Považujete snížení doby hospitalizace pacientů za úspěch?

Statistiky jsou velmi ošidné. Čísla o délce hospitalizace už neříkají nic o tom, jak dlouho trvalo ambulantní doléčování pacienta nebo jeho pracovní neschopnost. To by se mělo zjišťovat. Cílem je přece vyléčený pacient. Zdravotní pojišťovny přitom v nemocnicích stále hodnotí průměrnou dobu hospitalizace. Nám se podařilo snížit nejen celkovou délku hospitalizace, ale i průměrnou dobu hospitalizace na oddělení následné péče z 28,7 dne v roce 2017 na nynějších 25,9 dnů pobytu. Nová primářka oddělení následné péče doktorka Berková i nová vrchní sestra věnují velkou pozornost intenzivnější práci s pacienty a tím je dostávají dříve do kondice, v níž mohou odcházet domů. Naše nemocnice je také typická tím, že je tu velmi rozsáhlá ambulantní péče. Na obrovském meziročním nárůstu pacientů ošetřovaných ambulantně se podílela zejména rehabilitace, kde jsme v domácí péči Tereza rozšířili personál o jednu sestru, ale velký nárůst byl i na chirurgické pohotovosti, čísla rostla na interních ambulancích, na oční, neurologické i psychiatrické ambulanci.

Kolik lůžek je v nemocnici?

V současné době 466 a po otevření nového oddělení psychiatrie, které se právě staví, dalších 17 lůžek přibyde. Máme celkem 22 oddělení, což je druhý nejvyšší počet v jihočeských nemocnicích, hned po Nemocnici České Budějovice.

Nemocnice se skutečně rozrůstá před očima. Co je poslední novinkou?

Naposledy se začátkem března otevíralo nové dětské oddělení. Opustilo páté patro nemocnice a přestěhovalo se do nově přistaveného patra nad gynekologii a porodnici. Kapacita dětského oddělení zůstala stejná, rozšířila se ale dětská jednotka intenzivní péče ze tří lůžek na osm. Dřív se s dětmi na vyšetření muselo přejíždět, dnes je všechno pohromadě.

Co bude v uvolněném pátém patře?

Vznikne tam nová stanice interny pro dospělé. Teď jsou tam pokoje vždy se společným sociálním zařízením pro dva protilehlé třílůžkové pokoje. Nově projektujeme koncept tohoto patra na dvojlůžkové a jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím. Sesterny a lékařský pokoj se přestěhují hned ke vstupu na tuto stanici. Interna tak bude mít stanice ve druhém, třetím, čtvrtém i pátém patře.

Jsou dnes ještě někde v nemocnici vícelůžkové pokoje?

Šesti nebo sedmilůžkové pokoje už v naší nemocnici nenajdete. Poslední čtyřlůžkové pokoje ještě máme na oddělení následné péče, ale až se přestěhuje psychiatrické oddělení do nové budovy, zrekonstruuje se stávající psychiatrie na další moderní prostory pro oddělení následné péče a paliativní péči a přibydou i sociální lůžka. Teď máme čtyři, naším plánem je mít deset sociálních lůžek pro pacienty, kteří už nepotřebují zdravotní péči, ale nemají kam jít. V akutní péči už nikde v nemocnici víc než třílůžkové pokoje nemáme.

Kdy se má stavba nové psychiatrie dokončit?

Dokončení nové budovy psychiatrického oddělení je naplánováno na červenec příštího roku. Podle nové strategie deinstitucionalizace psychiatrické péče, která řeší léčení stále rostoucího počtu pacientů s duševními nemocemi kombinací nemocniční a komunitní péče, vznikne denní stacionář, s jehož pacienty budou pracovat lékaři z ambulancí, 25 lůžková stanice s otevřeným režimem a 15 lůžek v uzavřeném režimu. Spolupracujeme i s organizací Fokus, posledním pilířem psychiatrické péče podle nové koncepce je Centrum duševního zdraví. To pracuje s klienty docházejícími z domova. I nová budova psychiatrie počítá s místnostmi pro návaznost na tuto terénní práci. Na současném psychiatrickém oddělení máme 23 lůžek plus ambulance.

Proč padlo v rámci Jihočeských nemocnic rozhodnutí postavit novou budovu psychiatrie právě v Táboře?

Protože tu byla tato odbornost registrovaná a je tu zkušený personál.

Dokončením psychiatrie stavební úpravy nemocnice skončí?

