Transakce v Karlově ulici měla vypořádat dlouhodobé užívání garáží v majetku Radiostavu Službami Města Milevska, za což nebyl vyměřen žádný nájem, a neprávem zaploceného konce Karlovy ulice naopak Radiostavem. Poprvé zastupitelstvo směnu garáží za kus Karlovy ulice s doplatkem ve prospěch Radiostavu odmítlo v roce 2021. Už tehdy někteří zastupitelé poukazovali na to, že starosta Radosta je zde ve střetu zájmů, protože v ulici bydlí a odprodej části ulice znemožní do budoucna vést kolem jeho domu plánovanou přístupovou cestu do průmyslové zóny. Přestože majetkové záležitosti nebyly v gesci starosty, i podruhé v roce 2022 a potřetí v roce 2024 se ujal obhajování tohoto kroku právě on. Neohlásil střet zájmů a zapojil se do hlasování.

Už tehdy se také objevilo podezření, že v pozadí celé věci může být i parcela v bezprostředním sousedství domu Radostových na rohu Karlovy a Nádražní ulice, kterou vlastní společnost Radiostav. Letos 2. února začal Katastrální úřad řešit majetkový pohyb u této parcely z Radiostavu na manžele Ivana a Petru Radostovy. Všiml si toho jeden z občanů, který upozornil redakci.

Upozornění na střet zájmů starosta ignoroval

S návrhem, aby si město Milevsko koupilo od firmy Radiostav ideální polovinu budovy s garážemi, kde horních osm garáží užívaly už někdy od 90. let Služby Města Milevska, a aby si firma Radiostav naopak odkoupila od města 455 metrů pozemku včetně části Karlovy ulice, kterou má oplocenou, ačkoliv pozemek patří městu, přišel starosta města Ivan Radosta poprvé na zastupitelstvo v červnu 2021. Finanční vypořádání mělo být podle znaleckých posudků – město by zaplatilo Radiostavu za ideální polovinu objektu s garážemi 1 159 605 korun plus DPH a Radiostav by uhradil městu za pozemek 241 115 korun plus DPH.

V zastupitelstvu tehdy nastal ostrý střet. Miroslav Doubek (Svobodní) řekl starostovi, že je ve střetu zájmů, protože v ulici bydlí. Tím mohlo být v jeho zájmu, aby se ulice už nikdy nestala průjezdnou do budované průmyslové zóny, kam by mířila hlavně nákladní doprava. Město přitom s touto spojnicí ve svých záměrech počítalo a upozorňoval na to v podkladech i odbor rozvoje. Starosta návrh osobně prosazoval, přestože majetková agenda náležela místostarostovi Michalu Horkovi. Pro se ale tehdy sešlo jen osm hlasů, do nadpoloviční většiny tedy chyběly tři.

Návrh v roce 2021 podpořili kromě starosty Radosty zastupitelé Jarošová, Barda, Kolář, Mácha, Beneš, Horek a Procházka. Proti byli zastupitelé Knotová, Kupec, Jelenová, Doubek a Peták. Hlasování se zdrželi zastupitelé Kolářová, Dolejš, Koutník a Kotalík. Usnesení neprošlo a starosta prohlásil, že tedy bude nutné vyjednat mezi Službami Města a Radiostavem vzájemné placení nájmu. Úřad k tomu ale neučinil žádné kroky a v květnu roku 2022 otevřel starosta na zastupitelstvu stejný návrh znovu. Pouze s tím rozdílem, že cena garáží o 200 tisíc vzrostla, kdežto cena komunikace se zvýšila v novém odhadu jen o 10 tisíc korun. Pro město se tedy poměr znevýhodnil.

Marná snaha i napodruhé

Ani v květnu 2022 se ale nepodařilo vzájemné odprodeje garáží a silnice prosadit. Martin Kupec z ANO dopředu deklaroval, že ani po roce nesouhlasí. Bohuslav Beneš z KSČM sice označil vzájemný odprodej za rozumný, protože vyřešení garáží Služeb Města v cizí budově považuje za nutnost, ale jeho kolega z klubu Jiří Kotalík se nedostavil. Jelikož chyběl i Karel Procházka z Jihočechů, neměl znovu předložený návrh dostatečnou podporu, i když Lukáš Dolejš a Pavel Koutník (TOP 09) oproti předchozímu roku ruku zvedli. Hlasů se sešlo jenom devět. Návrh ani napodruhé neprošel. Debata však naznačovala čím dál podivnější okolnosti.

Místostarosta Michal Horek byl uveden jako předkladatel, ale návrh nepředkládal. Zastupitelé chtěli vědět, na čí popud se tedy věc do zastupitelstva vrátila. Bylo řečeno, že vedoucího majetkového odboru Michala Hermu o to požádal jednatel Služeb Města David Lukeš. Místostarostu jako předkladatele nechala na dokument napsat tajemnice Hana Jánová. Tvrdila, že věc před rokem zůstala nerozhodnutá, jelikož ji neodmítla většina jedenácti zastupitelů, a musí se tedy projednat znovu. O tento výklad se střetla jak s Miroslavem Doubkem (Svobodní), tak se Zdeňkem Hobzkem (ODS). Oba trvali na tom, že když věc nebyla schválena, tak je prostě neschválena. Zdeněk Hobzek se ptal, jestli se bude hlasovat tak dlouho, dokud se nedá dohromady žádoucích jedenáct hlasů.

