„Letošní rok bude ve znamení dokončení dvou velkých investic. Posláním naší zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Do tohoto konceptu zcela zapadá vybudování záchranného centra Cites pro chladnomilné šelmy, kde naleznou dočasný azyl zvířata, která stát zabaví jejich chovatelům. Odebrat týrané zvíře chované v nevhodných podmínkách je nyní velice složité. Není totiž kam ho přesunout. Naše záchranné centrum stavěné s finančním přispěním Státního fondu životního prostředí tento problém pomůže vyřešit,“ říká ředitel Zoo Tábor Evžen Korec.

„Celý prostor centra bude rozdělen na dva velké výběhy, jejichž součástí bude jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka a oddělené krmiště. Dočasný azyl tak u nás najdou tygr ussuriijský, puma americká, levhart sněžný a všechny druhy rysů a vlků. V každém výběhu mohou být až čtyři zvířata, celková kapacita tak bude osm zvířat. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ dodává ředitel zoo Korec.

Modernějšího a výrazně velkorysejšího domova se letos dočkají i lvi pustinní Simba a Luena. „Král zvířat si zaslouží pořádný palác a právě ten Simba s Luenou dostanou. Největší změnou bude několikanásobné zvětšení výběhu a modernizace zázemí ubikace. Našim zvířatům se snažíme poskytnout co nejlepší životní podmínky, což právě budovaný lví výběh přesně naplní,“ zdůrazňuje ředitel Korec.

Lvů se týká také další letošní očekávaná novinka, kterou nejvíce ocení návštěvníci zoo. Táborskou zoologickou zahradu v druhé polovině roku rozšíří další pár lvů pustinných. „Letos šestiletý samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jejich zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než dvacet. Africké domorodé kmeny bílé lvy po staletí považují za hvězdné bytosti, které jsou darem od bohů. Věří, že jim mají zajistit mír a prosperitu,“ přibližuje mimořádnost bílých lvů ředitel zoo Korec.

Zajímavostí je, že v jejich skutečnou existenci vědci dlouho nevěřili a považovali je jen za součást legend afrických domorodců. První popsané pozorování bílého lva pochází až z roku 1938, dlouho však bylo zpochybňováno. Poprvé vyfocen byl dokonce až v sedmdesátých letech minulého století. „Vědci jejich extrémní vzácnost nejprve vysvětlovali tím, že jsou vůči běžně zbarveným lvům v nevýhodě. Teprve nedávno se ukázalo, že opak je pravdou, protože ve světlých písčitých oblastech jižní Afriky jsou maskovaní mnohem lépe. Ani to je ale neuchránilo od smutného osudu mnoha jiných živočišných druhů. Kvůli jejich výjimečnosti se na ně zaměřili pytláci toužící po mimořádné trofeji. Od roku 1994 tak nebyl ve volné přírodě spatřen ani jeden bílý lev a byli tak považováni za ve volné přírodě vyhynulé. To se změnilo až po zahájení jejich návratu do přírody v roce 2004, první bílá lvíčata se díky tomu v rezervaci Timbavati narodila už o dva roky později. V roce 2014 se poprvé objevila také v sousedním Krugerově národním parku. Přesto stále žije více bílých lvů v zoologických zahradách než ve volné přírodě,“ doplňuje ředitel zoo Korec a připomíná, že bílý lev je i symbolem českého nejvyššího státního vyznamenání.
Společně se samcem Gandalfem do táborské zoologické zahrady přicestuje také sedmiletá samice Aisha, jejíž zbarvení je standardní.