To rozhodně ne. Ještě letos bychom rádi začali s budováním nového centrálního příjmu interních oborů včetně nového příjezdu pro sanitky. Na interním centrálním příjmu počítáme s osmi lůžky stacionáře, kde budou moci být pacienti po určitou dobu sledováni, než se rozhodne, zda dojde k hospitalizaci, budou čekat na výsledky nebo budou sledováni po aplikaci léků. Rádi bychom nový příjem interních oborů dokončili začátkem příštího roku. Jen to trend okresních nemocnic mít i interní urgentní příjem. Chceme mu dát sálové uspořádání, které umožní přehled o pacientech. K tomu vznikne i nová 24 hodinová recepce, která se postará o roztřídění pacientů a zároveň o dohled nad pacienty v čekárně, kde je třeba sledovat, jestli někdo třeba nekolabuje. A protože ministerstvo zdravotnictví právě začíná řešit spolupráci praktických lékařů pro dospělé na službách pohotovosti, připravíme i novou ordinaci pro pohotovost, jejíž služby si organizuje Svaz praktických lékařů. Ani tím ale naše plány nekončí.

Co tedy ještě chystáte?

Po opakovaných jednáních s Teplárnou Tábor jsme se rozhodli vybudovat si vlastní tepelný zdroj. Spotřebu se nám podařilo vlastními úspornými opatřeními postupně snížit – před dvanácti lety představovala 36 600 gigajoulů za rok, dnes je to kolem 14 500 GJ. Současně hledáme možnosti, jak zajistit i bezpečnost, abychom nebyli závislí jen na jednom zdroji tepla. Zachováme si bezpečnostní propojení s teplárnou, ale nové kotle budou na plyn a navíc vznikne kogenerační jednotka na výrobu elektřiny.

Nemáte obavy, že v budoucnu vzroste pro změnu cena plynu?

Tak to nefunguje. Všimněte si, že se nestává, aby ceny některého média enormně poskočily nad jiné. Všichni výrobci si drží ceny podobné, protože zákazník je dnes schopen velmi rychle přejít na jiný zdroj energie. Nás vedly k chystané investici také masivní výpadky elektřiny v USA a v Německu. Chceme být připraveni i na případný blackout. Proto nyní budeme dělat výběrové řízení na dva motogenerátory na naftu, které se nastartují během dvaceti vteřin, pokud by k výpadku elektřiny došlo, a začnou elektřinu do nemocnice dodávat. Postavíme současně vlastní čerpací stanici, která bude běžně sloužit k tankování sanitek a v krizi by měla zásobu nafty pro tyto motogenerátory na sedm až deset dní.

V nemocnici vznikne čerpací stanice? To už budete skoro malé městečko ve městě…

Nejste moc daleko od pravdy. Naším cílem je postavit v areálu nemocnice i vlastní prodejnu s bufetem a kavárnou.

Kde by měla stát?

V sousedství současné jídelny. Máme zjištěno, že v nynější malé prodejně v přízemí vedle recepce nakupuje z poloviny náš personál a z poloviny veřejnost. Jestliže tu naši zaměstnanci nakupují, chceme pro ně prodejnu zvětšit a nabídnout jim širší sortiment. Veřejnosti, která navštěvuje nemocnici, chceme umožnit posezení v kavárně. Rádi bychom to zrealizovali do dvou let.

Svěříte prodejnu k provozování některému obchodnímu řetězci?

Ne, chtěli bychom ji provozovat sami. Osvědčuje se nám mít i vedlejší činnosti ve vlastní režii, tak jako nemocnice před lety převzala například údržbu o zeleň v areálu a teď naposledy prodejnu zdravotních potřeb. K dalším plánům patří rozšíření nemocniční lékárny.

Kam se rozšíří?

Současná nemocniční lékárna je hodně využívaná, ale má malé zázemí a malý prostor před tárami. Proto chceme vybudovat v prostoru pod novou přístavbou lékárnu a přestěhujeme tam i prodejnu zdravotních potřeb, kterou jsme převzali od soukromého provozovatele v objektu staré vrátnice.

Nehodila by se vám budova uzavřené transfúzní stanice před nemocnicí?

Ta je pro naše potřeby zbytečně velká. Ale na dárce krve myslíme. Na podzim pro ně otevřeme nové odběrní místo v budově polikliniky na sídlišti Nad Lužnicí. Odběrní místo vznikne využitím nadbytečných prostor tamní lékárny, kde je část skladů nevyužívaná. Jejich předělení a vznik odběrního místa už máme schválené od hygieniků i od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nahradíme tak kapacitu odběrního místa uzavřené táborské transfúzní stanice. My sami transfúzní stanici nepotřebujeme, protože v kraji jsou tři. V Táboře stačí odběrní místo s provozem jedno odpoledne a jedno dopoledne v týdnu. Nebylo by ekonomické provozovat stanici, kde by zbylých šest dní bylo prázdno. Na jeden odběrový den dodáme na pracoviště na polikliniku na sídlišti personál. Odebranou krev odvezeme zpracovat do některé z jihočeských transfúzních stanic a zase si ji přivezeme zpět. Důvodem, proč odběrní místo zřizujeme právě na sídlišti Nad Lužnicí je i to, že v této části Tábora je velká koncentrace obyvatel, tudíž tam předpokládáme větší kumulaci potenciálních dárců. Budou to mít blíž. Dárci z Táborska se po uzavření táborské transfúzní stanice registrovali v okolních nemocnicích, ale většinou jsou rozhodnuti se po otevření našeho odběrního místa vrátit. Ve spolupráci s Českým červeným křížem pro ně chceme vytvořit dobré podmínky.

