Sezona pro strakonické hokejisty skončila nejlépe, jak mohla – výhra základní části, play-off i kvalifikace o druhou ligu. Odezněla už ta euforie, nebo je to stále ještě živé?

Byl to sen a když se vám splní, byť tomu musíte jít nějakým způsobem naproti, tak vám to pak vlastně pořádně nedochází, co se povedlo… To přijde asi s odstupem.

Kdy jste se během ročníku začal utvrzovat, že tento tým může dojít až tak daleko? Bylo to už v průběhu základní části, nebo až během vyřazovacích bojů?

Už v základní části bylo vidět, že si to všechno sedlo. Z kabiny to bylo strašně cítit. Tohle mi tam poslední sezony scházelo – ta velká pohoda.

V čem byl letošní tým jiný než v předchozích sezonách? Pomohlo hlavně doplnění o trio hráčů (František Januška, Josef Růžek a Miroslav Šimák), které vyhrálo soutěž už minulý rok s Milevskem?

Všichni tři určitě pomohli. Hlavně nám pomohla ta loňská sezona. Tam jsem nevnímal, s kým můžeme udělat úspěch a s kým ne. Jde o charakter těch hráčů. Takže jsme to protřídili. Třeba Ondra Gába s Tomášem Růžičkou s námi byli od začátku sezony. Trénovali jsme ve 20 hráčích a ty tréninky prostě musely mít kvalitu a jejich výkonnost šla hodně nahoru. Samozřejmě jsme s tím počítali.

Pro Strakonice bylo řadu let zakleté čtvrtfinále, ale tentokrát dopadlo naprosto jednoznačně a Radomyšl moc velký odpor nekladla. Myslíte si, že to mohlo započít vítěznou jízdu?

Samozřejmě, když takhle zvládnete čtvrtfinále, tak vám naroste sebevědomí, ale jak říkám, to jsem tam cítil už v základní části…

Pokračování rozhovoru najdete v Týdeníku Strakonicko, který bude v prodeji od středy 29. dubna.