací a výdrží. Není vybudována infrastruktura dobíjecích stanic. Takže si spíše myslím, že v současné době jsou větší perspektivou hybridní automobily než čistě elektromobily.