Nejprve bych položil osobnější otázku…

Nezlobte se, ale nevím.

Chtěl jsem se zeptat, jestli budete na podzim obhajovat pozici starosty.

A já říkám, že nevím.

Přesto se musíme bavit hlavně o budoucnosti. Aktuálně se očekává citelné zdražení energií a pohonných hmot. Trápí vás to jako starostu? 

Třeboň má vysoutěženého dodavatele elektřiny a plynu za stabilní ceny už na rok 2027. Jde o energie, které spotřebovává město včetně příspěvkových organizací a lázní. Energetik v lázních hlídá aktuální ceny a podle toho nakupujeme. Pohonné hmoty se týkají hlavně Technických služeb, což je společnost s ručením omezeným založená za účelem zisku a tam už je to trochu problematické…

Když se před čtyřmi roky ustavila současná městská koalice (ODS, SOCDEM, Unie pro sport a zdraví s TOP 09), o plánech jste mluvil spíše v obecném smyslu. Že Třeboň má být lázeňským městem a pro Třeboňáky. Konkrétní záměry ale ve veřejných vystoupeních moc nezaznívaly…

Ano, zní to trochu obecně. Nevím, jak to přesně nazvat, ale už když jsem byl starostou v roce 2006, říkal jsem, že bych byl rád, aby Třeboň byla městečko vančurovského typu. Dělali si ze mě legraci, že Třeboň není žádný „zaprděný“ město. Mně šlo ale o to, aby v Třeboni byla pohoda, aby se tu dobře žilo, nemračili jsme se na sebe…Někteří to pochopili, někteří ne. A dneska stále říkám, že chceme budovat lázeňské město a město, kde se dobře žije Třeboňákům.

Co si pod tím ale představit?

To třeba znamená, aby to město bylo čisté, upravené… Od roku 2018 se staráme systematicky o úpravu veřejných prostranství, jako je Rybníček nebo Komenského sady, a když sem lidé přijedou, vidí to. Teď se snažíme upravovat prostranství před Budějovickou branou, takzvané Valy, to byla poměrně velká investice. Město by mělo nabídnou obyvatelům věci, které si sami nemohou udělat. Parkoviště, sportoviště, parky, dětská hřiště. Kdybych vzal jen tohle volební období, rekonstrukce sportovní haly za 130 milionů byla podle mě velmi povedená, stejně tak hřiště v Komenského sadech nebo Aktivity park. Předtím jsme vybudovali Vodní svět, to byla také investice za sto milionů… Co jsme slíbili, jsme udělali.

Určitě ne všechno…

Neudělali jsme chodník Na Kopečku, protože by to znamenalo obrovské investice pro pár obydlí a museli bychom zasahovat do silnice první třídy. Ale vybudovali jsme něco naopak v místních částech – hřiště v Přesece, komunikaci v Branné… Ročně proinvestujeme 300 milionů, to je velká částka.

Můžete si to dovolit?

Snažím se, abychom hlídali poměr mezi příjmy z rozpočtového určení daní a běžnými výdaji a rozpočet se nepropadal. Jenže co se týká investic, jsem trochu nespokojen, že kdybychom neměli lázně, moc investic bychom neudělali. Lituju kolegy v jiných jihočeských městech, kde lázně nemají (město je vlastníkem Slatinných lázní Třeboň – poznámka redakce).

Platí stále, že z výnosů lázní město získává přibližně 100 milionů ročně?

Lázně nám dávají přes devadesát milionů do rozpočtu a po zdanění mají osmdesát milionů zisk.

To není málo. Přesto když se hovořilo o prodeji historických bytů v centru města, argumentoval jste mimo jiné, že díky tomu bude mít Třeboň peníze na další investice, které potřebuje…

Podle mě jsme na tom špatně, nebo v uvozovkách špatně, v jednom ohledu: Třeboň má poměrně mnoho majetku. Někteří si myslí, že to špatně není. Takoví, jak říkám, levicoví progresivisti – oni to neradi slyší – si myslí, že čím víc toho máme, tím jsme na tom lépe. To je příklad bytů v historické části města, které je třeba rekonstruovat, ale diskuse se vedla i kolem Hrádečkové hráze… Pozemek je města, ale cesta na něm patří Lesům ČR. Chceme jim pozemek předat, ale kolega zastupitel Ondřej Zbudil si myslí, že by bylo lépe, aby cesta naopak připadla městu. Jenže město by ji muselo opravovat a starat se o ni. A to jsou právě věci, které ho zatěžují. V minulosti stát převedl na Třeboň známý „pohádkový“ most u Staré Hlíny a dneska bude rekonstrukce stát možná 40 milionů. Most je ve stavu, kdy se bude muset udělat a stát nám peníze nedá.

