Tradice výroby keramiky v Bechyni sahá do 16. století. V polovině 19. století přicházeli do města noví odborníci, díky nimž se nejvíce rozvíjelo hrnčířství a kamnářství.  Kvalitní suroviny, letitá tradice a zájem o rozvoj českého odborného školství vedly ke zřízení c. k. odborné školy keramické právě zde. Stalo se tak v únoru 1884, výuka byla zahájena v březnu téhož roku, Studium bylo tříleté, do roku 1910 zde mohli studovat pouze muži. Po druhé světové válce došlo k zásadní reorganizaci studijních oborů. V roce 1951 bylo studium změněno na čtyřleté s maturitou. Dodnes školu absolvovalo od roku 1886 celkem 4174 studentů a ti dnešní si mohou vybrat na Střední umělecko průmyslové škole v Bechyni některý z pěti oborů.

K nejstarší generaci keramiků, kteří ještě zažili tříleté studium, bezesporu na oslavách patřili spolužáci Jindřich Prach z Písku a Daniela Svobodová ze Sokolova. Oba školu absolvovali krátce po válce v letech 1949 – 1952. „My jsme byli taková generace, krátce po válce to nebylo lehké, bylo to po osmačtyřicátém roce, nastaly politické změny, ale o to více jsme byli takoví soudržní,“ hodnotí tehdejší kolektiv Daniela Svobodová, a přiznává, že Bechyně jí učarovala a vzpomíná na ni dodnes. „ Byla to nejkrásnější študentská léta, která jsem v životě prožil,“ notuje si s ní Jindřich Prach.

Další vzpomínky přinese středeční Týdeník Táborsko. Po společném focení na náměstí začal volný program. V jeho nabídce byla například derniéra výstavy Silný ročník v Zámecké sýpce či návštěva školy, domova mládeže, ale všichni se nejspíše již těšili, až sednou se spolužáky v některé hospůdce, popovídají o životě a studentských letech. Večer pak čekal společný program v bechyňském kulturním domě.