„Já jsem to kreslil pomalu patnáct let a jsem rád, že to dopadlo novostavbou. Uvažovalo se o různých variantách rekonstrukcí staršího objektu,“ podotkl při slavnostním představení nového objektu projektant Josef Kregl. Škoda, že se nepodařilo školku postavit dříve, když vrcholil populační zájem, zaznělo také během představení. V nejbližších letech bude dětí patrně zase ubývat. Podle starosty Suchdola nad Lužnicí Ladislava Kotrby (Společně – SNK Suchdolsko) je ovšem nyní kapacita obou mateřských škol naplněná, celkem nabízejí místa 150 dětem.

„Jsem rád, že tahle budova vyrostla, a to nejen proto, že bude sloužit našim nejmladším, ale zároveň že v Suchdole máme zase hezkou povedenou stavbu na nejvyšším technologickém standardu,“ prohlásil Ladislav Kotrba minulý týden během dne otevřených dveří. Fronta zájemců sahala přes celou zahradní cestu až na chodník. Velkou zahradu s dětským hřištěm, příjemně rozlehlou hernu a hřejivou podkrovní ložnicí si přáli vidět nejen rodiče. Zajímali se i ti, které dům nejprve upoutal zvenčí, ale také pár kritiků. Ozvaly se námitky, že zahrada je možná až příliš velká a budova zbytečně patrová.

Původně město uvažovalo o rozsáhlejší podobě

„Původně jsem školku projektoval na padesát dětí, pak se počet zredukoval,“ reaguje Josef Kregl. „Dispozičně je udělaný tak, aby se dal prodloužit. Tam, kde je štít a dětské hřiště, se dá budova jednoduše protáhnout ještě pro jednu další třídu.“ Což však v dohledných letech kvůli demografické krizi nehrozí.

Jinak tomu bylo v roce 2023, kdy vyčerpaná kapacita motivovala město k otevření lesní školky. Zázemí našla v maringotce ve farní zahradě a nyní Suchdol její působení ukončil. Šestnáct dětí, které ji navštěvovaly, najde místo v nové třídě a k nim přibude devět nováčků.

Nová třída dostala jméno Liščata. „I nadále budeme fungovat v duchu lesní školky. To znamená, že se budeme co nejvíce pohybovat venku, v přírodě a přirozeném prostředí,“ uvádí školka ve vstupní informaci. Zdůrazňuje přírodu, roční období, zvířata a péči o životní prostředí.

Co se patrového uspořádání týká, projektant Josef Kregl upozorňuje na platné limity. „Má to opodstatnění. Jsou stanovené rozměrové parametry herny a stejně tak ložnice. Kdyby celá školka byla přízemní, nevešli bychom se na pozemek,“ upozorňuje autor projektu.

Celkové náklady na vybudování objektu činí zhruba 25 milionů korun. Protože jde o budovu v kategorii vysokého energetického standardu, podařilo se radnici získat dotaci ministerstva životního prostředí ve výši 7,28 milionu korun, což tvoří téměř třetinu uznatelných nákladů. Novostavbu vybudovala společnost Spilka a Říha ze Soběslavi.

„Jsem rád, že mi starosta Kotrba dal volnou ruku a necítil jsem žádný tlak. Týká se to i detailů, které jsme tu prosadili, byť za cenu jistých rozpaků stavební firmy, protože každý detail je o čase a o penězích,“ podotýká Kregl. „Mám ale dobrý pocit z toho, že školka tvoří přechod mezi starou zástavbou a paneláky.“

Technicky pokročilá stavba

Nový nábytek pro herny, šatny, ložnice, chodby, kabinet i uklízecí místnost dodala firma Santal, podle informací radnice nabídl cenu přibližně 772 tisíc korun. „Samostatné výběrové řízení proběhlo také na dodávku herních prvků do areálu mateřské školy. Nejvýhodnější nabídku podala společnost ONYX wood, která uspěla s cenou přibližně 891 tisíc,“ uvedlo město.

Zvláštní pozornost budí použité energetické technologie, které novostavbě přidávají na hodnotě. „Dostali jsme se k dotaci díky tomu, že jsme dosáhli vysoké kategorie pasivity,“ zdůrazňuje projektant. Energetických úspor autoři docílili obálkou budovy, tedy zjednodušeně řečeno různými izolačními prvky, ale i způsobem vytápění a větrání, mimo jiné rekuperací. „Vytápění je řešené zemními vrty, teplovodními rozvody od tepelných čerpadel, a to v kombinaci s teplovzdušným vytápěním přes rekuperaci. Dále je objekt osazen fotovoltaikou v kapacitě 5kwp,“ upřesňuje Josef Kregl. Součástí projektu je také úprava okolí nové mateřské školy, včetně chodníků navazujících na přilehlé parkoviště.