Hluk motoru se mísil s krátkými povely, které si pracovníci předávali přes vysílačky. Lana se napnula a konstrukce se pomalu odlepila od země. Několik tun těžká báň se začala zvedat před očima přihlížejících a mířila k vrcholu věže. Pracovníci před samotným zdvihnutím pečlivě připravili vázací prostředky a lana tak, aby nedošlo k poškození dřevěné konstrukce. „Teď připravujeme vázací prostředky, aby byla věžička bezpečně zvednutá,“ popsal na místě postup vedoucí českobudějovické pobočky společnosti Hanyš Vít Vejčík. Podobnou operaci prováděli pracovníci také v minulém týdnu v Domaníně na Jindřichohradecku.

Samotné usazení patřilo k nejnáročnějším momentům celé akce. Konstrukce se musela s přesností navést na vrchol věže, kde ji dělníci postupně usazovali na připravený základ. Celý manévr trval zhruba patnáct minut. Do akce se zapojil mobilní autojeřáb s teleskopickým ramenem o dosahu až 75 metrů a maximální výškou háku přes 100 metrů.

Lidé zaplnili náměstí i okolní ulice

Usazení kopule sledovaly stovky lidí. Náměstí i přilehlé ulice zaplnily rodiny s dětmi, školní skupiny a senioři, kteří si událost nenechali ujít. Děti začaly odpočítávat už krátce po jedenácté hodině a netrpělivě vyhlížely začátek. Samotné zvednutí báně ale přišlo až po poledni. Během několika minut se konstrukce pomalu vznesla ke střeše kostela a za soustředěného ticha přihlížejících mířila na vrchol věže.

„Přišel jsem se podívat, protože mě to zajímá. Je to jednou za sto let. To se vidí jednou v životě,“ řekl osmasedmdesátiletý Milan Špilauer z Borovan. „Jsem rád, že kostel opravují. Nechtěl bych, aby to dopadlo jako v Ledenicích, kde rozebrali kostel a nemají tam peníze na věž,“ dodal.

Podobně mluvil i další z místních. „Tohle člověk jen tak neuvidí. Neděje se to každou chvíli,“ uvedl třiasedmdesátiletý Jan Pilát z Borovan. Zároveň by podle něj bylo vhodné upravit také hodiny na věži. „Mají tam stříbrný ciferník, na kterém nejsou vidět ručičky,“ doplnil s úsměvem.

Tradiční řemeslo bez kovu

Nová báň vznikla tradičními tesařskými postupy bez použití kovových spojů. Konstrukce je tvořena z masivního smrkového a dubového dřeva, jednotlivé prvky spojují klasické čepy a dlaby. „Používáme tyto tradiční tesařské spoje, konstrukce je díky nim stabilnější a lépe reaguje na vlhkost a přirozený pohyb dřeva, čímž se prodlužuje její životnost,“ vysvětlil jednatel společnosti Dolmen Tomáš Chlaň. Na výrobu konstrukce padlo přibližně 17 kubíků dřeva o celkové hmotnosti kolem jedenácti tun. „Každý kus je přesně opracovaný, aby konstrukce vydržela další staletí,“ doplnil tesař Pavel Blahut z Tesařství Blaza. Na místě nechyběli ani zástupci města. Podle nich jde o klíčovou fázi celé rekonstrukce. „Je to naprostá dominanta. To, že věž opravujeme, je zásadní krok pro zachování celé památky,“ uvedl starosta Borovan Vít Fialka. Po usazení báně budou práce pokračovat. „Následovat bude oplechování, a nakonec osazení vrcholové části s pamětními předměty. Poté se zaměříme na opravu fasády věže,“ sdělil Fialka.

Rekonstrukce věže začala v prosinci roku 2025 kvůli havarijnímu stavu části krovu. Dokončení je plánováno na říjen. Celkové náklady na aktuální etapu dosahují přibližně 5,6 milionu korun. Financování zajišťují státní dotace, město Borovany, vlastník objektu – Římskokatolická farnost Borovany – a veřejná sbírka, ve které se zatím vybralo přes 180 tisíc korun.

Rekonstrukce navazuje na dlouhodobou obnovu kostela, která probíhá od roku 2016 v rámci programu ministerstva kultury Záchrana architektonického dědictví. V minulých letech se díky němu podařilo opravit například krovy kostela a fary.
Kostel Navštívení Panny Marie patří mezi hlavní dominanty Borovan. Jeho výstavba sahá do let 1459 až 1466 a po staletí tvoří výrazný orientační bod města.