Vstup do sezony jste měli excelentní, dvakrát jste vyhráli a byli jste na čele tabulky. To, že jste podzim dokončili na jejím spodku pro vás, muselo být jistě zklamáním, že?

Přípravu na soutěž jsme začali s kádrem o devatenácti hráčích. Kvůli věku přešli z dorostu do mužů Honza Soukup, Štěpán Říha, Šimon Kučera a Jan Kubelák. Pro dobré výkony byli zařazeni do přípravy i dorostenci David Soukup a Ondra Bláhovec. Tito všichni mladíci jsou pro budoucnost fotbalu v Doubravici velké plus. Hlavně však aby vydrželi, protože přechod z dorostu do mužů je pro fotbalistu nejtěžším obdobím. Začátek soutěže jsme měli impozantní, jenže když se podíváte na tabulku, tak uvidíte, že se jednalo o soupeře, kteří se nacházejí pod námi (Balvani Strakonice a Drahonice – poznámka redakce). Po přípravě jsem počítal, že bychom měli mít na klidný střed tabulky. Zklamání to pro mě tedy bylo.

Máte vysvětlení pro to, proč se mužstvu přestalo dařit? Od té doby jste si připsali na své konto už jenom pět bodů…

Mužstvu se nepřestalo dařit. Začala nás pronásledovat zranění a tohle byl hlavní důvod našeho poklesu výkonnosti. Od čtvrtého kola jsme na lavičce náhradníků měli samé dorostence. Museli jsme oslovit i starší hráče, kteří již měli v plánu fotbal v Doubravici zabalit, aby nám pomohli, protože bychom nedali dohromady základní jedenáctku. Fanda Zuklín, Ondra Raba, Michal a Petr Peckovi, to jsou oni. Patří jim veliké dík a doufám, že je na jaře znovu uvidíme na hřišti.

Problémem Doubravice nebylo, hlavně ve druhé části podzimu, ani tolik střílení gólů, jako to, kolikrát jste inkasovali. Defenziva nefungovala tak, jak měla, nebo to mělo spojitost právě s absencemi?

Ano, problém byl ve zranění hráčů. V obraně od čtvrtého kola nehrál ani jeden hráč, který nastoupil v úvodu. Hrajeme sice okresní přebor, ale i tady je znát každá změna. Natrénujete si rozehrávku při určitém rozestavení mužstva, a pokud se změní celá obrana, tak to má vliv na všechno. Stejně bylo obdržených branek hodně, v zimní přípravě se budeme muset zaměřit více na obrannou činnost.

Co byste vyzdvihl jako vaši silnou stránku? Z čeho byste mohli více těžit?

Máme velmi mladé mužstvo, chybí nám více zkušeností. Na druhou stranu mám radost z tréninkové morálky a myslím, že určitě můžeme stavět na fyzické kondici. A když mám vyzdvihnout naši silnou stránku, tak to je v první řadě parta kluků, které trénuji. Tato soutěž se hraje především pro radost a u každého ji vidím. Samozřejmě do party patří i lidé, kteří na fotbalovém trávníku nejsou vidět, ale chod klubu by bez nich nebyl možný. Pavel Srb a Vláďa Štěrba, to jsou ti, co se starají a za to jim patří dík. Největším tahounem party je náš kapitán Marcel Bečvář. Musím na něj prozradit, že má veliký talent na výběr pokut od hráčů.

Našel by se zápas, kdy jste hráče pochválil a řekl jim, že hráli tak, jak si představujete?

Ano, našel. Vyhráli jsme v Poříčí 4:2. Celý zápas jsme hráli, co se řeklo a odvezli jsme si zaslouženě tři body.

Naopak – které partie se vám nepovedly?

Byly to dva domácí zápasy proti Blatné B a Lomu, které měly stejný scénář. V obou případech jsme do 14. minuty prohrávali 0:3, přičemž v poločase to bylo také shodně 1:4. O přestávce jsem byl rozčílený, musel jsem na hráče zvýšit hlas a najednou to všechno šlo. Druhý poločas s blatenskou rezervou, která přijela posílena o hráče z áčka, skončil 1:1 a druhou půli proti Lomu, který je po podzimu dokonce první, jsme dokonce vyhráli 1:0. Hráči museli uznat, že chyba byla v jejich přístupu k utkání a já se musel zbytečně rozčílit.