Jednání zastupitelstva v těchto i dalších případech provází nepříjemně napjatá atmosféra. Z čeho vychází?

Možná jsem trochu příčinou i já, když se zamyslím sebekriticky. Když se mnou někdo nesouhlasí ve věcech, o kterých jsem pevně přesvědčen, snažím se prosadit, co mám v plánech a v rozpočtu. Zdá se mi ale někdy, že pohledy opozičních zastupitelů jsou jen opozicí pro opozici, že některým věcem ani nechtějí rozumět a myslí si, že svým vystupováním poškozují mě nebo koalici, ale ve skutečnosti poškozují město. Kolega napíše, že když budeme stavět v lázních sedmnáct služebních bytů pro zaměstnance, metr čtvereční vychází na sto padesát tisíc korun. Úplný nesmysl, protože nezná okolnosti. Dvě třetiny jednoho podlaží budou kanceláře, bude se tam stěhovat mimo jiné IT oddělení, celá stavba je navíc technicky nesmírně komplikovaná…

Jako starosta reprezentujete město v orgánech lázní, což je zdaleka největší zaměstnavatel v Třeboni. Jaké jsou rozvojové plány?

Máme s panem profesorem Vilémem Kahounem (druhý z jednatelů Slatinných lázní Třeboň – poznámka redakce) zpracovanou strategii na osm let. Bude znamenat investice zhruba za 800 milionů korun do rozvoje a modernizace, protože některé budovy jsou čtyřicet let staré. Buduje se šest nových pracovišť, dále zmíněný ubytovací dům a máme v plánu rekonstrukci celého pavilonu B, kde bude asi 200 lůžek.

Zvýší se kapacita?

Asi o šest nebo osm apartmánů, které by byly na střeše pavilonu B s výhledem na rybník Svět. A chceme rekonstrukci celého pavilonu dělat po jednotlivých patrech za provozu. Ale hlavně plánujeme rozšířit medicínskou část, protože máme asi 660 lůžek a kapacity už jsou trochu nekomfortní. Lázně nejsou jen ubytování, ale především zdravotnictví. V rámci toho se chystá přesun restaurace Harmonie a tam, kde dosud funguje, by se rozšířily léčebné kapacity. Lázně tedy před sebou mají velkou perspektivu, i kdyby po volbách přišly do vedení města nové osoby, pojedou dál, je to dobře promazaný stroj.

Zátěž města je ovšem právě kvůli lázním i sezonnímu turismu čím dál větší. Nepřekročila už jistou hranici?

I v rámci naší koalice slýchám čas od času: Už zase najedou Pražáci. Namítám, že to je takový název pro turisty obecně, ale kolega říká: Nene, jsou to Pražáci, já je poznám podle řeči. Mně ale turisti ani Pražáci nevadí, možná je to i tím, že odjíždím přes víkend na chalupu. Z turistického ruchu Třeboň taky žije. Největší podnik, Otavan, jenom u nás zaměstnával přes tisíc lidí. Pomalu se redukoval a těch tisíc lidí se uplatnilo ve službách, v restauracích… Snažit se turismus jakkoli omezovat například administrativními zásahy, by nebylo dobře. Pořád si říkám, že tohle vyřeší trh. Už dnes hodně lidí do Třeboně jezdí, jenže nebydlí ve městě, ale v jeho okolí, v Domaníně, Chlumu a podobně. Třeba i proto, že je tady vyšší cena. Až to začne samotné turisty obtěžovat, situace se může změnit.

Ne všichni podnikatelé v cestovním ruchu jsou s podporou města spokojení. Chystá Třeboň nějaké nové programy?

Ne, já razím teorii podnikatelům nepřekážet. Nepotřebují podporu od státu nebo od obce. Když s něčím přijdou, snažíme se jim pomoct, ale to platí pro všechny. Vždycky říkám úředníkům, aby  nehledali důvody, proč to nejde, ale cesty, jak pomoci. Je pravda, že někteří podnikatelé v turistickém ruchu si myslí, že město pomáhá málo. Na setkáních provozovatelů se jich ale ptám: A co děláte vy? Oni si myslí, že jim město bude vyrábět letáky, propagační materiály a bude je prezentovat. Rozumím, že zimní sezona je slabší, podnikatelům v historickém centru jsem navrhoval spolupráci. Například abychom dali dohromady peníze, pozvali sem kapely a udělali obrovskou Silvestrovskou akci. A to už se jim peníze vydávat nechce. Přitom hodně letních akcí nebo trhů pořádá právě město a náš odbor kultury. Ale nemůžeme platit všechno.

Jaké má Třeboň k dispozici rozvojové lokality?