Hospitalizovaní pacienti obvykle hodnotí nejen zdravotní péči, ale i podávanou stravu. Kdo pro táborskou nemocnici vaří a jak pacientům a zaměstnancům chutná?

Máme vlastní kuchyni a myslím, že jsme se posunuli dopředu. Před pár lety jsme si udělali vlastní průzkum, konkrétně u skupiny budoucích rodiček, protože právě z této skupiny pacientek bylo nejvíc připomínek. Nabízeli jsme tenkrát budoucím maminkám jídla formou ochutnávkových rautů a zjišťovali jsme, co by v jídelníčku chtěly. Podle výsledku jsme jídelníček pozměnili. Pokud někdo nemá předepsanou dietu, může si dnes vybírat ze tří jídel. Ke změně došlo i ve stravování zaměstnanců. Každý si sám volí přílohu a nabírá si její množství. Kuchař už přidává jen maso, případně omáčku. Množství příloh se nijak nereguluje, reguluje se pouze množství salátů nebo kompotů. Zajímavé je, že od doby, kdy si každý může vzít přílohy, kolik chce, ustala kritika od zaměstnanců a přestali jsme mít zbytky. Samozřejmě si na to lidé museli zvyknout. Teď už ale všechno běží ke spokojenosti zaměstnanců, a protože si mohou nabrat od všech příloh, na které mají chuť, vznikají na talířích zajímavé kombinace. Velmi se například zvýšil výdej grilované zeleniny. Jsme rádi, že nový systém stravování má dobré vysvědčení od odborů a slyšíme od jejich zástupců, abychom hlavně současný systém fungování kuchyně neměnili.

Odbory u vás neřeší hlavně výši mezd?

To samozřejmě řeší. Meziročně u nás vzrostly mzdy lékařů o 8,8 procenta a mzdy středního zdravotního personálu o 13,6 procent.

Kolik si tedy lékaři a sestry odnášejí za svou práci peněz?

Průměrná mzda lékaře včetně služeb v roce 2018 činila 86 000 korun, o rok dříve to bylo 79 000 korun. U sester to loni bylo 32 971 korun, v roce 2017 to bylo 29 024 korun. Při porovnání průměrných výdělků mezi nemocnicemi je ale třeba srovnávat srovnatelné. U nás například mají sestry v průměru jen osm přesčasových hodin za rok, zatímco někde jsou do uváděného průměrného výdělku zahrnuty desítky nebo i stovky přesčasových hodin.

Před nedávnem k lítosti pacientů zanikla v nemocnici ambulance hojení. Proč?

To je bohužel pravda. Momentálně pro tuto ordinaci nemáme personál. Předtím se nám podařilo zkoncentrovat tuto péči ze čtyř oddělení do jedné ordinace, ale když kvalifikovaný personál odešel z Tábora, znovu se tato péče zajišťuje v chirurgické ambulanci a na jednotlivých odděleních.

Řešíte nedostatek lékařů přijímáním cizinců?

Ano, máme několik lékařů z ciziny, od Slovenska a Ukrajiny až po Blízký Východ. Nevidím v tom problém. Přihlásili se k nám, máme s nimi dobré zkušenosti a poskytujeme jim vlastní vzdělávání v českém jazyce. Šest lékařů dochází do kurzu češtiny.

Před časem hejtmanka Ivana Stráská mluvila o příchodu zdravotních sester z Vietnamu. Jak to vypadá?

Zrovna před pár dny jsme se dozvěděli, že ministr vnitra příchod dvou stovek vietnamských zdravotních sester odmítl z bezpečnostních důvodů. Táborská nemocnice ale akutně nedostatkem sester netrpí, takže nás se naštěstí tento problém netýká.

Stavební a další rozvojové plány jsme probrali. Jak vidíte rozvoj táborské nemocnice po medicínské stránce?

Dál se chceme zaměřovat na zintenzivňování plánu léčby a hledat v něm hluchá místa. Ta stále existují například čekáním na laboratorní vyšetření. Režim se dá změnit tak, aby se nečekalo na výsledky. Umožňují to nové technologie, které umí pracovat rychleji, ale rezervy mohou spočívat i v organizaci práce nebo služeb.