Komunisté v Táboře uctili památku padlých rudoarmějců










U hrobu sovětského vojáka na táborském Novém hřbitově mluvil Zdeněk Trippé z Klubu českého pohraničí také o roli druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. „Byl vždy stoupencem míru a až nyní, když vidím, co se děje na Ukrajině, tak chápu, proč Beneš nacistickému tlaku prozíravě ustoupil. Jinak bychom přišli o všechny nejlepší lidi našeho národa, už takhle jsme přišli o významnou židovskou menšinu, která tu žila s námi,“ řekl Trippé.
Marek Adam vyjádřil postoj KSČM, na obou pietních aktech byl i předseda okresní organizace Václav Ebert a další členové. „My si památky rudoarmějců vážíme, tak jako všech protifašistických bojovníků na všech světových frontách. Dnes jsou tu snahy vybírat z dějin jen určitě části. Lze přepisovat dějiny, ale nelze je změnit,“ řekl Marek Adam. „Takových obětí, jako je zde pohřbený sovětský voják, bylo 27 milionů. My si přejeme, aby ve světě byl mír. Pochod za mír pořádáme ve čtvrtek 9. května v Českých Budějovicích, sraz je v 17 hodin na Lannově třídě,“ uzavřel své vystoupení. Zazněla československá hymna, známá bojová píseň Svatá válka a také husitský chorál, který jako svou hymnu používá Klub českého pohraničí.
Další květiny a věnce položili lidé z těchto organizací později odpoledne u sochy rudoarmějce na náměstí T. G. Masaryka. Oficiálně jde o dílo Vojna a mír, jehož autorem je sochař Luděk Varvařovský. V Táboře se od roku 1989 opakovaně objevily snahy sochu z centrálního náměstí Nového města odstranit a umístit na méně frekventované místo, ale pokaždé se ozvaly i hlasy z opačného názorového spektra a socha zůstala. Diskuse se také vedou o tom, že Tábor Rudá armáda neosvobodila, protože přijela do města 10. května, kdy už Němci byli z města pryč. Proti tomu vždy zaznívá argument, jestli by Němci utekli, kdyby se rudoarmějci neblížili. Zástupci obou spojeneckých armád se pak v Táboře setkali v září roku 1945.
Diskuse k článku