V pátek 10. října to byly Barbora Skučková, Miriam Horváthová a Barbora Šohajová. „Dneska jsme tu my, ale bývají tu i jiní, kteří u vaření jsou mnohem déle – Johanka Dlabová, Jakub Kremla, František Hubička nebo Jakub Skuček,“ připomínaly dívky. Celkem je ve skupině kolem dvaceti mladých lidí. Potraviny dodává Charita Tábor, ale někdy taky známí a sousedé. „V létě jsme dostávali přebytky ze zahrádek,“ zmínila děvčata.

Sedmnáct mladších i starších lidí bez domova už se mezitím řadí do fronty. Dívky dávají na papírové tácky porce kuskusu se zeleninou a omáčku z paprik. „Záleží na tom, co se podaří Charitě získat od Potravinové banky. Přivezly jsme i housky a banány,“ ukázala Barbora Skučková krabici. „Nebylo by něco sladkého?,“ zaznělo přání od jednoho z mužů. Bylo. V krabici se našel i pytlík s čokoládou. „Maso máme málokdy. To by asi lidé hodně ocenili,“ myslí si dívky. Mladík ze skupiny bezdomovců si dělal naděje, že by mohl dostat granule pro svého psa. Ty ale nebyly.

Restaurace dávají polévku

Jak uvedla koordinátorka Dobrovolnického centra Charity Tábor Jana Woldřichová, Potravinová banka přiváží potraviny každý čtvrtek. „Suroviny pak předáváme studentům, kteří připravují jídlo. Jsou velmi ochotní a spolupráce s nimi nás těší. Je hezké vidět, že téma lidí bez domova není lhostejné ani mladší generaci,“ dodala Jana Woldřichová. Kromě pátečního výdeje rozdávají na stejném místě každou středu mezi 14. a 15. hodinou pracovnice Terénního programu Charity teplou polévku. Dodávají ji táborské restaurace, se kterými Charita Tábor dlouhodobě spolupracuje. Patří mezi ně restaurace U Dvou Koček, Škochův dům, Univerzita, Černá Perla, U Třech kytar Košice a projekt Polévka, která pomáhá. „Z celého srdce děkujeme všem táborským restauracím, které s námi dlouhodobě spolupracují a pravidelně poskytují polévky našim klientům,“ dodala Jana Woldřichová.

Pokud by lidé chtěli přispět potravinami, Charita Tábor bude za každý dar velmi vděčná. V sobotu 8. listopadu se uskuteční Sbírka potravin. Charita Tábor bude vybírat dary v hypermarketu Albert v Chýnovské ulici od 8 do 18 hodin. Potraviny pak předá nejen lidem bez domova, ale také samoživitelům, seniorům a dalším potřebným.

Bez východiska?

Vzhledem k blížící se zimě Charita také velmi uvítá stany, spacáky, plachty nebo termofolie, které pomohou klientům přečkat chladné měsíce. Někteří už to vzdali a životu na ulici se přizpůsobili. Někteří vyprávějí, jak domov ztratili a chovají v koutku duše naději, že se jejich život ještě může změnit. Koncepční, systémová opatření ale pro to nejen v Táboře nejsou. Pouze noclehárna s omezenou kapacitou a časem pobytu, výdej šatstva a potravin. Někteří bezdomovci chodí pracovat s aktivistou Františkem Kynčlem pro Technické služby, zapojují se do úklidu. „Já chodím,“ říká Roman Gális, který pochází z Tábora. Říká, že je absolvent zdejší ekonomické školy a pracoval kdysi ve výpočetním středisku. „Zatím není taková zima, přespáváme s přítelkyní Renatou Pánovou pod mostem,“ zmiňuje ženu, o které v 90. letech psala snad všechna česká média. Byla ve vězení za pobuřování proti minulému režimu. Propustili ji pár dní po sametové revoluci.

Pro jídlo si v pátek přišla i Ivana Hálová, absolventka kožedělné průmyslovky ve Zlíně. Pracovala i jako instruktorka učňů. „Chci se tam vrátit. Město Tábor je krásné, ale lidi tu nejsou dobří,“ tvrdí. „Už moje babička říkala, že na Moravě zazvoníte a dostanete štamprličku a chlebíček. Tady dostanete dršťkovou. Ale polívku tím nemyslím,“ podotkla. Ivana říká, že se na ulici dostala poté, co s přítelem přišli o pronajatý firemní byt, kam potřeboval majitel nastěhovat Ukrajince, protože za to měl od státu peníze. Pak už to šlo z kopce.

Jídlo lidé bez domova dostávají nejen ve středu od Charity a v pátek od studentů, také ve čtvrtek u oblátů v Klokotech. Od některých představitelů města lze občas zaslechnout, že se v Táboře mají bezdomovci docela dobře, a proto se sem prý stahují.