Zajímavostí bylo, že ve vašich zápasech bylo uděleno hned osm červených karet, a to v poměru 2 – 6. Máte pro to nějaké vysvětlení? To je skoro jedno vyloučení v každém kole…

Musím se přiznat, že jsem nad tím nějak nepřemýšlel. Sám se na toto téma moc vyjadřovat nemůžu, protože jsem jako trenér na podzim obdržel jednu červenou a tři žluté karty.

Prozradíte, za co?

Veliký problém je, že je nedostatek rozhodčích. Všem mladým, kteří začínají, fandím a je jasné, že musí nějak začít. Svoji činnost by ale měli začít pískáním u mládeže. Není pro ně dobré je okamžitě hodit na utkání mužů, i když se jedná jenom na funkci pomezního. No, a když už to tedy udělám, tak musím k němu nominovat zkušeného hlavního rozhodčího a ne někoho, kdo má problém sám se sebou. Každý děláme chyby, ale pokud někdo nezná pravidla, to nelze omlouvat. Pokud hráč sám sobě neúmyslně v pokutovém území nastřelí ruku, penalta se nepíská. A přesně tato situace se nám stala v zápase proti Číčenicím. Hlavní rozhodčí byl od přestupku dva metry a hra pokračovala. K překvapení všech, i soupeře, po chvíli začal mávat pomezní, který byl od přestupku pomalu 30 metrů. Hlavní rozhodčí přerušil utkání a po poradě s pomezním nařídil pokutový kop. To samé se stalo u soupeře za pět minut. Penalta to ale už nebyla, protože rozhodčí už věděli, že se podle pravidel nepíská. Body jsme tak nezískali… Řekl jsem rozhodčím „ty vole, to si ze mě děláte p*del…“, za češ jsem dostal červenou kartu. To byla spravedlnost. A potom přišlo další překvapení od disciplinární komise. Nedostal jsem zákaz činnosti, ale pokutu 1500 korun. Asi si náš okres spletli s první ligou.

Budete se snažit přes zimní přestávku posílit kádr, nebo máte v plánu pokračovat ve stejném složení?

Máme jenom jednoho brankáře, takže jsem oslovil svého kamaráda Zdendu Křížka staršího. Na tiskovce U města Prahy nám občas ukazuje, když chytal za ČZ Strakonice, jak vytahoval míče ze šibenice. Neměl ale zájem. Myslím, že kádr bude stejný a pokud se dají všichni zdravotně dohromady, není ani třeba doplnit.

Kdy zahájíte zimní přípravu a co bude její náplní?

Zimní přípravu jsme zahájili 15. ledna v hale v Zaboří. Podle počasí se pomalu budeme přesouvat ven, kde budeme nabírat fyzickou kondici. Soustředění zatím neplánujeme. Uvidíme podle situace s konoravirem. Určitě se zaměříme na zdokonalení obranné činnosti.

Zatím na svém kontě máte jedenáct bodů. Kolik jich ještě budete muset na jaře přidat, abyste měl důvod ke spokojenosti?

Spokojený budu s umístěním v klidném středu tabulky. Kolik bodů ale k tomu budeme potřebovat, si neodvážím říci.

Dlouhá léta jste také trenérem okresních mládežnických výběrů. Podepsala se na malých fotbalistech nějak koronavirová pauza a jak si Strakonicko vůbec stojí v porovnání s okolními regiony?

Ve výběrech máme jedenácti a dvanáctileté chlapce. Za dobu, co jsem u výběrů, mi prošlo rukama hodně talentů. Mám potom velkou radost, když vidím, že se ti kluci prosazují i ve velkém fotbale u mužů. Nejvíc mě potěší, když se s ním potkáte po delší době a on nezapomene a pozdraví „nazdar trenére“. Tohle je pro mě největší ocenění. Náš region v této věkové kategorii je konkurence schopný regionům, jako jsou Tábor nebo České Budějovice. Stojí za tím hlavně práce trenérů, kteří se ve svých oddílech o malé fotbalisty starají. Ohledně koronaviru si myslím, že se všechno dá dohnat v tréninku. Samozřejmě, pokud je zájem. Je to prostě špatná doba a my se s tím musíme vyrovnat.