A co lesník ze Šumavy politikům sděloval?

Vážený pane ministře Tomane, vážený pane ministře Brabče, vážená paní hejtmanko Stráská, z fotodokumentace je patrné, že došlo k nekontrolovatelnému napadení šumavských lesů lýkožroutem smrkovým.

Největší ložiska tohoto škůdce lesních dřevin se nacházejí v Národním parku Šumava. Kůrovcová kola přímo sousedí s hospodářskými lesy České republiky. Lesnický personál Lesního závodu Boubín se snaží všemi dostupnými prostředky předejít kůrovcové kalamitě. Těží napadené stromy, následně je asanuje, a to jak na pařezu, tak i na odvozním místě. Preventivně se kácí lapáky, do porostu se umísťují lapače s feromony a rovněž pomocí insekticidních sítí se lesnický provoz snaží předejít nejhoršímu.

Poněkud větší problém je s odvozem dřeva. Na kamionech se převáží neasanovaná, napadená dřevní hmota s kůrovcem, která se dopravuje k odběrateli a brouk má tak možnost dokončit svůj vývoj. To, co následuje, je zcela logické. Lýkožrout tak napadne porosty daleko vzdálené od Šumavy.

Představme si člověka s nakažlivou smrtelnou chorobou, který s vědomím svého lékaře cestuje nejenom po České republice, ale i po Evropě. Zdá se Vám to absurdní? Vždyť ale to samé je s lýkožroutem. On představuje smrtelné nebezpečí pro smrkové porosty.

Vážení páni ministři, vážená paní hejtmanko, nenechte Šumavu napospas lýkožroutu, chceme Šumavu zelenou.

V současné době se neustále hovoří o nedostatku vody, o globálním oteplovaní atd. Představme si katastrofický scénář. Velká část šumavských smrkových porostů usychá, následně klesá retenční schopnost půdy a tím i hladina spodní vody a stoupá průměrná roční teplota, půda eroduje.

Chceme snad takovou Šumavu?

Bohumil Kantor dodává, že v šumavském pralese je z 5300 kubíků dřevní hmoty, která padla po vichřici v roce 2017 a napadl ji kůrovec, zpracováno 1700 kubíků. „Ohrožený je i přes 300 let starý smrk,“ upozorňuje lesník z Vimperka. A má i odpověď na otázku, jak je možné, že bavorskou stranu Šumavy kůrovcová kalamita nepostihla. „Je to tím, že tamní smrkové lesy vždy odděluje pruh smíšených porostů, přes ty kůrovec nepřejde,“ říká.

Bohumil Kantor si přeje, aby se o tomto závažném problému mluvilo a politici zasáhli. Se správní žalobou, kterou podal Jihočeský kraj na mínisterstvo a správu Národního parku Šumava, naprosto souhlasí.