Miroslav Doubek navíc upozornil na chybu ve znaleckém posudku. Podle něj není možné silnici prodávat jen jako pozemek a musí se nacenit taky hodnota silničního tělesa. Vedoucí majetkového odboru Michal Herma pak přilil olej do ohně, když řekl, že garáže potřebují opravu střechy. Mnozí nechápali, proč by tedy půlku garáží mělo nabýt město, aby vzápětí platilo opravu. O tom, jestli Služby tyto garáže skutečně potřebují a neměla by se napřít pozornost spíš k záměru vybudovat pro Služby nový, vyhovující areál, se taky vedla řeč. Dohady byly i o tom, kdy se vlastně silnice na konci Karlovy ulice přehradila plotem. Starosta Ivan Radosta tvrdil, že Radiostav už tento stav koupil v 90. letech od Stavebního bytového družstva, Miroslav Doubek oponoval, že ještě před deseti lety tam žádný plot nebyl.

Martin Kupec opakovaně vystoupil s tím, že není rozumné prodat přístup k pozemkům v průmyslové zóně, protože nikdo neví, zda jej nebude město v budoucnu potřebovat. Starosta tvrdil, že napojení do průmyslové zóny tudy nikdy vést nemůže, protože za koncem Karlovy ulice je hluboká strž. Kupec sdělil, že se na místo došel podívat a strž rozhodně tak dramaticky nevidí. Přístup do zóny tudy viděl jako možný i Miroslav Doubek. Přesto trval tlak na to, aby se konec ulice firmě Radiostav odprodal. Kupec také upozornil, že na stůl se dostává materiál, který neprošel radou města. Tajemnice Jánová ale tvrdila, že v radě už byl před minulým projednáváním před rokem a to stačí.

Pro vyhlášení záměru na vzájemný odprodej pak zvedli ruku Marie Jarošová, Petr Barda, Jaroslav Kolář, Ivan Radosta a Michal Horek z Jihočechů, Bohuslav Beneš z KSČM, Tibor Kaleja z ANO a Lukáš Dolejš a Pavel Koutník z TOP 09. Proti byli Martin Kupec z ANO, Miroslav Doubek ze Svobodných, Ondřej Šimánek, Jaroslav Peták a Zdeněk Hobzek z ODS. Alena Knotová (KDU-ČSL), Jaroslav Mácha (ČSSD), Ludmila Kolářová a Marie Jelenová (ODS) se hlasování zdrželi. Návrh opět neprošel. Věc tak zůstala v patu. Ovšem jen do října 2024, kdy Ivan Radosta přišel s celou záležitostí potřetí.

Třetí pokus vyšel

Pro návrh se napotřetí podařilo získat třináct zastupitelských hlasů. Odbor rozvoje a územního plánování městského úřadu sice dál namítal, že tato lokalita je do budoucna využitelná jako jediné možné místo propojení mezi vlakovým nádražím a průmyslovým parkem, vedení města se ale rozhodlo, že obsluha průmyslové zóny může vést z Nádražní do Dukelské ulice. Potenciální dopravní zátěže se tak definitivně zbavila Karlova ulice, kde bydlí starosta.

Město tak narovnalo letitou majetkovou nesrovnalost, kdy objekt garáží v Karlově ulici patřil firmě Radiostav, ovšem osm horních garáží bylo přístupno z areálu Služeb Města Milevska a ty je také dlouhodobě využívaly bez hrazení nájemného. Naproti tomu zaplocený konec Karlovy ulice, vedený jako veřejné prostranství města, užívala dlouhodobě a rovněž bezúplatně firma Radiostav.

Neschválením v letech 2021 a 2022 se městu tato transakce prodražila. Znalecký posudek stanovil v roce 2021 cenu garáží na 1,111 milionu korun, o rok později byl odhad na garáže 1,348 milionu. V roce 2024 už činil 2,988 milionu korun bez DPH. „Dohodli jsme se s panem Jankovským, že dá Radiostav městu z této ceny 615 tisíc korun slevu, takže zaplatíme tři miliony včetně DPH ve dvou splátkách. Milion a půl ještě letos a druhou polovinu příští rok,“ sdělil v říjnu 2024 starosta. „Když současně prodáme náš pozemek před firmou Jankovský za půl milionu korun, tak je to z pohledu financí města příznivé,“ tvrdil Ivan Radosta.

„Pan Jankovský chce plochu pro parkování před svojí firmou, měl zájem o tento pozemek, garáže napadly nás,“ řekl starosta. Radní Ivana Stráská a Martin Kupec doporučovali, aby se pozemek v Karlově ulici firmě Radiostav jen dlouhodobě pronajal, například na dvacet nebo třicet let, klidně za symbolickou cenu. Pak by budoucí generace obyvatel neztratily možnost tu jednou napojení průmyslové zóny zřídit.

