Teplárna Písek získala v letošním roce čestné uznání na Dnech teplárenství a energetiky za přechod z parovodů na horkovod. Jak ocenění zpětně vnímáte?

Máme samozřejmě radost, že projekt byl oceněný odborníky. Šlo o velkou investici, která měla smysl. Teď po prvním roce bez páry budeme moci začít bilancovat, jaké jsou provozní výhody a nevýhody. Konverze parovodu na horkovod trvala v Písku pět let. Zatím to vypadá, že díky provozu horkovodu jsme na ztrátách ušetřili jako za výrobu tepla pro jeden zimní měsíc, což je parádní výsledek. To je i jeden z důvodů, proč se teď nemusí navyšovat cena tepla.

Máte z prostředí tepláren zprávy, zda se někdo také pustil do tak obřího projektu?

Určitě jsme byli inspirací pro mnohé, někdo se touto cestou ale vydat nemůže. Horkovodní systém je každopádně v teplárenství vnímaný jako krok budoucnosti.

Úspora, jaká se po přechodu na horkovod ukazuje, byla očekávaná?

U takového projektu se samozřejmě dopředu řeší životaschopnost, návratnost, provozní ukazatele. Nějaké hodnoty jsme měli předem indikované, ale skutečný vývoj je ještě příznivější. Mile nás to překvapilo.

Proměnou prošel i kotel na výtopně Samoty…

Ano, u něj jsme vloni v prosinci osadili dvoupalivové hořáky a připravili jej na spalování topného oleje. Ceny plynu byly tehdy tak vysoké, že jsme s jeho nákupem vůbec nepočítali. Nebyla to investice pro nic za nic. I když jsme přes léto nakonec nečekaně jeli na plyn, teď na dokrývání ranních a mrazivých špiček jde o elegantní řešení.

Jak jste přemýšleli o ceně tepla na další rok?

Vždy vycházíme z obchodního plánu, kde porovnáváme dlouhodobé prodeje tepla, náklady, počty odběratelů a další faktory. Z toho všeho nám vyšlo, že bychom tentokrát cenu tepla navyšovat nemuseli.

Jaké faktory ovlivňují cenu tepla?

Nejvíc ceny vstupů energií – elektrická energie, voda, uhlí, štěpka a plyn. Rok 2023 znamenal nevídané a abnormální skoky cen. V době, kdy tvoříme plán na příští rok, například nejsou známé ceny uhlí, takže musíme dát hlavně na zkušenost a odhadnout tu správnou cenu.

Stávají se z vás i meteorologové? Hlídáte si trendy počasí?

Zpětně se díváme do dlouhodobého průměru teplot. Pracujeme s ukazateli zim za posledních 20 let s tím, že v potaz bereme posledních pět let. Trendem je snižování prodeje tepla. Dříve jsme se pohybovali na prodejích kolem 300 až 350 TJ, teď jsme pod hranicí 300 a půjdeme ještě níž. Například příští rok máme plán postavený na prodeji 274 TJ.

Proč klesá prodej prodaného tepla? Staví se úspornější budovy? Lidé šetří?

Úspornější budovy se určitě staví, sídliště se zateplují. Šetření na odběru tepla se v Písku zatím příliš neprojevilo. V roce 2023 se očekávaly velké úspory odběratelů, ale data to neukázala. Nahrávala tomu však teplá zima, takže ani nebyl takový důvod šetřit.

Jaké další investice teplárna plánuje?

Máme tendenci rozšiřovat síť a zajímáme se o nové odběratele. Budeme napojovat starou knihovnu v Písku a při tom získáme ještě několik nových odběratelů. Inovací, která není na první pohled tolik vidět, je upgrade řídícího systému – příští rok bude probíhat dokončovací fáze. Po 23 letech budou kompletně vyměněny řídící programy celé teplárny.

Je teplárna vždy schopná napojit nového zájemce?

Každou žádost je potřeba posoudit, protože ne vždy je připojení možné. Zaznamenali jsme například zájem o přípojky rodinných domů, které využívají plynové zdroje. Pro potenciální zájemce to bylo ale v lokalitě, kterou nemáme zasíťovanou. Vybudovat přípojku s tak malým objemem by vůbec nebylo ekonomické, ani za spoluúčasti odběratele.

V Písku se debatuje o možnosti vybudování zařízení ZEVO, které by sloužilo jako zdroj pro výrobu tepla. Máte i další alternativy?

Víme, že rokem 2033 bude uhlí v České republice na černé listině. Do tohoto roku musíme výkon uhelného kotle nahradit a ZEVO je přirozenou variantou. Je to jedna z možností a z mého osobního pohledu ta nejlepší. V rámci dekarbonizace teplárenství se počítá s postupným přechodem na elektroenergetiku. Z tohoto pohledu jsou další alternativou plynové zdroje a kogenerační jednotky. Soustava by se pak stala převážně závislou na plynu, na jeho dostupnosti a ceně. Při energetické krizi se ukázalo, jaký to může být problém. Provoz plynového zařízení je velmi jednoduchý, ale byli bychom rukojmím toho, zda plyn vůbec bude k dispozici. Odpady mohou být energetickým palivem.  

-PR-