Davida Knapíka zastupoval pražský advokát Josef Kopřiva, který se specializuje na zastupování policistů. Soudce Vrchního soudu Jiří Lněnička uvedl, že nelze přehlédnout podíl samotného zabitého recidivisty a jeho družky. Ti podle toho, co zaznělo už u budějovického soudu, policisty ke svým konfliktům stále volali. Na obhajobu policisty sepsali dopis budějovickému soudu chataři z osady, kteří poukazovali i na to, že konflikty byly časté, mladý muž se pohyboval i po osadě s mačetou nebo železnou tyčí a vzbuzoval obavy. Budějovický soud přičetl policistovi k tíži, že nestřílel na nohy, ale do hrudi. Ten se hájil, že střílel v obraně, když proti němu postupoval muž v plynové masce. 

Obžaloba mu kladla za vinu spáchání zločinu zabití a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozil až desetiletý trest. Rodiče, přítelkyně a nezletilé dítě zastřeleného muže u soudu požadovali po obžalovaném náhradu nemajetkové újmy v celkové výši skoro 9 milionů korun. 

Včerejší rozsudek je pravomocný, policistovi již vězení nehrozí. Ve zprávě ČTK stojí, že sám ale zvažuje dovolání, protože i nynější potrestání mu znemožňuje dál pracovat u policie, kde působil od roku 2009 a nyní byl postaven mimo službu. 

S požadavkem na odškodnění odkázal soud poškozenou družku do civilního řízení s tím, že soud bude muset zvažovat i podíl ženy a jejího zabitého druha na celé události. 

Zde je rekapitulace toho, co zaznělo u budějovického krajského soudu: 

Co se stalo 5. srpna 2020?

Policejní hlídka přijela do chatové osady vpodvečer na zavolání ženy, která s usmrceným mužem žila v chatě patřící jejím rodičům. Žena volala policii v minulosti už několikrát. Podle výpovědi obžalovaného policisté zaparkovali služební auto u chaty. Žena, která je zavolala, byla na terase, plakala a držela se za břicho. „Když jsme se jí ptali, jestli ji zbil, odpověděla že ne, že potratila,“ vypověděl před soudním senátem obžalovaný policista. „Agresivní muž se ke mě blížil v černém oblečení a všiml jsem si, že má na obličeji plynovou masku. Proto jsem upustil od použití pepřového spreje. Muž řval, že nás rozseká, nadával. Strhával ze sebe oblečení, zahodil batoh. V ruce držel nějaký předmět, křičel jsem ať to odhodí. Nabil jsem zbraň a křičel na muže, že budu střílet. Křičel jsem na něj, ať zastaví a lehne si na zem. Několikrát. On chvilku zastavil a řekl – tak si střílej a rozběhl se. Já jsem vystřelil, měl jsem pocit že jsem ho nezasáhl, protože pokračoval a tak jsem střelil podruhé a potřetí. To už ale přiběhl kolega, který se věnoval mužově přítelkyni a postřeleného muže spoutal a zahájil srdeční masáž,“ popsal obžalovaný svůj pohled na událost.

Dceru měl rád. Alimenty ale neplatil

„Měla jsem ho moc ráda, měl dobré srdce. Byl dobrý otec, měl rád dceru,“ vypověděla při pondělním jednání před soudem exmanželka zastřeleného muže. „Pil víc, než bylo zdrávo, chodil si pro pití do večerky poblíž našeho bydliště. Byl žárlivý, asi dvakrát mě fyzicky napadl, ale to bylo vzájemné. Já jsem mu dala facku a on mi ji vrátil. Jednou rozbil dveře, to jsem volala policii. On si dal pozor, na koho zaútočí, protože se nechtěl vrátit do výkonu trestu. Rozešli jsme se, protože on chtěl jen řádit a bavit se, já jsem chtěla něco dokázat, cestovat. On si myslel, že všechno přijde samo. Naši dceru měl rád, když k nám přijel, dovezl jí čokoládu a pět set korun,“ vypověděla exmanželka.

Na dotaz obhájce obžalovaného uvedla, že na svého exmanžela podala žalobu pro neplacení výživného a proto, že ji po rozchodu pronásledoval, měl soudní zákaz styku s dcerou i s ní.

