Představitelé Tábora nevylučují, že nepřenechají společnosti C-Energy i svůj menšinový podíl v Teplárně Tábor. Konkrétně avizují zájem jej směnit za rozvody. Jakou může mít tento obchod hodnotu? V Písku teď například město dostalo nabídku na odkup 15 procent akcií v tamní teplárně za 39 milionů korun…

Písecká teplárna je v jiné situaci. Byla jinak zafinancovaná. Ale i tak si neumím představit, proč by město Písek nakupovalo další akcie, když už vlastní v tamní teplárně 75 procentní podíl. Nic to neponese. Podle nezávislých studií, které máme k dispozici my, ani dividendy Teplárny Tábor neměly do budoucna vynášet zisk a cena tepla se měla neustále zvyšovat. Majitelé většinového podílu z Německa hledali cestu, jak z toho ven a prodali svůj téměř 52 procentní podíl za něco přes 50 milionů korun. Za tím je ale nutné vidět vysoké nutné budoucí investice, protože dosavadním způsobem nebude moci táborská teplárna fungovat.

Jak velký je předpoklad budoucích investic?

Kolem 200 milionů do změny parovodních rozvodů na horkovodní a dalších 200 až 300 milionů do změny zdrojové části. Teplárna Tábor nedosahuje zisku, takže jí žádná banka peníze nepůjčí. Kdyby tedy město využilo opci a tu druhou polovinu si koupilo, muselo by v teplárně navýšit základní jmění o zmíněné stamiliony. Proto se opce nevyužila a rada města se teď snaží o nastavení vztahů s novým většinovým majitelem, tedy společností C-Energy. Ta investovala do moderního zdroje v Plané nad Lužnicí dvě miliardy korun a jestliže je tu nyní v regionu takto moderní zdroj, který umí potřeby aglomerace kapacitně vyřešit, je nesmysl financovat modernizaci Teplárny Tábor.

Co tedy s Teplárnou Tábor bude?

Probíhá analýza tamního zdroje. Obě teplárny jsou propojeny parními rozvody, ty je potřeba přebudovat na horkovodní. Hledá se nejlepší ekonomická varianta fungování obou zdrojů. Pro srovnání – v Českých Budějovicích jsou oba hlavní kotle ve středu města, s nimi je propojená jedna kotelna ve studené záloze a ještě se 30 procent tepla bude přivádět z Temelína. Tady Bytes a C-Energy podepsaly memorandum, které nastavuje budoucí vztahy a řešení tepelného hospodářství v Táboře na principu – zdrojová část C-Energy, uzlové body a sekundární rozvody Bytes. Tím se město prostřednictvím Bytesu stane výhradním dodavatelem tepla v Táboře. K tomu pravděpodobně dojde tím, že město prodá své akcie Teplárny Tábor společnosti C-Energy a od ní si odkoupí zmíněné sekundární rozvody.

Takže de facto půjde o směnu. V jaké hodnotě?

Mapujeme objem majetku a jeho cenu. Zatím máme předběžné kalkulace. Je zájem, aby tato směna proběhla do konce září.

Co to znamená pro odběratele tepla?

Zmíněné memorandum současně řeší i budoucí ceny tepla s dvacetiletým výhledem a je v něm zakotveno zlevnění ceny tepla.

Kde berete jistotu, že se teplo zlevní?

Zlevnění bude. Teď řešíme, o kolik přesně. Mělo by dojít k příjemnému zlevnění, přesná data budeme vědět na konci září. Tím bych chtěl upokojit i zákazníky, které budeme od Teplárny Tábor přebírat. Pro ně se do konce roku nic nemění a v dalších letech to pro ně bude znamenat stabilitu a pravděpodobně zlevnění. Ano, množí se dotazy, jestli tu spojením dvou tepláren nevzniká nebezpečný monopol. Ale v případě, že by společnost C-Energy smlouvu v budoucnosti vypověděla, bude Bytes vlastnit strategické rozvody a uzlové body, na kterých by si mohl postavit vlastní tepelné zdroje.

Co by v takovém případě město muselo postavit a za kolik?

Muselo by postavit osm kotelen, odhadem tak za 250 milionů korun. Ale o tom bych nerad spekuloval, protože nic takového nepreferujeme, chápeme to pouze jako pojistku proti případnému zneužití monopolního postavení dodavatele tepla. Nic tomu nenasvědčuje, kooperujeme, řekl bych až na koncernové bázi. Nekonkurujeme si. C-Energy bude provozovat zdroj, my rozvody. Máme vykolíkované hřiště a musíme spolupracovat.

Kdy tedy lidé v Táboře zlevnění tepla pocítí?

Doufáme, že už od 1. ledna 2021.

Teplo dodáváte i do řady domů společenství vlastníků, která se ale mohou rozhodnout jinak, třeba pro tepelná čerpadla. Nedají se čekat od města obstrukce, aby k odpojení nedocházelo a trh pro centrální zásobování teplem se nezmenšoval?

My neděláme obstrukce nikomu, kdo se rozhodne pro odpojení od centrálního tepla.

Vybavuji si panelák na sídlišti Nad Lužnicí, který byl ve sporu s odborem životního prostředí, když si chtěl pořídit vlastní plynovou kotelnu…

To ale přece nejde, aby měl každý panelák na sídlišti svůj komín z plynové kotelny. Město nemůže dopustit, aby byli ohroženi znečištěním ovzduší obyvatelé okolních domů. My sice čelíme agresivnímu chování dodavatelů tepelných čerpadel, kteří mluví o cenách tepla, v nichž nejsou zahrnuty investice, ale pokud se někdo chce odpojit, problémy nikomu neděláme.

