Výročí 125 let baráčnické obce slavili ve Veselí nad Lužnicí. Folklorní soubory nadchly návštěvníky
Zobrazit galerii
(57)
VESELÍ NAD LUŽNICÍ – Ve veselském kulturním domě slavili v sobotu 26. října výročí 125 let od založení baráčnické obce ve městě. Historie je ale trochu složitější. Obec baráčníků byla založena 17. září roku 1899 v Mezimostí, které je dnes součástí Veselí nad Lužnicí. Za zmínku stojí, že ke sloučení měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou došlo k 1. lednu 1943 za druhé světové války nařízením protektorátního ministra vnitra. „Baráčnická obec byla od svého založení do roku 1908 pánským spolkem,“ poznamenal zástupce vele rychtáře a rychtář šesté župy Boleslava Jablonského Vitoraz Soběslav Václav Kastner. První valná hromada spolku se konala před 125 lety 8. října. V následujícím roce se valné hromady účastnilo 32 sousedů. V průběhu let stoupal počet sousedů a přibývaly tetičky, kterých bylo ale méně. Až po druhé světové válce v roce 1946 tetičky početně ve spolku nad sousedy převážily.
Odkud se baráčníci vzali
Název spolku nepochází od vlastnění nějakého domku. Je odvozený od hostince v Kolíně zvaného Baráček, kde 7. listopadu roku 1873 bylo sdružení Svobodná obec baráčníků založeno. Oficiální název Baráčku zněl U Šleitrů.
V roce 1896 vznikla Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikaly župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých baráčnických obcí na venkově. Myšlenka baráčnického hnutí se postupně rozšířila téměř do celých Čech. Na přelomu 19. a 20. století přicházely zprávy o založení baráčnických obcí ve Vídni i ve Spojených státech amerických.
Baráčníci si dali za cíl udržovat národní tradice a staré zvyky, uchovávat původní lidové kroje z Čech, Moravy a Slovenska a podporu veřejně prospěšných a vlasteneckých aktivit. Tuto činnost rozvíjeli zejména formou divadelních, tanečních a pěveckých spolků a představení, pořádáním setkání folklorních souborů a dobročinností.
U vchodu do sálu kulturního domu vítaly v sobotu návštěvníky chlebem a solí tetičky šafářka Marie Kuklová a syndik Marie Hadravová. Šafářka se stará o kroje a syndik je jako jednatel. Tetičky nabídly také senátorovi Marku Slabému a starostovi Veselí nad Lužnicí Vítu Radovi. V loňském roce převzala štafetu po rychtářovi Vladimíru Pazderovi současná rychtářka Martina Sýkorová. Provázela celou slavností. Ruku k dílu přiložil místostarosta Ladislav Sýkora. Jedním z bodů programu bylo ocenění žákovských výtvarných prací, které jsou vystavené ve foyeru kulturního domu. Děti ztvárnily téma folkloru a města. K nahlédnutí byly i kroniky.
Se svými učitelkami vystoupily v programu děti z mateřské školky z Horusic. Kostýmky pro ně ušila tetička Natálie Šiponová. Veselské tetičky zavzpomínaly na Karla Juráně, který v červnu zemřel. Zazpívaly pro něj tři písně, například Ó hřebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá … Karel Juráň pracoval 25 let ve folklorním kroužku Blatka, pracoval s písněmi od Karla Weise. V publiku sledovali vystoupení také baráčníci z Jindřichova Hradce, které vedl Jindřich Klíma. Na podiu se předvedl folklorní soubor Ráček ze Soběslavi s vedoucí Danou Moravcovou. V souboru vystupují také děti z veselského folklorního kroužku.
„V jižních Čechách máme čtyři krojové oblasti,“ uvedl rychtář baráčnické obce Týn nad Vltavou a znalec krojů David Blažek. Podrobně popsal na krojovaných manekýnkách ženský blatský kroj a stručně i mužský. Ke zdobení byly používané penízky a skleněné korálky, později i upravené rybí šupiny. Šněrovačka suplovala korzet, který byl ale skryt pod oblečením. Součástí ženského kroje bývá náhrdelník z českých granátů. „Práce na kroji je velmi náročná. Musí se dělat s láskou. Pánský blatský kroj je barokního střihu, košile zdobená krajkou, kalhoty jsou tříčtvrteční s padacím mostem. Ke kroji se nosí vysoké černé holínky,“ řekl David Blažek.
Velký ohlas mělo vystoupení folklorního souboru Radost z Kamenného Újezdu. Představení mělo švih a šmrnc. Pěkně od podlahy jim vyhrávala venkovská dudácká muzika Bedrník. Spokojené obecenstvo tleskalo do rytmu. Po závěrečných slovech rychtářky Martiny Sýkorové soubor přidal ještě jednu skladbu na rozloučenou.
Diskuse k článku