Například u Břilice, ale především máme velkou rozvojovou plochu po technických službách v Novohradské ulici. Podle územního plánu by se tam mohly stavět činžovní domy, jde o nejcennější pozemek města. Město by ho mělo prodat některému developerovi třeba za podmínky, že postaví čtyři domy a jeden bude města a vzniknou tam městské byty.

Co tomu brání?

Zatím jsme to neudělali, protože ministerstvo kultury neschválilo výšku čtyř podlaží. Schválili maximálně tři, aby stavby nepřesáhly korunu hráze Světa. A to mi vadí. Bojujeme o každý metr orné půdy a přitom si omezujeme tyto možnosti. Rádi bychom, aby tam vyrostly byty, a je to mimochodem jedna z cest, jak oživit náměstí. Když v okolí historického centra nebudou bydlet lidi, žádné obchody tam nevyrostou. Jsou tam navíc pěší zóny, trhy, což je pro bydlící obtěžující, a nové byty by mohly pomoci. Dokonce i CHKO už nám na to kývla, ale památkáři ne. Nechápou, že když developer zvětší obytnou plochu, víc na tom vydělá a bude moci prodávat i za nižší cenu. Už před šesti nebo sedmi lety jsem se zděsil, že v Třeboni není podle územního plánu možné dělat na střechách fotovoltaiku. V tom se nám už něco podařilo změnit…

Zmiňoval jste nabídku parkování. Je podle vás dostatečná? 

Hodně dbáme na parkovací stání. Udělali jsme parkoviště u Světa a od opozice jsme slyšeli, že ničíme park. Vytvořili jsme také parkovací státní u autobusového nádraží a zase hlavně pro Třeboňáky, kteří jezdí do Budějovic, do Hradce a jinam za prací. Další parkovací místa vzniknou v rámci rekonstrukce Nádražní ulice. Všude děláme maximální počet parkovacích stání.

Mnoho parkovacích míst je zadarmo. Není to ztráta?

Kdyby tam bylo deset korun na hodinu, lidi, kteří přijedou do Třeboně, budou hledat místa v ulicích a nacpou se nám do města.

Vedení Třeboně se chlubí dobudováním komplexního sportovního areálu. V době před devíti lety, kdy jste byl v opozici, byla velkým tématem otázka, jestli také stavět, nebo nestavět zimní stadion. V jakém stadiu jsou tyto úvahy dnes?

Máme zpracovanou projektovou dokumentaci. V té době už město vysoutěžilo dodavatele, mělo stavební povolení i nějaké peníze. Proběhlo ale referendum, které naznačilo, že to není pro Třeboň priorita. (Referendum nebylo platné, zúčastnilo se ho necelých 25 procent voličů, drtivá většina se vyslovila proti zimní hale – poznámka redakce). Na radnici se zalekli a odpískali to. Také my jako tehdejší opozice jsme argumentovali, že pro Třeboň to není priorita.

Ale co dnes?

Musím se ještě vrátit do roku 2006 nebo 2007, kdy jsem byl starostou poprvé a byla tendence příslušné pozemky prodat. Z toho jsem měl obavy a nechal jsem zpracovat studii celého prostoru s tím, že tady bude sportovní areál. A celou dobu se jede podle té studie. Co se týká zimní haly, po roce 2018 jsme přišli s návrhem zkusit najít investora, kterému pozemky pronajmeme. I opozice souhlasila za určitých podmínek typu co když to nedostaví, co když se se stane tohle… Byly ale trochu za hranou a investor vycouval. Teď jsme ve fázi přípravy volebního programu a všechno se ukáže.

Co bude letos hlavní volební téma pro občany?

To přece nemůžu říkat. Nahrával bych soupeřům…

V Třeboni nikdy nezískaly významnější vliv strany a hnutí výrazně levicové, krajně pravicové a podobně. Čím to?

Správně bych měl říct, že ODS to dělá dobře. Ale vážněji: myslím, že Třeboň je taková malá Praha. Jsou tu vzdělaní lidé, jsou tady lázně, vědecké ústavy, silné školství. Máme se relativně dobře, permanentně se držíme vysoko v žebříčku nejlepších měst pro život… Ta struktura obyvatel je přitom velice důležitá. Doufám, že to tak zůstane.

Jan Váňa (70)

V místní a krajské politice působí od roku 2002, kdy byl poprvé zvolen třeboňským zastupitelem. Starostou byl v letech 2006 až 2010 a nyní vede město již druhé období, tedy počínaje rokem 2018.  Je jediným neuvolněným starostou v historii města. Spolu s rodinou vlastní tiskařskou firmu přímo v Třeboni. Jako politik ODS je od roku 2004 je také členem zastupitelstva Jihočeského kraje. Poté, co loni odešla většina spolustraníků za novým hnutím Martina Kuby, Jan Váňa zůstal v ODS a je dnes jediným členem krajské rady za tuto stranu.