Kolik domů se od centrálního tepla v posledních letech odpojilo?

Za dobu, kdy jsem od roku 2015 ve funkci, to bylo čtyři až pět domů. Myslíme si ale, že po snížení ceny v budoucích letech bude centrální teplo s tepelnými čerpadly plně konkurenceschopné. I proto, že po vypnutí uhelných a jaderných elektráren v Německu se musí počítat s nárůstem cen elektřiny a na té tepelná čerpadla stojí. Navíc Energetický regulační úřad chystá změnu distribučních sazeb a znevýhodní občasné odběratele, což jsou právě tepelná čerpadla. Je to celé o odborné polemice a tu by měl každý absolvovat, než se rozhodne. My se snažíme přesvědčit zákazníky kvalitou a stabilitou.

Energetický regulační úřad dal loni Teplárně Tábor pokutu za dřívější dělení nákladů v kalkulaci ceny při kombinované výrobě elektřiny a tepla a uložil opatření k nápravě, na jehož základě by mohli odběratelé čekat vrácení části uhrazených plateb za teplo. Ptám se vás jako zástupce téměř polovičního majitele teplárny. Co to pro Teplárnu Tábor znamená?

Pokuta s náhradou škody byla stanovena ve výši 140 milionů korun a musíme si říct na rovinu, že na to Teplárna Tábor nemá.

Takže by se mohla ocitnout i v insolvenci?

Ano, pokud by teplárna měla zaplatit 140 milionů korun, skončila by v insolvenci. Je ale třeba říct, že letos v únoru vydala rada Energetického regulačního úřadu rozhodnutí, kterým loňský verdikt zrušila a vše se vrací do první instance. Teplárnu Tábor Energetický regulační úřad vyšetřuje už od roku 2017 a jsme znovu na samém začátku. Takže teď čekáme, jak se k tomu ERÚ postaví. Ale ani insolvence automaticky neznamená ukončení provozu, společnost může dál fungovat pod kuratelou insolvenčního správce. Teplárna v Příbrami takhle fungovala 18 let. Uvidíme, jak to dopadne.

Očekáváte, že někdo konkrétní ponese odpovědnost za tehdejší chybnou kalkulaci ceny tepla?

To předbíháme. ERÚ to také celé může shodit ze stolu. Pokud však rozhodne, že vznikla škoda, tak někdo odpovědnost nést musí. My se ale s novým většinovým vlastníkem teplárny spíš snažíme koukat do budoucnosti.

Vedení společnosti C-Energy se vyjádřilo, že na rozdíl od plánské teplárny Teplárna Tábor nemá kolem sebe velké odběratele. Zaspalo se v Táboře s budováním průmyslové zóny, kde teplárna mohla najít odběratele?

To nedokážu posoudit. Fakt je, že ani stávající průmyslové podniky v Táboře se nepodařilo přesvědčit, aby se připojily na centrální zásobování teplem. Vlastní kotelnu má Domita i nemocnice. S nemocnicí bychom chtěli dál jednat. Něco už se také podařilo, teď se budou připojovat některé nové komplexy jakoje nový bytový dům v bývalých kasárnách a bytové domy, které se staví na Maredově vrchu Nad Řekou. Probíhají jednání také o připojení sušičky kalů firmy ČEVAK.

Před časem zaznělo, že by mohly na kraji Tábora vyrůst velké skleníky na pěstování rajčat, vytápěné z teplárny. Uvažuje se o tom?

To byla slepá cesta. Bylo to ekonomicky nevýhodné, oslovena tehdy byla i společnost C-Energy a také do toho nešla.

Jak to bude se zaměstnanci táborské teplárny?

Za C-Energy mluvit nemohu. Za nás předpokládáme, že s majetkem, který by Bytes nově převzal, převezmeme i do deseti zaměstnanců. Jsou to lidé, kteří se starají o výměníkové stanice a rozvody. Ti by přešli do Bytesu.

Na začátku jste zmínil, že písecká teplárna je v jiné situaci. Na startu po roce 1989 na tom ale pravděpodobně byly teplárny v okresních městech podobně. Kde má tedy kořeny smutný příběh táborské teplárny?

Považuji za první chybu, že se město kdysi zbavilo většinového podílu. Druhý problém nastal v roce 2005, kdy padlo rozhodnutí postavit současný kotel. Dnes disponujeme různými posudky a rozbory, kde odborníci říkají, že pro České Budějovice by tento kotel byl výborný, ale pro Tábor byl už na začátku předimenzovaný. Spotřeba tepla ve městě klesala s tím, jak se zateplovaly budovy. A to město vědělo. Tento kotel přitom neumožňuje plynulou regulaci směrem dolů, takže se volná kapacita dávala do výroby elektřiny. Tehdy se megawatthodina prodávala za 2200 korun, pak spadla na 800 korun. Dnes se za ni platí 1200 korun. Chápu, že tehdy měl někdo vize, ale já bych asi i tehdy rozhodoval jinak. Odběr tepla klesl zateplováním o 50 až 60 procent, na to se mělo myslet. Investici nad 20 milionů ale museli schvalovat všichni vlastníci, tedy i město. Pokud vím, prošlo to tehdy v zastupitelstvu jen těsně a už tehdy na možný problém někteří zastupitelé poukazovali.