Podle otce to byla poprava

Vzápětí před senát předstoupil adoptivní otec zastřeleného. Ten vypověděl, že ho vychovával od dvou do patnácti let, nebyly s ním žádné starosti. „Pak se začaly kupit problémy, měl problémy s kázní, musel do polepšovny. Nasekal dluhy, rodině hrozila exekuce, museli jsme ho vystěhovat a nahlásit na jinou adresu. Měl problémy s drogama a skončilo to prvním vězením. Říkal, že to bylo za nějaké drobné krádeže,“ pokračoval muž. „Když přišel z vězení, říkal že už se tam nechce vrátit. Myslel jsem si, že se změnil a doplatil jsem za něj exekutorovi dluh 100 tisíc. Volali jsme si poměrně často, ale vídali jsme se jen párkrát v roce. Naposledy nám poslal fotku nové přítelkyně, zval nás na oslavu narozenin, těšil se na očekávaného potomka,“ uvedl muž. „Setkání ale nevyšlo a pak už jen přijela policie a řekli nám, že syn byl zastřelen při zásahu. To ale byla poprava, chyběla už jen rána do týla,“ pronesl směrem k obžalovanému policistovi. Ten se mu, stejně jako předešlým vypovídajícím, omluvil. „Vrátit už to nejde,“ ukončil otec usmrceného výpověď.

Z poklidné chatové oblasti Bronx

Dalším vypovídajícím byl majitel kiosku s občerstvením u rybníka Dvořiště. Ten uvedl, že on je pouze majitelem, ale kiosek v sezoně provozuje jeho manželka. „To léto mě tam asi třikrát volala, protože ten zastřelený tam chodil s mačetou v ruce, hosté se ho báli a odcházeli z provozovny,“ uvedl. O celé události se dozvěděl ze zpráv.

Po výpovědích svědků následovalo čtení dalších svědeckých výpovědí, okolních chatařů a rekreantů, kteří byli u události přítomni. „My jsme přijeli do chaty na rekreaci, kterou zařizovala manželka,“ začínala první výpověď. „V sousední chatě probíhala nějaká párty, byla to tam banda feťáků, řvala tam muzika. Volali jsme majiteli naší chaty a ten nám říkal, že se nemáme bát, ať si jich nevšímáme. Toho osudného dne tam ten zastřelený hrozně vyváděl, ta jeho přítelkyně řvala, že ji chce zabít, on rozhazoval věci kolem chaty,“ vypovídal rekreant. „Příjezd policie jsem přesně neviděl, ale pak jsem uslyšel několikrát výzvu stůj a vzápětí padly tři výsletřely. Podíval jsem se z balkonu a viděl jsem, jak toho muže jeden policista oživuje, pak přijela záchranka a začala se sjiždět auta s kriminalisty a policejní auta. Ta žena jim pořád nadávala, že jí ho zastřelili, říkala, že táta je doktor, má peníze, dostane je k soudu,“ uzavřel svoji výpověď rekreant.

Ve stejném duchu se nesly i další čtené výpovědi majitelů a uživatelů okolních chat. Příchod nesourodé dvojice přinesl do poklidné chatové oblasti neklid. Jezdila tam různá auta, některá jen na otočku, byly tam mejdany, scházela se tam kolem zastřeleného muže různá individua, žena volala policii skoro každý den, vždycky říkala, že ji muž zabije. „Od té doby, co se tam ti dva nastěhovali, z poklidné chatové oblasti se stal Bronx,“ zaznělo.

Zhruba stejně všichni svědci popisovali i osudný den 5. srpna roku 2020. Samozřejmě s odlišnostmi, vyplývajícími ze vzdálenosti jejich chat od místa zásahu. Všichni svědci se ale shodli na tom, že slyšeli, jak zasahující policista výzývá muže, aby zůstal stát a lehnul si na zem. Pak už jen slyšeli výstřely. „Slyšel jsem jak policista křičí, aby se zastavil a lehnul si, ten zastřelený stále něco řval. Osobně jsem to vnímal jako útok z jeho strany,“ vypověděl jeden z chatařů. O četnosti návštěv policie na místě vypovídá telefonát přítelkyně zastřeleného muže na policii v osudný den, když si přišla k sousedům půjčit telefon. „Slyšeli jsme, jak říká že ji bije, je těhotná, že s ním není spokojená a chce aby odešel. Říkala, že ti policisté už budou vědět, kam mají jet, že to tam znají,“ uvedli chataři.

Rozporuplnost názorů na usmrcení tohoto člověka vystihuje závěr jedné z výpovědí. „Když jsem viděla, jak ho oživují, cítila jsem lítost nad postřeleným, ale zároveň vděk. Tomu, co střílel. Kdyby nestřílel, tak tam mohla být mrtvá ta jeho přítelkyně nebo někdo z nás. Říkala jsem si, aby ho oživili, ale kvůli tomu policistovi, aby neměl problémy,“ zaznělo v jedné z výpovědí.