Možnost vybrat jméno nové samičce a samečkovi využilo opravdu mnoho lidí, návrhů se sešlo 718. Každý, kdo nám nějaké jméno navrhl, od nás dostane drobnou odměnu. V nejbližší době všechny budeme kontaktovat s bližšími informacemi o předání odměn. Autoři vybraných jmen si své ceny užijí až po otevření zoologických zahrad pro veřejnost.

V Evropské plemenné knize máme přidělenu právě tuto slabiku odkazující na město, kde sídlíme. Ostatně první odchovaný sameček, kterého jsme loni převezli do nově zřízené velkoplošné rezervace u Rokycan, hrdě nese jméno Tábor. Další mláďata se jmenují Tara, Taran a Taura. K nim nyní přibyla Tatranka s Tajfunem.

Zologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci téhož roku doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

„Program reintrodukce, tedy zpětného návratu, zubra evropského do české přírody je jedním z klíčových programů zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vhodná k vypouštění do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. K dnešnímu dni jsme už odchovali celkem šest mláďat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

První zvířata by měla z Tábora odjet také letos. Zubřice Tara a Norisa rozšíří stádo v přírodní rezervaci u středočeských Milovic. To samice Karla zamíří dále. Nový domov nalezne buď ve Španělsku, nebo v Srbsku. O definitivním místu jejího nového domova se rozhodne v nejbližších týdnech. 

Zubr evropský, jedno z největších zvířat, která kdy žila na našem území, je o něco menším příbuzným severoamerického bizona. Zubr býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.