Táborské dvorky nabídly originální zastavení




























Vchody na dvorky byly v uličkách označeny tabulemi a dvorky samy o sobě skýtaly překvapení. Úzké uličky Starého města mají svou atmosféru, k vidění jsou ale hlavně fasády a dláždění, málokoho by napadlo, že útulná zákoutí dvorků překypují zelení, květinami, úpravnými schodišti a pavláčkami. A každý z dvacítky zapojených majitelů přispěl něčím do programu.
Na dvorku architektů Krausových v Kotnovské se například skrývala za plentou kreslířka Julie Černá. Kdo přišel před plentu, dostal zrcátko a měl sám sebe skryté kreslířce popsat. Za chvilku byl obrázek na světě. Děvčátko Stela si odnášelo skutečně zdařilou podobenku, poté šel na řadu malý Kryštof a odpovídal kreslířce na záludné otázky – jestli má odstávací uši a jak dlouhé má vlasy… U Řízkových v Koželužské se odehrávala minuta ticha. Každý mohl na dalším z půvabných dvorků usednout na židli proti Elišce Nagyové a vyzkoušet si, jaký pocit bude mít, když se jí bude minutu dívat upřeně do očí. „Tenhle experiment proslavil srbskou umělkyni Marinu Abramovič, tři měsíce dělala tato sezení v New Yorku a stály na to fronty,“ prozradila Eliška. A Věra Šimotová z Tábora si minutu upřeného pohledu vyzkoušela. „Není to moc příjemné. I když se slečna tvářila mile, měla jsem s tím docela problém,“ svěřila se.
Poutníky po táborských uličkách pobavil také jukebox u Horváthových v Ovocné ulici. Po vhození mince si mohl každý vybrat z nabídky písniček a ta vzápětí zazněla. V jukeboxu se ale netočily desky, muzikant pěl z dvorku naživo.
U Dohnalých a Kocábových v Klokotské byla k vidění jednak výstava obrazů s italskými motivy od Jiřího Poustky a jednak tam seděli čtyři studenti a absolventi oboru tvorba textu a scénáře na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka. Stačilo říct téma a za chvilku byla na světě básnička nebo dokonce písnička. Návštěvníci nad invencí Natálie, Františky, Honzy a Antonie žasli. Všichni čtyři dorazili na pozvání svého táborského spolužáka Honzy Váni. A tak jako na dvorku – obýváku u Marcely Boučkové v Ovocné byly k vidění obrázky vzniklé společným tvořením před rokem, u Dohnalových plánují, že z vytvořených textů by mohla vzniknout sbírka.
Hudební program zněl na Žižkově náměstí, proti Café Jednota pořádal spolek Zora dobročinný bazar a třeba na Tržním náměstí probíhala Seznamka. Lidé potulující se uličkami historického centra Tábora jsou v sezoně k vidění neustále, ti dnešní chodili s mapkou a programem v ruce a očividně se dobře bavili.
Diskuse k článku