Zastupitel Michal Horek připomněl, že zastupitelstvo nedávno souhlasilo se změnou územního plánu, která vypustila pozemky firmy FAST před nádražím z rezervy pro budoucí vedení východního obchvatu města. „Takže kromě Karlovy ulice už z této strany příjezd do průmyslové zóny připadá v úvahu pouze z Dukelské. Byl bych proto také spíš pro dlouhodobý pronájem pozemku v Karlově ulici, aby si tuto věc mohly řešit budoucí generace,“ řekl tehdy Horek. Jiří Kálal zdůraznil, že zastupitelé mají hájit zájmy města. „Já jsem konzervativní člověk, město by nemělo svůj majetek prodávat. Pronajměme pozemek v Karlově a garáže vyřiďme samostatně,“ navrhoval. Starosta ale hned upozornil, že s pouhým odprodejem garáží firma Radiostav nesouhlasí a narovnání podmiňuje výhradně získáním zaplocené části Karlovy ulice.

Ivana Stráská zopakovala: „Pro odprodej pozemku v Karlově ulici není důvod kromě toho, že si to pan Jankovský přeje. Jelikož tu odbor rozvoje sděluje, že jde do budoucna o jediné možné propojení z této strany do průmyslové zóny, navrhuji dlouhodobý pronájem a pokud město nebude za dvacet, třicet let žádné propojení realizovat, je pak kulantní panu Jankovskému vyhovět.“ Znovu zaznělo, že majitel firmy Radiostav Jiří Jankovský se jasně vyjádřil, že bez pozemku nebudou garáže. Starosta tvrdil, že obchvat se tudy nikdy nepovede, protože ten odmítnutý u nádraží chtěl stavět kraj, kdežto toto propojení by muselo financovat město a na to nikdy nebudou peníze. Michal Horek ale oponoval, že to je nynější situace a v budoucnosti může být jiná.

Pro vyhlášení záměru na nákup garáží za tři miliony korun ve dvou splátkách a vyhlášení záměru na prodej části Karlovy ulice před Radiostavem zvedli ruku Ivan Radosta, z klubu Jihočechů ještě Petr Barda, Marie Jarošová, Jaroslav Kolář, Vilém Fink, Václav Pavlečka a Miroslav Březina, dále Markéta Honzíková a Pavel Koutník za Nezávislé/TOP 09/STAN, Ondřej Šimánek a Marie Jelenová z ODS, Jiří Kotalík z ČSSD a Tibor Kaleja z ANO. Třináct hlasů už stačilo. Proti byli Ivana Stráská z ČSSD, Michal Horek a Jiří Kálal z hnutí Doma v Milevsku a Klára Kubíčková z ANO. Hlasování se zdrželi Martin Šimeček z Doma v Milevsku a Zdeněk Hobzek z ODS. Martin Kupec z ANO a Alena Knotová z Doma v Milevsku byli omluveni.

Na dalším zastupitelstvu 11. prosince pak byl vzájemný prodej s doplatkem schválen. Dne 18. prosince dorazila na odbor regionálního rozvoje žádost o oddělení získaného pozemku před Radiostavem od zbytku ulice a hned v tento den byla žádost bleskově vyřízena. Milevské noviny tehdy vznesly pochybnost, jestli se pro všechny občany pracuje tak bleskurychle, odbor tvrdil, že ze třiceti procent ano.

Ostře sledovaná parcela

Už po protlačení této transakce se vyrojily spekulace, zda se po zamezení budoucího průtahu do průmyslové zóny stane Karlova ulice zajímavějším místem pro bydlení. „Hned se starostovým domem sousedí velká parcela o rozloze 1535 metrů čtverečních, která patří firmě Radiostav. Bude zajímavé sledovat, kdo ji v budoucnu zastaví,“ upozornily tehdy Milevské noviny z popudu občanů. A od občana přišlo také nyní do redakce upozornění, že se s parcelou něco děje.

Na portálu katastru nemovitostí je patrné, že letos 2. února tu bylo založeno řízení týkající se této parcely. Uvádí se, že objekt je dotčen změnou právního vztahu a přechází z Radiostavu na Petru a Ivana Radostovy. Grafické znázornění zahrnuje celou parcelu. Starosta Ivan Radosta na dotaz Milevských novin ale uvedl, že si od Radiostavu kupuje jen 204 metrů z tohoto pozemku pro skleník. Redakci pak zaslal dokumenty, z nichž je patrné, že geometrický plán na oddělení tohoto pruhu v sousedství Radostových je ze září 2025 a kupní smlouva s Radiostavem je z 8. ledna letošního roku. Radostovi podle ní kupují 204 metrů čtverečních za 70 000 korun, tedy za 343 korun za metr čtvereční.

Zítřejší Milevské noviny přinesou ohlasy současných i bývalých zastupitelů města.