Koronavirová epidemie způsobila odklad uvedení nastudovaných děl, která měla původně zaznít na dvou koncertech. Teď se orchestr soustředil na výběr do jednoho večera. Covid má ale na svědomí i úbytek diváků na kulturních akcích po epidemii, lidé se jen pozvolna navracejí ke společenskému životu. Projevilo se to i v neděli večer, velký sál byl zaplněn zhruba ze dvou třetin, ačkoliv dřív táborští symfonici pravidelně dokázali přilákat plný sál.

Posluchači obdivovali nastudování náročných skladeb v podání tělesa, které – jak připomněl průvodce večerem Daniel Abazid – je jedním z mála amatérských symfonických orchestrů v republice. Pěvecké party přednesla mezzosopranistka Olga Černá, která má za sebou hostování na zahraničních scénách i v Národním divadle.

Koncert začal brilantním provedením symfonické básně Tábor z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany. Zajímavé je, že husitskou bojovou píseň Ktož jsú boží bojovníci, jejíž motiv se v díle opakuje, připisoval Smetana autorsky Janu Žižkovi. Táborákům je pochopitelně blízká, ve skutečnosti je původ chorálu nejasný. Symbolizuje husitský boj a jak  prozradil dirigent Jiří Sycha, nastudování představovalo boj i pro hráče orchestru, neboť skladba je nesmírně těžká. Poté orchestr představil první větu ze symfonie svého dirigenta Jiřího Sychy, která ponese název Michaelská podle archanděla Michaela. Symfonie je zatím nedokončená a uvedená první věta je zajímavým příslibem a také důkazem, že Tábor má i současné skladatele.

To zapadalo do dramaturgie večera, která stála na připomenutí méně známých děl Oskara Nedbala a také jeho přítele Josefa Bohuslava Foerstera. To byl bezesporu záslužný počin, náročný pro orchestr, ale i pro část publika, které se po covidovém půstu těšilo hlavně na pozitivní energii Nedbalových operetních melodií. Těmi orchestr potěšil v přídavku, který si publikum vytleskalo. Vidělo v ruce Jiřího Sychy dokonce originální Nedbalovu taktovku a slyšelo její příběh. 

Za zmínku určitě stojí i program vydaný ke koncertu Tábor sobě, který je díky předsedkyni Mezinárodní společnosti Oskara Nedbala Ludmile Peřinové a právě pěvkyni Olze Černé, která je předsedkyní Mezinárodní společnosti Josefa Bohuslava Foerstera, zajímavým čtením o uváděných dílech i autorech.