Do výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin pod vedením profesora Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně (IRB, Università della Svizzera italiana). Vědci zjistili, že inkoust během několika hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde jej aktivně pohlcují imunitní buňky – makrofágy. Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů.

Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí během několika hodin po tetování a postupně odeznívá v průběhu prvních dnů. Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce. Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.

Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie Covid-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek.

Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně. Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlými tetováními. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR.

Výzkum touto studií zdaleka nekončí. Vědci budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi. Hlavní autor studie Santiago F. González a Martin Palus již společně požádali o grant v programu Weave – Lead Agency, který poskytuje Švýcarská národní vědecká nadace a Grantová agentura České republiky. V něm se chtějí zaměřit zejména na hlubší porozumění tomu, jak tetovací barviva ovlivňují imunitní odpověď v kontextu infekčních onemocnění.

Studie, uveřejněná v prestižním vědeckém časopise PNAS, podtrhuje potřebu dalšího výzkumu bezpečnosti tetovacích inkoustů i dopadů jejich dlouhodobé přítomnosti v těle.

Daniela Procházková