Přibližně tisícovka demonstrujících sledovala na velkoplošné obrazovce projevy účastníků pražské demonstrace, tleskala, pískala, skandovala hesla a diskutovala mezi sebou i s oponenty, kteří se na náměstí objevili s ukrajinskými vlajkami a symboly Evropské unie.

„Kolik vám platí, za to, že sem taháte tyhle vlajky? Tady jsme v Česku a musíme myslet hlavně na své lidi,“ obul se do přibližně desítky oponentů demonstrace jeden z jejich účastníků. „A kolik kdo platí vám, že jste sem přišel? To je úplně stejně nesmyslná otázka,“ dostalo se mu odpovědi. Mimo slovních přestřelek, ale jinak mezi oběma tábory k jiným konfliktům nedošlo.

Na protestní akci se potkali lidé rozličných věkových skupin i názorů. Jedno měli ale společné, strach z toho, co se nyní děje a kam vše povede. „Bojíme se, že tahle země už za chvíli nebude naše. Nechceme, aby lidé skončili v bídě, vše zde patřilo nadnárodním korporacím a my byli jen otroci, kteří bojují o holé přežití,“ prohlásil muž, který se představil jako Jaroslav.

„Nejsem žádný aktivista, nevyhledávám ani demonstrace, ale dnes jsem musel přijít a vyjádřit svůj strach a pocity. Jsem táta od dvou dětí a nechci, aby se ony musely bát žít v této zemi. Je potřeba něco udělat, abychom přispěli ke změně, aby před námi nebyla jen prázdnota a beznaděj,“ vysvětlil svoji účast na demonstraci Petr Hájek z Holubova. Přál by si, aby se zastavilo současné šílenství, které prospívá jen určité skupině lidí. „Vadí mi, když někde, je jedno v jaké zemi, zbytečně umírají živé bytosti, lidé i zvířata. Vadí mi, že jedno procento lidí vládne těm ostatním 99 procentům. Svět by měl být spravedlivější,“ dodal Petr Hájek.

Vyjádřit svoji podporu myšlenkám protestní akce přišel i Jiří Šesták. Ten byl ale z jejího průběhu trochu zklamán. „Čekal jsem, že zde budou živí řečníci, nejen přenos obrazu z Prahy. Chtěl jsem s někým diskutovat, vést debatu o tom, jak by se něco dalo změnit, takto jsem byl jen pasivním účastníkem,“ říká Jiří Šesták. Přesto byl rád, že na demonstraci dorazil. „Je potřeba vyjádřit své postoje a říci, že už se nenecháme manipulovat politiky ani některými podplacenými médii. Nelíbí se mi blokování různých webů a stránek jen proto, že nesdílí oficiálně přijatelný názor. Tohle je skutečná totalita,“ míní Jiří Šesták.

Demonstrace skončila krátce po půl šesté. Policisté při ní nemuseli zasahovat a nedošlo ani k žádným zraněním. Kolem šesté hodiny už byl na náměstí Přemysla Otakara opět sváteční klid.