Na louce u klokotského kláštera se odehrála rekonstrukce dobytí hradu Příběnice
Zobrazit galerii
(51)
TÁBOR / KLOKOTY – Rekonstrukce historické bitvy přilákala na louku u klokotského kláštera velké množství lidí. V sobotu 20. července tu husité hned dvakrát dobyli hrad Příběnice, i když hradní posádce přijel na pomoc rožmberský oddíl ze Soběslavi. Bylo už pozdě. Husité osvobodili ze zajetí svého kazatele a kněze Václava Korandu. Ve věži se mu podařilo uvolnit z klády a osvobodit ostatní táborské vězně. Společně potom zajali stráže a táborité hrad snadno dobyli. Pomohlo jim, že bývalí vězni vrhali kameny z věže a znemožnili posádce účinnou obranu. V historii se skutečná událost odehrávala v roce 1420. „Ve středu po svatém Martinu padl hrad Příběnice do rukou husitů,“ hlásil komentátor.
V další části představení došlo k vyjednávání mezi Oldřichem II. z Rožmberka a hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova. Výsledkem byla smlouva o příměří stanoveném od 18. listopadu roku 1420 do 8. února roku 1421. Dodržované bylo pod hrozbou přísných sankcí.
Ve třetí a poslední části se střetli pikarti s Janem Žižkou a jeho družinou. Jedním z vůdců radikální táborské strany byl táborský kněz a skvělý kazatel Martin Húska. Další táborský kněz Petr Kániš stál u zrodu sekty pikartů neboli adamitů. Patřil k nejhorlivějším stoupencům Martina Húsky a spolu s ním hájil pikartskou nauku o eucharistii. V lednu 1421 odešli stoupenci Martina Húsky z Tábora do Příběnic. Na přelomu března a dubna 1421 táborská obec sektáře rozehnala a vytlačila je z Příběnic. Skupina pikartů si pak zřídila ležení v lesnatých kopcích na pravém břehu Lužnice. V dubnu 1421 Jan Žižka na kacíře udeřil. Někteří se rozutíkali, ale 50 sektářů chytili. Odvedli je do vsi Klokoty, kde byli krátce před svátkem sv. Jiří upáleni. Mezi upálenými je výslovně uváděn i Petr Kániš. Adamité šli prý na smrt vesele a s úsměvem. Pravili, že ještě téhož dne budou kralovat s Kristem na nebesích.
„Běsnění v Evropě trvalo do roku 1434,“ zakončil moderátor působivé představení.
Rekonstrukci historické bitvy měli na starosti Plzeňští, jejich spolek šermířů a přátel historie a Plzeňský Landfrýd. Pěšáky a rytíře představovali členové skupiny historického šermu Los bebedores de Cerveza z Brna. Rytíři na koni byli z Plzně a jízdní družina ze Žampachu.
Diskuse k článku