„Naše zoo je už nějaký čas jedinou zoologickou zahradou v Česku, která může mývaly severní nejen chovat, ale i přijímat. Nyní jsme získali další výjimku, kterou máme podle našich informací jako jediní v celé EU. Díky ní můžeme chované mývaly také množit, což žádná jiná evropská zoo či záchranné centrum nemůže. Výjimku jsme získali pro výzkumné účely, plánujeme totiž rozšířit náš úspěšný výzkum dlouhověkosti také o mývaly,“ popisuje ředitel Zoo Tábor Evžen Korec a dodává, že aktuálně v táborské zoo žije třináct mývalů.

Na táborskou zoo se v poslední době čas od času obrací lidé, kterým není osud mývalů odchycených v přírodě lhostejný. V Táboře tak žije největší skupina mývalů severních z českých zoo, která se může ještě výrazně rozrůst. Původní kapacitu deseti zvířat totiž zoo letos zvýšila až na 24 mývalů. Aktuálně mají zachráněná zvířata v nejvelkorysejším záchranném centru pro mývaly v České republice k dispozici zhruba tisíc metrů čtverečních i s jezírkem.

„Roztomilý a mezi návštěvníky oblíbený mýval severní patří mezi několik desítek druhů zvířat a rostlin, které se jako invazivní nesmí v EU chovat či pěstovat. Zákaz se netýká jen soukromých chovatelů, ale také zoologických zahrad, ve kterých mohou chovaná zvířata pouze dožít. Naše zoologická zahrada však získala od ministerstva životního prostředí výjimku, díky které do ní jakožto jediné zoo v Česku půjde mývaly umísťovat i v budoucnosti. Nově jsme od ministerstva získali také výjimku umožňující jejich rozmnožování. Jsme rádi, že naši návštěvníci o tato roztomilá zvířata nepřijdou. Jinde než v Táboře je ale už brzy neuvidí,“ říká ředitel Zoo Tábor Evžen Korec. Kromě mývala má táborská zoo výjimku také pro chov nosála červeného, kterého může jako jediná zoo v Česku a pravděpodobně i v Evropě také rozmnožovat.

Nařízení EU o invazivních druzích považuje Korec za nedomyšlené a dlouhodobě ho kritizuje. „Směrnice EU o invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích, kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Stejně tak ani nosál červený nedokáže přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje. Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady. Chovatelé i návštěvníci zoo tak přijdou o možnost vidět na vlastní oči mnoho oblíbených druhů zvířat,“ dodává ředitel zoo Korec.

Mýval severní chovaný v Zoo Tábor jako všežravec nepohrdne nejrůznějším ovocem, rád si pochutná i na hmyzu, larvách, žížalách či vajíčkách. Ve volné přírodě loví také ryby, sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy. Do vody se za potravou vydává velmi často.

Žije samotářským životem, pouze během říje připadající převážně na zimní měsíce vyhledává jedince opačného pohlaví. Samci jsou polygamní, což znamená, že se páří postupně s několika samicemi. Naopak samice jsou monogamní a páří se vždy jen s jedním partnerem. Aktivní jsou nejvíce v noci.

Mýval pochází ze severní a střední Ameriky. V jižních oblastech USA jsou mývalové aktivní po celý rok, kdežto v severních oblastech svého výskytu upadají do zimního spánku. Přední tlapky mají téměř tak šikovné jako opice, jsou schopní otevřít i domovní dveře na kliku nebo ledničku. Pokud mají v dosahu vodní zdroj, svou potravu si před konzumací otírají nebo omývají.

Filip Sušanka